Zpravodajský report z Olomouckého kraje

Domů Blog

Zásah hasičů ve Vrbátkách. Škodu vyčíslili na 7 milionů

zdroj: HZS OK

Hasiči zasahují u požáru na Prostějovsku. V obci Vrbátky hoří nízká budova.

Na místě jsou podle mluvčího hasičů Josefa Koláčka čtyři hasičské jednotky. „Zasažena je celá plocha střechy. Požár je lokalizován. Na místě zasahují 4 jednotky,“ informoval Koláček kolem sedmé večerní.

K prvotnímu zahoření došlo ve skladu obecní techniky, ten sousedí s místní hasičárnou. „Aktuálně dohašujeme s pomocí výškové techniky skrytá ohniska a rozebíráme střešní konstrukci. Příčinu zjišťuje na místě vyšetřovatel,“ upřesnil mluvčí po osmé hodině večerní s tím, že prozatím škodu odhadují na 7 milionů korun.

Podle mluvčího Koláčka se požár obešel bez zranění.

Řidič narazil do stromu, těžce zraněný byl převezen do nemocnice

K dopravní nehodě došlo ve středu 16. března, krátce po 1. hodině ranní v Topolanech na ulici U Sv. Jana. Třicetiletý řidič nákladního vozidla zde nezvládl řízení a narazil do stromu. Policie tuto dopravní nehodu stále řeší.

„Podle prvotních informací 30letý řidič nákladního vozidla Opel Vivaro, při průjezdu pravotočivou zatáčkou ve směru jízdy z Ústína na Olomouc, zřejmě nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravně technickému stavu komunikace a povětrnostním podmínkám, v důsledku čehož vyjel mimo komunikaci a zde čelně narazil do stromu,“ uvedla policejní tisková mluvčí Petra Vaňharová.

Muže, který zůstal zaklíněn ve voze musela vyprostit posádka Hasičského záchranného sboru. Poté byl transportován do nemocnice. Vzhledem ke zdravotnímu stavu řidiče nebylo možné provést dechovou zkoušku.

„Způsobená škoda byla předběžně vyčíslena na 300 000 korun. Dopravní nehoda zůstává i nadále v šetření policistů,“ uzavřela Petra Vaňharová.

Názory: O koloběžkách a lidech. Co řešíme i po dvou letech?

Ilustrační fotografie: Olomoucký Report

Jaro pomalu přichází a provozovatelé i uživatelé elektrokoloběžek začínají vystrkovat růžky. Vedení města i strážníci městské policie v minulosti řešili množství stížností týkajících se koloběžek a jejich provozu. Opravdu se koloběžkáři, vedení města a provozovatelé koloběžek neshodnou na jasných pravidlech? Nebo si vystačíme pouze s lidskou ohleduplností a respektem? Řešením by mohla být nová městská vyhláška.

Sdílené koloběžky fungují v Olomouci téměř dva roky. Za tu dobu si našly své věrné přívržence i odpůrce. Proto se vedení města na začátku minulého léta rozhodlo, že v rámci bezpečnosti a bezproblémového fungování této mobility zavede některá opatření.

Cesta zákazů nebo zdravého rozumu a zodpovědnosti?

Omezení vysoké rychlost v parcích je jedním ze zásahů města. Koloběžkám byla snížena maximální rychlost ve Smetanových i Bezručových sadech na zhruba 10km/h. „Městská policie nemá kapacity pokutovat každou takovou jízdu, tak nám alespoň snížení rychlosti v těchto problematických lokalitách přijde jako dobrý návrh,“ vysvětluje náměstek primátora Matouš Pelikán.

Co ale potom kola nebo jiné chytré dopravní prostředky, které dosahují srovnatelné rychlosti a nelze je tímto způsobem regulovat? Opravdu společnost dospěla do bodu takové nedbalosti, kdy jsou takové regulace potřeba? Z vlastní zkušenosti vím, že domluvit se s někým na pozemní komunikaci není problém, musí se ale chtít a myslet i na toho druhého. Je na nás, co si vybereme a jakou cestou se vydáme.

Infrastruktura Olomouce a „koloběžkáři“

Dalším problémem toho rozkolu mezi obyvatelstvem může být stav a rozvoj infrastruktury v Olomouci. Menší města jako Olomouc, Pardubice či Hradec Králové nejsou připravena na vymoženosti typu chytrá koloběžka či hoverboard. Silnice a chodníky počítají pouze s auty, koly a chodci. Příkladem může být křižovatka na ulici Komenského. Její přejetí se může zdát téměř jako sebevražda. Město sice v minulých dobách mocně investovalo do cyklostezek, ale zdá se, že je to pořád málo.

Vedení města samozřejmě nemůže za vše, na vině jsou i samotní uživatelé koloběžek. Již několikrát omílaná jízda po chodníku, sluchátka v uších, kapuce na hlavě a jede se – hlava nehlava. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak zpoza rohu vysokou rychlostí vyjela koloběžka jako by se nechumelilo. I užívání silnic těmito jedinci je někdy diskutabilní. V tomto případě je potřeba se zamyslet a hlavně předvídat. Nesmíme zapomenout, že na silnicích a chodnících nejsme sami.

(Ne)parkování a nebezpečí úrazu pro hendikepované

Kapitola sama o sobě je parkování koloběžek. Uživatelé koloběžky nechávají i na místech, která jsou poté nebezpečná pro starší, či hendikepované lidi. „Stává se, že jsou odložené někde na trávě nebo uprostřed cesty, problematická je i jízda po chodníku,“ přiznal Pelikán. S tímto problémem se potýkají hlavně zrakově postižení nebo vozíčkáři, jejich situace však dosud nebyla projednávána. „Přiznám se, že v tomto duchu jsme ještě nic neprojednávali. Teď řešíme předzahrádky, takže koloběžky nebyly na pořadu dne“, informuje Zuzana Znojilová z TyfloCentra, které se tomuto tématu věnuje.

Spása v podobě nové vyhlášky?

Město Olomouc není první, které problémy s užíváním koloběžek musí řešit. V Hradci Králové měli radní obdobné komplikace a zdá se, že řešení je na světě. Řeč je nové vyhlášce, která provozovatelům elektrokoloběžek přikazuje platit poplatek za parkování. Za kola a koloběžky s přídavným elektromotorem se budou za každý zabraný metr čtvereční platit denně tři koruny.

„Něco se chystá, ale je to předčasné. Nemůžu nyní veřejnosti sdělit co, ale do konce března by mělo být hotovo. Je to stále v jednání,“ konstatuje Stanislav Losert, koordinátor cyklistické dopravy města Olomouc. Tak snad se dočkáme na konci března. Jaro se kvapem blíží a elektrokoloběžky už jsou za rohem.

Máte nárok na příspěvek na bydlení? Zjistěte to v nové kalkulačce

Ilustrační foto, zdroj: mapy.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí, v čele s ministrem Mariánem Jurečkou, představilo novou kalkulačku, která vypočítá kolik peněz může rodina či člověk dostat od státu na stále zdražující se energie nebo bydlení obecně. Současně s touto kalkulačkou se rozjíždí i komunikační kampaň, která má motivovat lidi, kteří se z nějakého důvodu stydí nebo nechtějí požádat o pomoc.

Výše zmiňovanou kalkulačku lidé najdou zde, na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Zde zadají základní údaje o sobě nebo své rodině, lokalitu svého bydliště a čistý příjem. Poté vám kalkulačka předá informace, zda na příspěvek máte nárok, popřípadě sumu o kterou jste oprávněni si zažádat.

Má to ale malý háček. Na příspěvek máte nárok v případě, že 30 procent příjmů vaší domácnosti nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. „Věřím, že se nám touto cestou podaří ochránit ty zranitelné – typicky rodiny s dětmi, samoživitelky nebo seniory. Chtěl bych vyzvat i ty, kteří stát nikdy nežádali o pomoc, aby se nestyděli. Kalkulačku lze vyplnit anonymně na internetu, s vyplněním formulářů mohou pomoci pracovníci Úřadu práce ČR,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.

Uvedeme si zde názorný příklad. Do kalkulačky zadáme informace o smyšlené olomoucké rodině v počtu dvou dospělých a jednoho dítěte ve věku 15 let. Čistý měsíční příjem této domácnosti, včetně nárazových brigád dospívajícího syna a přídavku na dítě, průměrně činí zhruba 41 260 Kč. Bydlí v podnájmu v Olomouci, v bytě 2+kk o rozloze 41 m². Byt je vytápěn ústředním plynovým topením. Čistě za nájem platí 12 000 Kč měsíčně včetně energií. Za další služby, jako například za bytový fond, opravy a další, platí 2 500 Kč měsíčně. Dohromady tedy platí 14 500 Kč za měsíc. Po vyplnění všech údajů nám vyjde, že tato rodina má nárok na příspěvek ve výši 2 122 Kč za měsíc. Poté již stačí jen podat žádost.

Vláda se tímto krokem snaží reagovat na stále zvyšující se ceny energií a pomoci domácnostem, které jsou ohroženy energetickou chudobou. „Faktury za elektřinu nebo plyn mohou být rázem i dvojnásobně vyšší, navíc hrozí další nárůst cen. Příspěvek na bydlení se díky rychlému prosazení novely zákona o sociální podpoře navyšuje, navíc součástí zákona je mechanismus, který vládě umožňuje, aby v průběhu roku okamžitě příspěvek navýšila, pokud to bude třeba,“ vysvětlil Jurečka.

O příspěvek můžete žádat buď zde, online na webu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo si vytisknout papírový dokument, vyplnit a osobně jej doručit na Úřad práce.


Zemní práce a přeložky inženýrských sítí. Tak vypadá stavba průtahů v Přerově

Práce na průtahu v Přerově | foto ŘSD

V Přerově probíhají práce na průtahu hlavně okolo autobusového nádraží, Alberta a v ulici Tovární. Práce pokračují také v bývalém areálu Juty.

Kvůli pracím mohou ulicí tovární projíždět jen osobní automobily, a to v jednom pruhu každým směrem. „Už jen zhruba měsíc bude trvat uzavírka odbočení z této ulice do ulic Nádražní, Denisova a Kramářova. Objízdná trasa směřuje přes třídu 17. listopadu do ulice Komenského,“ uvedl mluvčí ŘSD Miroslav Mazal.

Řidiči by objízdnou trasu nemuseli používat už na konci srpna. „Minulý týden v areálu Juty docházelo k třídění výkopu, od Alberta byl odvážen nebezpečný odpad a v ulici Tovární proběhla demolice stávajícího parovodu před uložením parovodu nového,“ dodal Mazal.

Minulý týden správa pracovala na přeložkách kanalizace. Tento týden budou pracovníci pokračovat se zemními pracemi a přeložkami inženýrských sítí v ulici Tovární a v bývalé Jutě. Do pátku by měly být hotové také drenáže a pokládání obrub.

Řidič srazil ve Chválkovicích cyklistu a ujel. Policie žádá veřejnost o pomoc

Policie se obrací na širokou veřejnost, aby objasnila dopravní nehodu. K té došlo kolem půl šesté 12. května v Olomouci, a to na křižovatce ulic Chválkovická a Kubatova.

„Podle posledních informací by se pravděpodobně mohlo jednat o stříbrné vozidlo škoda Octavia,“ řekla policejní mluvčí Petra Vaňharová.

„V dané křižovatce mělo dojít ke střetu osobního motorového vozidla s protijedoucím cyklistou. Podle prvotních informací řidič automobilu při odbočování vlevo z ulice Kubatova nedal přednost protijedoucímu cyklistovi a došlo ke střetu. Cyklista utrpěl zranění, která si vyžádala lékařské ošetření. Řidič automobilu z místa nehody odjel,“ uvedla policejní mluvčí.

Foto: PČR

Svědci nehody tak mohou významně pomoci k objasnění celé nehody. Pokud tedy tento incident viděli, ať telefonicky kontaktují policisty dopravního inspektorátu Olomouc na čísle 974 766 251 nebo linku 158.

Drahokamy OMEGA Olomouckého plesu 2025: Které šaty zářily nejvíc?

OMEGA Olomoucký ples 2025

Určitě se podívejte a rozhodněte se. Letošní OMEGA Olomoucký ples 2025 byl oslavou elegance, lesku a hvězdného stylu. Každá dáma se proměnila v zářící drahokam. Pojďte si prohlédnout šaty, které nás svou krásou naprosto pohltily. Během večera jsme pro vás zachytili ty nejúchvatnější róby, které vyprávěly příběh luxusu, vkusu a smyslu pro detail.

Podívejte se na výběr 19 jedinečných plesových šatů, které na parketu zářily jako diamanty!

✨ Který model vás nejvíce oslní? ✨

📸 Celý výběr najdete zde:

A pokud vás zajímá, jaký byl celý slavnostní večer, přečtěte si naši reportáž:
👉 OMEGA Olomoucký ples 2025 – Večer v záři hvězd je za námi!

Lidé ze zaplavených domů mohou ode dneška žádat o podporu na obnovu bydlení

zdroj: HZS Olomouckého kraje

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od dnešního poledne žádat o podporu pro obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes otevřelo program Živel 3. Majitelé poničených nemovitostí z něj budou moci získat dotaci na obnovu obydlí až tři miliony korun nebo zvýhodněné úvěry na 25 let. Z peněz mohou zaplatit rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení, řekl dnes novinářům ministr Petr Kulhánek (za STAN). Na program je vyčleněno dohromady 3,5 miliardy korun, škody na domech a bytech přesáhly devět miliard.

Podle Kulhánka ministerstvo odhaduje, že o peníze z programu bude mít zájem 2000 až 3000 žadatelů. V případě zvýšeného zájmu je resort podle něj připraven prostředky navýšit, stejně jako u předchozích programů. „Aktuálně máme zmapováno zhruba 3000 žadatelů, kteří by mohli žádat v Živlu 3, máme tam alokaci 3,5 miliardy korun. Nejsou to jen nové domy, jsou to i opravy nemovitostí, podle výpočtu se dobereme konečné alokace, pokud by to nestačilo, budeme ji dofinancovávat,“ uvedl ministr Kulhánek.

Program Živel 3 označují starostové za zásadní pro obnovy obydlí. „Konečně! Pro ty lidi na Jesenicku je každý den dlouhý, lidé budou aspoň vědět, zda tu pomoc získají, nebo ne. Je to zásadní pomoc,“ řekla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Zájem o program je mezi lidmi podle starosty České Vsi Petra Mudry (Naše obec) obrovský, v obci jej využije podle jeho odhadu až 80 rodin. „Předchozí pomoci byly okamžitou pomocí v první chvíli, Živel 3 je již koncepčně vymyšlen na obnovu obydlí,“ řekl starosta.

Program Živel 3 spravuje Státní fond podpory investic, se zpracováním žádosti lidem pomůže Centrum pro regionální rozvoj. Pomoc s bezplatným vyplněním a posláním žádosti nabízí na Jesenicku i samotné obce. „Chystáme balíček služeb, pomůžeme lidem s celým procesem, který není jednoduchý. Hlavně starším lidem pomáháme se založením identity občana nebo bankovní identity s tím, jak podat žádost, jaké přílohy budou potřebovat. Máme nasmlouvaného projektanta, který bude v případě zájmu dělat posudky,“ doplnil Mudra.

Program však přináší řadu omezení, přístup k penězům je například blokován lidem, kteří jsou v exekuci nebo v insolvenci či mají nedoplatek například na zdravotním pojištění. Za velký problém to označili neziskové organizace i starostové – počet lidí v exekuci je přitom na Jesenicku jedním z nejvyšších v ČR. Ministr dnes zopakoval, že cestu, jak pomoci účelovou dotací i těmto lidem, hledá meziresortní pracovní skupina. Na Jesenicku se to podle něj týká zhruba sta lidí, společně s Moravskoslezským krajem to bude až 200 lidí. „Chceme se určitě této skupině věnovat, nechceme je hodit přes palubu, je to však otázka legislativních a zákonných omezení, abychom našli cestu, jak ty peníze pro ně najít,“ uvedl ministr s tím, že cesta by se měla najít do několika týdnů.

Problémem může být podle neziskových organizací i další z podmínek a to povinnost desetiletého pojištění nemovitosti. „Zde je ještě více nejasností a jednání s Českou asociací pojišťoven nás teprve čekají. O pojistce na dům rozhoduje povodňová mapa. Máme velké obavy, že část lidí nebude mít dostatek financí na stanovenou cenu pojištění nebo pojišťovny odmítnou některé nemovitosti pojistit,“ řekla koordinátorka povodňové pomoci Člověka v tísni Petra Vrbová. Ministr uvedl, že podmínka pojištění je v tomto případě logická, lidé si však budou moci platby rozvrhnout.

Příjemci mohou získat dotaci na 20 až 70 procent celkových nákladů. Na opravu domů a bytů vlastník může získat dotační částku až 2,5 milionu korun, u nové výstavby nebo nákupu to mohou být až tři miliony. Zvýhodněné úvěry budou mít fixní úrok jeden až tři procenta a dobu splatnosti až 25 let. Žádat o podporu mohou zájemci přes klientský portál, k podání je možné využít identitu občana nebo bankovní identitu, žádat o pomoc mohou lidé i na už dokončené práce. Žádost musejí lidé podat nejpozději do konce letošního roku, oprava nebo výstavba má být podle podmínek programu dokončena nejpozději do šesti let od povodní, v případě pořízení nového obydlí je potřeba tento krok učinit do pěti let.

Záplavy způsobily největší škody v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V Olomouckém kraji záplavy poškodily 417 bytových domů a 3267 rodinných domů. K demolici bylo po záplavách odsouzeno pět bytových domů a 32 rodinných domů, škody na těchto objektech byla vyčíslena na 1,884 miliardy korun, asi třetina z nich není pojištěna, vyplývá to z podkladů pro krajské zastupitele. V Moravskoslezském kraji podle hejtmana Josefa Bělici (ANO) šlo nebo ještě půjde k zemi 38 rodinných domů, většina na Bruntálsku, nejvíce domů doporučených k demolici mají obce Zátor a Nové Heřminovy a to po pěti.

Galanterii nahradila prodejna s přízí, pobočku v Olomouci otvírá i známý e-shop

Tady se bude prodávat příze. Foto: Olomoucký Report

Olomoucí nehýbe jen změna historického panoramatu kvůli stavbě výškových budov. Několik dlouhodobých provozoven v centru skončilo nebo se už rovnou otvírají novinky. Který e-shop otevře pobočku na Legionářské poblíž Slovanského domu a co bude místo diskutované galanterie na Náměstí Hrdinů?

Když se v galanterii na rohu ulic Palackého a třídy Svobody objevila cedule o uzavření prodejny, vyvstala mezi Olomoučany otázka, co s prostorem po dlouho provozované galanterii bude. Místo, kam si každý Olomoučan chodil třeba jen pro tkaničky od bot už je minulostí. Tuto provozovnu nahradila prodejna s přízí.

Stačí popojít o kousek dál a ocitneme se u provozovny Levné knihy na Legionářské ulici. Teda pozor, tady červenočerné logo nenajdete. Knihy tady koupíte ale i dál, svou první olomouckou pobočku tu otevřel e-shop Knihobot. Ten se zaměřuje na prodej knih z druhé ruky.

Už před časem se uzavřela i kavárna Aida přímo na Horním náměstí. Tady už pár týdnů koupíte kávu nebo zákusek v nové kavárně. Kavárenský provoz teď otevřela i šumperská značka Pikola, a to o kousek dál od Horního náměstí. Dům na Sokolské ulici 7 teď obývá společně s novou kulturní scénou Sedmička.

Velkou změnou prochází i dům na Horním náměstí se zelenou fasádou. Bývala tu pobočka České pošty, ale po zmenšení počtu poboček v roce 2023 byl dům k prodeji. Za 130,5 milionu jej získala společnost Circulus Property podnikatele Davida Hubáčka. Ve spodním patře teď skončila i kavárna a obě výlohy jsou tak prázdné. Jedna z nich ale pořád odkazuje na uskupení Mimokolektiv, které tady v rámci podzimních Olomouc Design Days mělo svou výstavu.

Řidič kamionu havaroval, při vyprošťování došlo k další srážce. Škoda přesáhla 500 tisíc korun

Zdroj: Policie ČR

Hned dvě dopravní nehody řešili policisté silnici č. 35 mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí. V prvním případě řidič nákladního vozu vyjel z vozovky a skončil v příkopu vedle cesty. Během vyprošťování kamionu naboural další řidič do dodávky se signalizačním vozíkem. Škoda během obou nehod překonala hranici půl milionu korun.

K nehodě kamionu vyráželi policisté po 8. hodině dopoledne. Řidič nepřizpůsobil rychlost při průjezdu pravotočivou zatáčkou a následně vyjel mimo komunikaci, kde narazil do svodidel a následně sjel ze srázu. „Během nehody došlo u spolujezdce ke zranění, které si vyžádalo ošetření na místě a následný převoz RZS do nemocnice,“ uvedla mluvčí policie Kristina Alexandra Hrbková. Přítomnost alkoholu vyloučili policisté pomocí dechové zkoušky. „Odhadovaná hmotná škoda přesahuje 170 tisíc korun,“ pokračovala mluvčí.

V návaznosti na předchozí nehodu řešili policisté ještě 44letého řidiče Škody Rapid. Ten nedodržel bezpečnou vzdálenost za jedoucím vozidlem Volkswagen, který zastavil za dodávkou se signalizačním vozíkem uprostřed silnice kvůli vyprošťování nákladního auta. „Řidič Rapidu nezareagoval včas na dopravní situaci a narazil svým vozidlem do Volkswagenu, které dále natlačil na předním zaparkované vozidlo,“ přiblížila mluvčí průběh druhé nehody. Během ní se nikomu nic nestalo. „Odhadovaná hmotná škoda na všech vozidlech činí 350 tisíc korun,“ uzavřela mluvčí.

DATAREPORT: Městské lesy Olomouci vydělávají. Za poslední čtyři roky 60 milionů

Zdroj: Olomoucký Report

Les Království u Grygova je součástí života Olomoučanů po staletí. Už ve 14. století, kdy v roce 1352 přešel do vlastnictví města, byl důležitou součástí jeho území. Tento historicky nejstarší doložený majetek Olomouce zůstal v jejím držení dodnes a stal se základem olomouckého lesního majetku, který se v průběhu staletí rozrůstal. Dnes zahrnuje téměř 4 tisíce hektarů. Spravuje jej akciová společnost Lesy města Olomouce a jde o pátý největší obecní lesní majetek v České republice. Olomoucký Report se na městské lesy, jejich historii a současný stav ptal přímo ředitele společnosti Davida Janáska.

Lesy v majetku města ovšem z velké části nepřiléhají přímo k městu a jeho nejbližšímu okolí, jako tomu je třeba v případě Hradce Králové, kde mají lesy v majetku města obdobnou rozlohu. V minulých staletích vedení Olomouce strategicky přikupovalo lesní majetky i v oblasti Nízkého Jeseníku. „Dnes máme majetek ve dvou lesních hospodářských celcích, a to lesní správa Březové a lesní správa Huzová. Každá z nich zahrnuje přibližně 1 900 hektarů,“ vysvětluje pro Olomoucký Report ředitel společnosti Městské lesy Olomouc David Janásek.  

Město se ani dnes nebrání přikupování lesních pozemků, stejně jako tomu bylo v minulosti. „Zájem o nákup pozemků máme hlavně v místech, kde scelujeme majetek. To platí v případě Černovírského lesa, který je rozdělený do několika úzkých řemenových parcel,“ přibližuje důvody Janásek. Lesní pozemky totiž vždy netvoří souvislé celky. „Máme třeba pět, šest pozemků vedle sebe, pak je mezi nimi cizí parcela a zase dalších pět, šest našich. Když je možnost, snažíme se tyto pozemky scelovat, aby dávaly smysl z hlediska hospodaření. Několik takových pozemků se už podařilo vykoupit,“ upřesňuje ředitel městských lesů.

V posledních letech docházelo také k prodejům lesních pozemků. V roce 2009 město prodalo 35 hektarů Správě CHKO Litovelské Pomoraví. Podobná situace nastala v letech 2014 a 2015, kdy bylo 165 hektarů převedeno Agentuře ochrany přírody a krajiny. Tyto prodeje souvisely s rozdílným přístupem ke správě místních lesů. Nyní tedy městská společnost spravuje 3 817 hektarů.

Městská společnost je v černých číslech

Lesy města Olomouce jsou jednou ze šesti akciových společností plně vlastněných městem Olomouc. Navíc patří mezi ty, které městu přinášejí zisk. „Veškerou hospodářskou činnost provádíme na pozemcích, které máme od města Olomouce v pachtu,“ říká pro Report ředitel městských lesů David Janásek. Pacht znamená, že společnost může lesy nejen spravovat, ale také využívat k hospodaření výměnou za pravidelnou platbu městu. Díky tomu odvedla společnost do olomoucké pokladny mezi lety 2020 a 2023 více než 62 milionů korun.

Nejde však jen o příjmy z pachtovného. Společnost dokáže generovat i vlastní zisky. „Jsme v černých číslech, takže v tuto chvíli nepotřebujeme žádnou podporu ze strany města. Umíme si na sebe vydělat a ještě navíc přispíváme do městského rozpočtu,“ dodává Janásek. Od roku 2020 navíc roste i čistý zisk podniku, který v roce 2023 dosáhl částky 10 milionů 593 tisíc korun.

Kůrovec zasadil olomouckým lesům tvrdou ránu, smrk v nich ztratil převahu

Hospodaření v lesích je v posledních letech stále náročnější, a to i kvůli klimatické změně. Například v posledním lednovém týdnu se denní teploty v Olomouci pohybovaly kolem 10°C. „Jsou to faktory, které nemůžeme ovlivnit. Časové úseky pro zimní práce v lese se neustále zkracují, ale objem práce zůstává stejný,“ vysvětluje ředitel Lesů města Olomouce. Zimní období je ideální pro těžbu dřeva, hlavně toho listnatého. Kromě samotné těžby v lesích probíhají také prořezávky a výchovné zásahy, které pomáhají udržet porosty zdravé a odolné. Problémy přináší i letní měsíce. „V oblasti Litovelského Pomoraví a lesu Království Grygov se výrazněji projevují vlivy klimatických změn. Listnaté stromy se přizpůsobují teplejším a sušším obdobím tím, že například dříve shazují listy,“ přidává další příklad David Janásek.

Tvrdou ránu olomouckým lesům, ale zasadil i kůrovec a větrné kalamity. Kvůli nim se mezi roky 2011 až 2020 vytěžilo 646 tisíc kubíků dřeva. „V oblasti Huzové došlo ke zničení smrkových monokultur kůrovcovou kalamitou, což vedlo k zásadní změně druhové skladby lesa. Nyní se zde cíleně vysazují buk, jedle, dub, javor a olše, aby byly porosty pestřejší a odolnější,“ objasňuje další postup lesník. Dříve měl smrk na Huzové zastoupení z 85 procent. Dnes se můžeme bavit asi o 20 procentech smrku na podílu lesa.

Městská společnost ovšem neřeší jen problémy spojené s kůrovcem. Výzvu v hospodaření přináší i to, že v lesích v Litovelském Pomoraví je poměrně vysoce zastoupený jasan. Tuto dřevinu přitom v posledních letech napadá invazivní houba voskovička jasanová. Jedná se o mikroskopickou houbu, která prorůstá do cév dřeviny. Dalo by se to přirovnat například k působení cholesterolu. Větve a následně celé stromy po ucpání cév odumírají a strom v konečné fázi hyne,“ vysvětluje pro Olomoucký Report mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Více jsme se tématu věnovali zde.

K těžbě napadených stromů musí docházet co nejdříve, aby se minimalizovaly ztráty na kvalitě dřeva. „Neustále monitorujeme stav porostů. Jakmile zjistíme napadení, snažíme se dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat. Podíl jasanu v našich lesích se výrazně sníží, protože jsme přišli o 15 až 20 let staré jasanové porosty a při těžebních zásazích v ostatních porostech odstraňujeme napadené jedince jasanu,“ lituje ředitel společnosti Městské lesy Olomouc David Janásek s tím, že jasan v minulosti tvořil dominantní složku mnoha porostů, avšak většina z nich během posledních let zanikla.

Drama před Albertem v Litovli. Zloději najeli autem na člena ochranky

Zdroj: Policie České republiky

Dramatické chvíle zažilo parkoviště před prodejnou Albert v Litovli. Olomoučtí kriminalisté vyšetřují dva mladíky a jednu dívku, kteří v sobotu 15. února napadli ostrahu supermarketu. Na jednoho z členů ostrahy dokonce najeli autem.

Vše začalo okolo 13. hodiny, kdy mladá dívka vešla do obchodu, naskládala do košíku zboží za pět tisíc korun a bez zaplacení prošla pokladnami. „Když chtěla odcizené zboží vložit do kufru auta, přišel k ní 19letý člen ostrahy a chytil ji za paži s tím, ať zboží vrátí. Toto jednání se však nelíbilo dvěma mužům ve vozidle, proto z něj vystoupili a začali vyhrožovat ostraze újmou na zdraví a životě,“ uvedla policejní mluvčí Ivana Skoupilová. Šestnáctiletý chlapec v ruce držel kovovou tyč, o tři roky starší muž držel kapesní nůž.

Po chvilce na místo doběhl i druhý člen ostrahy. Parta zlodějů proto nasedla do auta a chtěla z místa ujet. Přitom couvala na členy ostrahy. „Ti však uskočili. Následně se jim ještě podařilo otevřít dveře od řidiče a vozidlo tak zastavit. Poškozený čtyřiadvacetiletý člen ostrahy si stoupl před vozidlo a snažil se mu zabránit v jízdě. To však řidiče nezastavilo, sešlápl plyn a najel na poškozeného, který skočil na kapotu auta,“ pokračovala v popisu incidentu mluvčí s tím, že zloději z místa ujeli.  

Všechny tři se podařilo najít po několika hodinách

„Podezřelé osoby se jim podařilo vypátrat a zadržet před 18. hodinou na nádraží ve Šternberku. Mladistvá dívka byla vypátrána o půl hodiny později na olomouckém nádraží. Oba mladiství byli toho času v pátrání, jelikož utekli z výchovného ústavu,“ uzavřela Skoupilová. Jednadvacetiletému muži hrozí až osm let ve vězení.  

Mladistvého hocha policisté dobře znají. Například minulý týden havaroval s vozidlem v Olomouci na Švýcarském nábřeží.

Rozhlas oslavil sto let. Továrna na rádia byla i v Olomouci

Zdroj: RadioHistoria

Meziválečné Československo patřilo mezi průmyslově značně vyspělé státy, není proto divu, že i žhavá novinka dvacátých let – rozhlas, zde brzy našel své místo. Vysílat se u nás začalo v květnu 1923 a byli jsme dokonce první zemí v Evropě s každodenním pravidelným vysíláním. Tehdy se také začal rychle rozrůstat trh s radiopřijímači i radiosoučástkami, a jednou z pionýrských firem v této oblasti se mohl pochlubit i Olomouc.

Reklama na sluchátka v Lidových novinách, zdroj: Josef Jonášek

Začalo to v Hodolanech roku 1904 založením továrny na výrobu galvanických článků. Tu později koupil vynálezce elektronky von Lieben (údajně na své „elektronové lampě“ v Olomouci i pracoval) a v „Akciové společnosti pro výrobu telefonů a telegrafů“ vyráběl zvonky, telefony, vypínače atd.

Výroba pokračovala během první světové války i po vzniku Československa, kdy došlo k postupnému přechodu firmy pod československý kapitál. Od roku 1919 nesla firma název Telektra, s adresou Olomouc II, Smetanova 74. V roce 1924 udává olomoucký sborník počet zaměstnanců 220, a zmiňuje mimo jiné její úspěšný export přístrojů do řady států, včetně Jižní Ameriky. Tehdy začíná i výroba nového sortimentu – rozhlasových přijímačů a Telektra patří mezi jedny z prvních firem, které v tomto roce získaly státní koncesi na výrobu radiopřijímačů. Zároveň dochází i ke kapitálovému propojení s jinou významnou československou firmou slaboproudého oboru, Telegrafií Pardubice (pozdější Tesla Pardubice).

Přístroj Telektra Trion R -13, zdroj: Josef Jonášek

Spojením obou firem vznikl poměrně významný hráč v oblasti radiotelegrafie, který dodával své výrobky jak pro civilní použití, tak také pro československou armádu. Výroba byla řízena z Pardubic, běžela však v obou firmách poměrně nezávisle, přestože například radiopřijímače obou firem byly stejné. Telegrafia přitom používala před typovým číslem písmeno T. Telektra mohla stále používat své jméno i logo, v typovém označení pak figurovalo písmeno R. Viz například přijímač Telektra Trion R-13 z roku 1928/29 (identický s přístrojem Telegrafia – R-13). Byl určen k napájení bateriemi (akumulátor 4 V pro žhavení lamp a anodová baterie 90 V) a k provozu vyžadoval externí reproduktor. První rádia s vestavěným reproduktorem se totiž začala objevovat až asi od roku 1930. Logo Telektry vidíte na fotografii štítku rádia Trion.

Telektra vyrobila relativně dost přijímačů v různých typových řadách, samozřejmě i mnoho součástek a dalších elektrotechnických výrobků. V dobové odborné literatuře lze najít řadu jejich prospektů (zdaleka ne všech). Tato situace trvala do roku 1933, kdy Telektra po ekonomických problémech zanikla úplným převzetím Telegrafií.

Obchvat Zábřehu bude. Jezdit se po něm bude v roce 2029

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Další krok k výstavbě obchvatu Zábřehu na Šumpersku učinilo ministerstvo dopravy, které zamítlo odvolání a potvrdilo územní rozhodnutí pro stavbu. Ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl na sociální síti X uvedl, že šestikilometrový úsek má zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení a že aktuálně probíhá inženýrská činnost potřebná k jeho získání. Ministerstvo zároveň provedlo drobné úpravy a doplnilo nové podmínky týkající se ochrany podzemních vod.

„Na akci o délce šest kilometrů je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení a probíhá inženýrská činnost k jeho získání. V letošním roce bude zahájena také majetkoprávní příprava,“ uvedl Mátl na sociální síti X.

Podle plánu ŘSD by mělo být v roce 2027 vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ve stejném roce by měla samotná výstavba začít a první řidiči by mohli obchvatem projet v roce 2029. Plánovaný obchvat Zábřehu bude součástí uceleného dopravního tahu, který propojí dálnici D35 u Mohelnice s městy Zábřeh, Šumperk a Jeseník. 

Prostějov investuje do MHD. Osmnáct zastávek projde modernizací

Zdroj: Město Prostějov

Prostějovský magistrát chystá vybudování inteligentních zastávek. Modernizace by se měla týkat 18 zastávek městské hromadné dopravy. Na akci obdrželo vedení města více než 11milionovou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu.

Celkem město pořídí celkem 43 nových označníků. Z toho 28 označníků bude pro samostatné autobusové zastávky, 12 označníků pro zastávky a nástupiště a tři oboustranné označníky. „Stávající zastávkové označníky budou demontovány a nahrazeny novými moderními ‚inteligentními‘ označníky s LED grafickým informačním panelem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Rozehnal (ANO).

Nové inteligentní zastávky by podle Rozehnala měl napájet rozvod veřejného osvětlení. „Na informačních tabulích umístěných na zastávkách budou zobrazovány důležité informace pro cestující, například aktuální odjezdy spojů, případně informace o plánovaných výlukách, změnách v jízdních řádech a jiné nezbytné informace pro cestující,“ doplnil náměstek.

Prostějovský magistrát odhaduje náklady na přibližně 17 milionů korun. Bezmála 11 410 000 korun pokryje dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Výměna by měla začít během druhé poloviny letošního roku a skončit by měla v roce 2026.

Čištění řek a opravy břehů po povodních. Povodí Moravy hlásí, že obnova potrvá roky

Zdroj: Povodí Moravy

Obnova po povodních na Šumpersku pokračuje. Koryta řek se čistí, břehy zpevňují a zabezpečuje se okolní infrastruktura. Povodí Moravy má před sebou ještě hodně práce, a to nejméně do roku 2030. Jak vypadá situace v nejpostiženějších oblastech a co všechno se už podařilo?

Na Šumpersku bylo nutné provést zabezpečovací práce na řekách Morava, Desná, Krupá a Branná v nejvíce postižených oblastech. „Až do konce roku jsme spolupracovali s desítkami dodavatelů, kteří s těžkou technikou prováděli zajištění poškozených břehů koryt vodních toků a ochranných hrází, riziková kácení podemletých dřevin, těžbu naplaveného materiálu nebo odstranění tisíce tun dřeva napěchovaných v tocích,“ popisuje rozsah prací generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Na severu Olomouckého kraje navíc pomáhá i technika a lidé z Povodí Vltavy, Labe a Ohře a Lesů ČR.

Do konce roku se podařilo opět uvolnit a vyčistit koryta řek, odstranit podemleté stromy a vývraty. „Současně jsme se zaměřili na zajištění poškozených břehů v místech, kde nově vymletá koryta řek ohrožovala nemovitosti, silnice a infrastrukturu. Jednalo se například o Petříkov, Ostružnou, Jindřichov, Hanušovice, Bohdíkov, Loučnou nad Desnou, Rapotín, Šumperk a další. Po celou dobu jsme byli v pravidelném kontaktu se starosty dotčených obcí, kteří jsou důležitým článkem v organizaci prací,“ dodává Gargulák.

Práce budou trvat nejméně do roku 2030

Aktuálně nám schází zabezpečit poslední čtyři úseky vodních toků. Jedná se například o úsek v Rapotíně nebo Jindřichově. Počasí nám zatím přeje a pokud vydrží zámrz půdy pro návozy kamene, tak by práce mohly být dokončeny v následujících dvou měsících,“ odhaduje Gargulák. Trochu jiná situace je v Hanušovicích na řece Moravě, kde zabezpečovací práce na dvou úsecích provede soukromá firma. Celkové finanční náklady na provedení zabezpečovacích prací přesáhnou 120 mil. Kč.

Jakmile se dokončí tyto práce, přejde Povodí Moravy do další fáze obnovy. Řada přijde na rekonstrukci koryt a dalšího majetku. „Aktuálně probíhá projektová příprava oprav většiny povodňových škod a samotné opravy by tak, v některých úsecích, mohly být zahájeny ještě v letošním roce,“ říká Gargulák s tím, že na některých místech se aplikují zkušenosti z loňských povodní a upravují se proto technická řešení.

Už nyní vidíme, že se práce na odstraňování povodňových škod budou muset rozdělit do několika etap, které budou probíhat nejméně do konce roku 2030,“ doplňuje generální ředitel Povodí Moravy.