Hudba, barvy a ještě více barev: Letošní Flora láká na originalitu

Hned po příchodu mě překvapuje množství lidí, kteří se na výstavu přišli podívat. Je kolem dvanácté, takže jich mnoho odchází se naobědvat, ale i tak je výstaviště úplně plné. Nedá se tu skoro hnout a dav se pohybuje šnečí rychlostí. Není se čemu divit. Většinu návštěvníků totiž tvoří starší lidé, kteří se kochají vystavenými exponáty, nebo rodiny s malými dětmi špinavými od zmrzliny.

Rudolfova alej je plná pestrobarevných tulipánů, fontána tryská a odněkud se ozývá hudba. Pávi na sebe lákají pozornost hlasitým křikem a od stánků se line vůně sladkého i slaného. Směrem k pavilonu A, ve kterém se každý rok nachází hlavní expozice, se ulice plní víc a víc. „Já ty lidi nedávám,“ bručí výstižně paní přede mnou.

Áčko očima profíka

V Áčku situace není o moc lepší, ale aspoň se tu dá chodit. Hned při příchodu slyším, že v sále hraje barokní hudba. První z expozic je laděná do krémových a růžových tónů. Květiny jsou naaranžované mezi dřevěnými konstrukcemi, které symbolizují melodii. Lépe to ale vysvětlil florista Štefan Gažo, kterého jsem čirou náhodou oslovila, když zrovna seděl v interaktivní druhé expozici.

„Osobně myslím, že ty tóny flóry jsou tu cítit. I tu dynamiku hudby jde v jednotlivých expozicích vidět. Například v té první části jsou noty vyzobrazené, ale zároveň se ta melodie přepsala do tvarů těch desek, které jsou různě uspořádané jako různé tóny,“ ukazuje na jednotlivé části a vysvětluje.

Celkem jsou expozice tři. Každá z nich je oddělena malou výstavkou kytic, které jsou schovány v látkových zástěnách a nasvícené shora. „Velmi oceňuji i ty tubusy. Když se procházíte okolo těch tónů, vidíte různé vázy a květiny, které jsou sladěné. Ta světla navíc neruší okolní expozice, protože tomu ty závěsy zabraňují. Je to velmi promyšlené,“ chválí realizaci výstavy. Malým mínusem jsou podle něj pruhy látek, které lemují prostor hlavní místnosti Áčka. „Myslím, že to vadí i ostatním lidem. Odhrnují látku jako závěs, protože se chtějí z horního patra podívat na celou expozici,“ dodává.

Při mém rozhovoru se Štefanem se nacházíme ve druhé expozici. Jedná se o průhlednou průchozí konstrukci osázenou řezanými květinami. Uvnitř se dá posedět na schodech, kde se lidé fotí. Je doplněná o akvária a průhlednou střechu naplněnou vodou. Nad konstrukcí visí ze stropu obrovské aranžmá květin, které lze vidět přes kruhový otvor střechy.

„Barvy jsou opět laděné do různých tónů. Přechází od žluté do cyklamenové (pozn. red.: výrazná barva mezi růžovou a fialovou) a oranžové,“ popisuje s úsměvem. „Nebo když se podíváte za vás, je tam další promyšlená konstrukce. Je to lešení, kde jsou použity různé květy. Je to velmi otevřené a transparentní,“ ukazuje na poslední z expozic.

A co na to návštěvníci?

Lidé se usmívají a nadšeně si výstavu prohlížejí a fotí. Zaujal mě pán, který si květiny prohlíží opravdu důkladně, jakoby zkoumal každý detail. „Je to pěkné. Jezdím tu každý rok a líbí se mi to. Nejvíc se mi líbí ty květiny ve vodě a ty, co visí ze stropu,“ komentuje výstavu Tomáš, který se na Floru přijel podívat z Ostravy.

I mladší generace hodnotí výstavu pozitivně. „Moc se mi tu líbí. Přijde mi jiná než ty minulé roky, kdy jsem tu třeba byla s rodinou. Je to moc hezké,“ povídá s velkým úsměvem Kristýna, která v Olomouci studuje. „Já jsem tu poprvé a čekala jsem, že to bude krásné, ale ne až tak. Je to opravdu velkolepé. Ty barvy, to všechno… Jsem z toho úplně vedle,“ doplňuje svou kamarádku Anežka.

Ozývá se však i kritika. Některým návštěvníkům připadá, že je toho k vidění méně a že se festival stal spíše trhem. Navíc ceny stále rostou. „Připadá mi to vážně předražené. Muškáty jsem tu kdysi kupovala za 45 korun, loni za 50 a dneska už stojí 90 až 120 korun. Ani ty lístky nejsou nějak levné, takže myslím, že příští rok už nepřijedu,“ kroutí hlavou paní Petra z Vyškova.

I já se podivuji nad některými cenami. Stejný druh stojí u jednoho stánku tři stovky a u jiného pět set. Zdá se, že člověk si musí nejprve všechny stánky obejít, aby zjistil, kde se koupě vyplatí nejlépe.

Každý názor se počítá. Zajímají se o něj i organizátoři akce. „Po skončení výstavy rozesíláme elektronický dotazník spokojenosti. Návštěvníci jej mohou vyplnit také přímo na místě v pavilonu. Z těchto odpovědí následně vznikají výstupy, které zpracováváme a využíváme pro naše interní potřeby a další rozvoj akce,“ říká Monika Tomašovičová, manažerka PR pro Výstaviště Flora Olomouc.

Přednášky, show i koncerty

Program na víkend je pestrý. V pavilonu A běží hlavně zajímavé přednášky a floristické show. Účastním se prezentace Střední zahradnické školy Rajhrad, kde přímo na jevišti váže jeden ze studentů obrovskou kytici. „Jsme velmi rádi součástí Flory, kde můžete najít naši expozici v rámci expozice středních škol v horním patře. V letošním roce hýří naše expozice barvami a ty barvy se roztáčejí jako gramofonové desky, které jsou ústředním motivem. Jsme rádi, že si včera odnesli ocenění, a to první místo,“ pyšní se vyučující této střední školy.

Na sobotu jsou v Áčku připraveny floristické show za doprovodu klasické nebo rockové hudby. V neděli se pak budou ozývat tóny blues a zazní známé filmové melodie.  V areálu Samba zahraje v sobotu kapela Rose Band nebo Petra Černocká a v neděli folková skupina BRONTOSAUŘI revival. K vidění a slyšení tak toho bude ještě dost.