Hasiči zasahují u požáru na Prostějovsku. V obci Vrbátky hoří nízká budova.
Na místě jsou podle mluvčího hasičů Josefa Koláčka čtyři hasičské jednotky. „Zasažena je celá plocha střechy. Požár je lokalizován. Na místě zasahují 4 jednotky,“ informoval Koláček kolem sedmé večerní.
K prvotnímu zahoření došlo ve skladu obecní techniky, ten sousedí s místní hasičárnou. „Aktuálně dohašujeme s pomocí výškové techniky skrytá ohniska a rozebíráme střešní konstrukci. Příčinu zjišťuje na místě vyšetřovatel,“ upřesnil mluvčí po osmé hodině večerní s tím, že prozatím škodu odhadují na 7 milionů korun.
Podle mluvčího Koláčka se požár obešel bez zranění.
K dopravní nehodě došlo ve středu 16. března, krátce po 1. hodině ranní v Topolanech na ulici U Sv. Jana. Třicetiletý řidič nákladního vozidla zde nezvládl řízení a narazil do stromu. Policie tuto dopravní nehodu stále řeší.
„Podle prvotních informací 30letý řidič nákladního vozidla Opel Vivaro, při průjezdu pravotočivou zatáčkou ve směru jízdy z Ústína na Olomouc, zřejmě nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravně technickému stavu komunikace a povětrnostním podmínkám, v důsledku čehož vyjel mimo komunikaci a zde čelně narazil do stromu,“ uvedla policejní tisková mluvčí Petra Vaňharová.
Muže, který zůstal zaklíněn ve voze musela vyprostit posádka Hasičského záchranného sboru. Poté byl transportován do nemocnice. Vzhledem ke zdravotnímu stavu řidiče nebylo možné provést dechovou zkoušku.
„Způsobená škoda byla předběžně vyčíslena na 300 000 korun. Dopravní nehoda zůstává i nadále v šetření policistů,“ uzavřela Petra Vaňharová.
Jaro pomalu přichází a provozovatelé i uživatelé elektrokoloběžek začínají vystrkovat růžky. Vedení města i strážníci městské policie v minulosti řešili množství stížností týkajících se koloběžek a jejich provozu. Opravdu se koloběžkáři, vedení města a provozovatelé koloběžek neshodnou na jasných pravidlech? Nebo si vystačíme pouze s lidskou ohleduplností a respektem? Řešením by mohla být nová městská vyhláška.
Sdílené koloběžky fungují v Olomouci téměř dva roky. Za tu dobu si našly své věrné přívržence i odpůrce. Proto se vedení města na začátku minulého léta rozhodlo, že v rámci bezpečnosti a bezproblémového fungování této mobility zavede některá opatření.
Cesta zákazů nebo zdravého rozumu a zodpovědnosti?
Omezení vysoké rychlost v parcích je jedním ze zásahů města. Koloběžkám byla snížena maximální rychlost ve Smetanových i Bezručových sadech na zhruba 10km/h. „Městská policie nemá kapacity pokutovat každou takovou jízdu, tak nám alespoň snížení rychlosti v těchto problematických lokalitách přijde jako dobrý návrh,“ vysvětluje náměstek primátora Matouš Pelikán.
Co ale potom kola nebo jiné chytré dopravní prostředky, které dosahují srovnatelné rychlosti a nelze je tímto způsobem regulovat? Opravdu společnost dospěla do bodu takové nedbalosti, kdy jsou takové regulace potřeba? Z vlastní zkušenosti vím, že domluvit se s někým na pozemní komunikaci není problém, musí se ale chtít a myslet i na toho druhého. Je na nás, co si vybereme a jakou cestou se vydáme.
Infrastruktura Olomouce a „koloběžkáři“
Dalším problémem toho rozkolu mezi obyvatelstvem může být stav a rozvoj infrastruktury v Olomouci. Menší města jako Olomouc, Pardubice či Hradec Králové nejsou připravena na vymoženosti typu chytrá koloběžka či hoverboard. Silnice a chodníky počítají pouze s auty, koly a chodci. Příkladem může být křižovatka na ulici Komenského. Její přejetí se může zdát téměř jako sebevražda. Město sice v minulých dobách mocně investovalo do cyklostezek, ale zdá se, že je to pořád málo.
Vedení města samozřejmě nemůže za vše, na vině jsou i samotní uživatelé koloběžek. Již několikrát omílaná jízda po chodníku, sluchátka v uších, kapuce na hlavě a jede se – hlava nehlava. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak zpoza rohu vysokou rychlostí vyjela koloběžka jako by se nechumelilo. I užívání silnic těmito jedinci je někdy diskutabilní. V tomto případě je potřeba se zamyslet a hlavně předvídat. Nesmíme zapomenout, že na silnicích a chodnících nejsme sami.
Zdroj: Olomoučáci
(Ne)parkování a nebezpečí úrazu pro hendikepované
Kapitola sama o sobě je parkování koloběžek. Uživatelé koloběžky nechávají i na místech, která jsou poté nebezpečná pro starší, či hendikepované lidi. „Stává se, že jsou odložené někde na trávě nebo uprostřed cesty, problematická je i jízda po chodníku,“ přiznal Pelikán. S tímto problémem se potýkají hlavně zrakově postižení nebo vozíčkáři, jejich situace však dosud nebyla projednávána. „Přiznám se, že v tomto duchu jsme ještě nic neprojednávali. Teď řešíme předzahrádky, takže koloběžky nebyly na pořadu dne“, informuje Zuzana Znojilová z TyfloCentra, které se tomuto tématu věnuje.
Spása v podobě nové vyhlášky?
Město Olomouc není první, které problémy s užíváním koloběžek musí řešit. V Hradci Králové měli radní obdobné komplikace a zdá se, že řešení je na světě. Řeč je nové vyhlášce, která provozovatelům elektrokoloběžek přikazuje platit poplatek za parkování. Za kola a koloběžky s přídavným elektromotorem se budou za každý zabraný metr čtvereční platit denně tři koruny.
„Něco se chystá, ale je to předčasné. Nemůžu nyní veřejnosti sdělit co, ale do konce března by mělo být hotovo. Je to stále v jednání,“ konstatuje Stanislav Losert, koordinátor cyklistické dopravy města Olomouc. Tak snad se dočkáme na konci března. Jaro se kvapem blíží a elektrokoloběžky už jsou za rohem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, v čele s ministrem Mariánem Jurečkou, představilo novou kalkulačku, která vypočítá kolik peněz může rodina či člověk dostat od státu na stále zdražující se energie nebo bydlení obecně. Současně s touto kalkulačkou se rozjíždí i komunikační kampaň, která má motivovat lidi, kteří se z nějakého důvodu stydí nebo nechtějí požádat o pomoc.
Výše zmiňovanou kalkulačku lidé najdou zde, na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Zde zadají základní údaje o sobě nebo své rodině, lokalitu svého bydliště a čistý příjem. Poté vám kalkulačka předá informace, zda na příspěvek máte nárok, popřípadě sumu o kterou jste oprávněni si zažádat.
Má to ale malý háček. Na příspěvek máte nárok v případě, že 30 procent příjmů vaší domácnosti nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. „Věřím, že se nám touto cestou podaří ochránit ty zranitelné – typicky rodiny s dětmi, samoživitelky nebo seniory. Chtěl bych vyzvat i ty, kteří stát nikdy nežádali o pomoc, aby se nestyděli. Kalkulačku lze vyplnit anonymně na internetu, s vyplněním formulářů mohou pomoci pracovníci Úřadu práce ČR,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
Uvedeme si zde názorný příklad. Do kalkulačky zadáme informace o smyšlené olomoucké rodině v počtu dvou dospělých a jednoho dítěte ve věku 15 let. Čistý měsíční příjem této domácnosti, včetně nárazových brigád dospívajícího syna a přídavku na dítě, průměrně činí zhruba 41 260 Kč. Bydlí v podnájmu v Olomouci, v bytě 2+kk o rozloze 41 m². Byt je vytápěn ústředním plynovým topením. Čistě za nájem platí 12 000 Kč měsíčně včetně energií. Za další služby, jako například za bytový fond, opravy a další, platí 2 500 Kč měsíčně. Dohromady tedy platí 14 500 Kč za měsíc. Po vyplnění všech údajů nám vyjde, že tato rodina má nárok na příspěvek ve výši 2 122 Kč za měsíc. Poté již stačí jen podat žádost.
Vláda se tímto krokem snaží reagovat na stále zvyšující se ceny energií a pomoci domácnostem, které jsou ohroženy energetickou chudobou. „Faktury za elektřinu nebo plyn mohou být rázem i dvojnásobně vyšší, navíc hrozí další nárůst cen. Příspěvek na bydlení se díky rychlému prosazení novely zákona o sociální podpoře navyšuje, navíc součástí zákona je mechanismus, který vládě umožňuje, aby v průběhu roku okamžitě příspěvek navýšila, pokud to bude třeba,“ vysvětlil Jurečka.
O příspěvek můžete žádat buď zde, online na webu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo si vytisknout papírový dokument, vyplnit a osobně jej doručit na Úřad práce.
V Přerově probíhají práce na průtahu hlavně okolo autobusového nádraží, Alberta a v ulici Tovární. Práce pokračují také v bývalém areálu Juty.
Kvůli pracím mohou ulicí tovární projíždět jen osobní automobily, a to v jednom pruhu každým směrem. „Už jen zhruba měsíc bude trvat uzavírka odbočení z této ulice do ulic Nádražní, Denisova a Kramářova. Objízdná trasa směřuje přes třídu 17. listopadu do ulice Komenského,“ uvedl mluvčí ŘSD Miroslav Mazal.
Řidiči by objízdnou trasu nemuseli používat už na konci srpna. „Minulý týden v areálu Juty docházelo k třídění výkopu, od Alberta byl odvážen nebezpečný odpad a v ulici Tovární proběhla demolice stávajícího parovodu před uložením parovodu nového,“ dodal Mazal.
Minulý týden správa pracovala na přeložkách kanalizace. Tento týden budou pracovníci pokračovat se zemními pracemi a přeložkami inženýrských sítí v ulici Tovární a v bývalé Jutě. Do pátku by měly být hotové také drenáže a pokládání obrub.
Policie se obrací na širokou veřejnost, aby objasnila dopravní nehodu. K té došlo kolem půl šesté 12. května v Olomouci, a to na křižovatce ulic Chválkovická a Kubatova.
„Podle posledních informací by se pravděpodobně mohlo jednat o stříbrné vozidlo škoda Octavia,“ řekla policejní mluvčí Petra Vaňharová.
„V dané křižovatce mělo dojít ke střetu osobního motorového vozidla s protijedoucím cyklistou. Podle prvotních informací řidič automobilu při odbočování vlevo z ulice Kubatova nedal přednost protijedoucímu cyklistovi a došlo ke střetu. Cyklista utrpěl zranění, která si vyžádala lékařské ošetření. Řidič automobilu z místa nehody odjel,“ uvedla policejní mluvčí.
Foto: PČR
Svědci nehody tak mohou významně pomoci k objasnění celé nehody. Pokud tedy tento incident viděli, ať telefonicky kontaktují policisty dopravního inspektorátu Olomouc na čísle 974 766 251 nebo linku 158.
Zoologická zahrada Olomouc otevřela nové voliéry pro chladnomilné ptactvo. Návštěvníci si v nich mohou prohlédnout krasku červenozobou, bažanta Humeové, sýce rousného a sýčka obecného. Expozice byla postavena loni na místě bývalých voliérek pro české druhy sov, které mohli návštěvníci od roku 2013 pozorovat v soustavě čtyř voliér nedaleko lanového centra. Novinářům to dnes řekla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Staré dřevěné voliéry pro sovy už dosloužily a zoo se rozhodla je nahradit. Nové voliéry byly postaveny z akátového dřeva a mají stejný půdorys jako původní expozice. „Voliéry již nejsou čtyři, ale tři. Spojením dvou do jedné větší jsme docílili většího prostoru pro chovaná zvířata, který zabezpečuje elektrický ohradník jako prevence predace chovaných ptáků,“ uvedl kurátor ptáků Jan Kirner.
V polovině června olomoucká zoo po osmi letech oprav otevřela obří voliéru s africkými ptáky. Návštěvníci se v ní mohou procházet mezi cizokrajnými opeřenci. Postupnou opravu klece ve tvaru bábovky, která patří mezi největší voliéry v Česku, zoo zahájila v roce 2018 a vyžádala si investici 4,55 milionu korun.
Olomoucká zoo patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Olomouckém kraji. Na ploše 42 hektarů chová zhruba 1800 zvířat 387 druhů. Zoologickou zahradu v roce 2024 navštívilo 377 359 lidí. Bylo to méně než v předchozím roce, kdy do ní přišlo 381 818 návštěvníků. Zahrada si svými aktivitami vydělá přibližně dvě třetiny částky potřebné na provoz. Od města dostává příspěvek na činnost.
Personál olomoucké porodnice už ví, kdo se stal prvním letním miminkem. Je jím František, který se narodil v sobotu v 5:05. František Slavík si s příchodem na svět pospíšil. Původně měl přijít na svět v jiné porodnici.
„Pro maminku Hanu Chlebníčkovou a tatínka je František prvním dítětem. Rodina původně zamýšlela rodit ve Šternberku, neboť jejich bydlištěm je 13 kilometrů vzdálená Huzová, ale František si s příchodem na svět trochu pospíšil,“ informovala olomoucká porodnice.
Jméno František nezvolila rodina náhodně, v rodině má jméno dlouhou tradici. „Babička se jmenuje Františka a i další členové širší rodiny nesou toto jméno. Chtěli jsme mu dát krásné, i když dnes už méně časté jméno, které má pro nás hlubší význam,“ dodala paní Hana.
Lékařské vyšetření nejmladších pacientů je často vzhledem k omezené spolupráci malých pacientů obtížné a někdy bez celkové anestezie dokonce nemožné. Oční klinika Fakultní nemocnice Olomouc pořídila nové ruční štěrbinové lampy, která by měla přinést výraznou pomoc. Za přístroj zaplatil nemocnice 195 tisíc korun.
Ruční štěrbinová lampa najde využití při vyšetření velmi malých dětí, zatímco u dospělých pacientů se výkon provádí pomocí klasické lampy, která je nezbytným přístrojem každé oční ambulance. Nová lampa tak nejen zkvalitní péči o děti s očními onemocněními, ale zároveň poslouží při praktické výuce studentům medicíny.
„Štěrbinová lampa je binokulární mikroskop s možností bočního úzkého paprsku světla, který nám umožní sledovat jednotlivé struktury oka téměř jako histologický nález. Detailně vidíme vrstvy oka a identifikujeme patologická místa. Tento přístroj v ruční mobilní podobě nám umožní vyšetřovat i vleže a například tedy také v případě, že dítě sedí u rodiče na klíně, kde se cítí v bezpečí,“ popsala využití a výhody nového přístroje přednostka Oční kliniky FN Olomouc Klára Marešová.
Přístroj za 195 tisíc se podařilo nemocnici pořídit díky daru od Nadace profesora Vejdovského. „Profesor Václav Vejdovský, který rovněž dlouhá léta působil v čele této kliniky, považoval za důležité, aby měli lékaři k výkonu péče o pacienty příslušné zázemí. I v tomto ohledu tedy pokračujeme v jeho odkazu a snažíme se lékařům poskytnout co nejlepší vybavení, které takovou péči umožňuje. Přenosná štěrbinová lampa pomůže při vyšetření obtížnějších případů, což nás moc těší,“ uvedla výkonná ředitelka nadace Dagmar Sýkorová.
„Že můžeme pomáhat v takové míře, je zásluhou především dárců, jako je pan Fiala, bez jejichž podpory bychom se neobešli,“ dodala Sýkorová.
Během podvečera v sobotu 21. června vyjížděli policisté k prodejně smíšeného zboží v obci Pňovice. Tam muž ničil prodejnu i zaparkovaná auta. Policisté muže zadrželi a pak převezli do cely. Jakmile vystřízlivěl, putoval na výslech.
Sedmačtyřicetiletý muž z Olomouce vyjel v sobotu ráno z Uničova s nákladním vozidlem, ve kterém měl 2400 balení minerálních vod, přičemž namířeno měl do Lipníku nad Bečvou. „Než vyjel, tak jej napadlo, že udělá dobrý skutek a vody odveze jinam, třeba k rybníku Poděbrady u Olomouce a tam vody rozdá lidem zdarma. Ale při jízdě si vzpomněl na známého hostinského z Pňovic a vydal se za ním,“ vysvětlil mluvčí policie Libor Hejtman.
Restaurace byla podle mluvčího zavřená a proto se muž rozhodl složit jednu paletu před vchod. Poté přejel k nedalekému obchodu a z vozidla vyložil další balíky vod. „Provozovateli prodejny, který zde přišel, řekl, že ta voda je pro lidi zdarma. Po vyložení odešel na hřiště a po pár hodinách se vrátil,“ dodal mluvčí.
Když se vrátil z hřiště, odpočíval řidič ve vozidle a následně jej majitel obchodu požádal, aby odjel. Muži se ale nepodařilo rozjet. „Poté, jak uvedl, něco do něj vjelo a začal řádit. Rozbil dveře do obchodu a vnikl do něj. Likvidoval vše, co mu přišlo pod ruku. Zboží, pokladnu, vitríny i tři zaparkovaná vozidla u odchodu. Vzal cihly a prohodil je okny do vozidel,“ přiblížil událost Hejtman.
Běsnění se podařilo ukončit až policistům, kteří přijeli na místo. Během svého řádění způsobil škodu přesahující půl milionu korun. Policisté nyní zahájili úkony trestního řízení. Muži hrozí vězení až na pět let.
Návštěvnost kulturních institucí v Olomouckém kraji za posledních pět let odhaluje, jak se proměnilo chování návštěvníků v reakci na pandemii, digitalizaci i společenské změny. Zatímco některé oblasti zaznamenaly pozvolný návrat k předcovidovým číslům, jiné instituce hledají nové cesty, jak zaujmout publikum. Dlouhodobá data ukazují nejen trendy, ale i výzvy, kterým regionální kultura čelí.V rubrice DataReport se návštěvností kulturních památek v kraji zabývala redakce Reportu.
Report vycházel z portálu Tourdata, který shromažďuje data společnosti CzechTourism a Olomouckého kraje. Zaměřili jsme se na muzea a kulturní památky, jejichž zřizovatelem je Olomoucký kraj nebo stát. Pracovali jsme s daty za posledních sedm let, na kterých může čtenář vidět, jak se mění návštěvnost v kulturních institucích během let, které ovlivnilo období pandemie nemoci covid-19, rekonstrukce některých památek nebo jejich částí, ale třeba také digitalizace a větší zapojení sociálních sítí k propagaci.
Jedním z nejnavštěvovanějších muzeí je s přehledem Muzeum umění Olomouc. To překonalo už v roce 2023 předcovidová čísla, co se návštěvnosti týká. „To, že návštěvnost Muzea umění stoupá, je zřejmě dáno několika faktory. Především v roce 2020 a 2021 bylo muzeum po velkou část roku uzavřeno kvůli covidu 19, takže v dalších letech šla návštěvnost zákonitě nahoru. Byť to byl postupný proces,“ okomentoval pro Report mluvčí Muzea umění Olomouc Tomáš Kasal.
Pod Muzeum umění spadají i další instituce, jako je kroměřížský zámek nebo Arcidiecézní muzeum v Olomouci, kterými se ale Report nezabýval. „Těch faktorů, které ovlivnily návštěvnost Muzea umění Olomouc (včetně výstavních prostor v Arcibiskupském zámku v Kroměříži), je tedy poměrně hodně,“ odpověděl na dotaz Reportu mluvčí Muzea umění Olomouc.
„V zásadě lze říct, že rok 2024 byl prvním normálním od roku 2020,“ uvedl Tomáš Kasal. Muzeum umění Olomouc mělo v roce 2023 58 tisíc návštěvníků, v roce 2024 to už bylo 97 800 návštěvníků.
Po covidových letech se na konstatní návštěvnosti drží Vlastivědné muzeum Šumperk. To v roce 2018 vykázalo 34 100 návštěvníků, v roce 2024 to bylo 36 520 návštěvníků.
Od začátku sledovaného období se návštěvnost u Vlastivědného muzea Olomouc pohybuje mnohdy na násobně vyšších číslech než u jiných muzeí v kraji. Významný pokles lze sledovat až v roce 2023, kdy se návštěvnost propadla ze 144 tisíc na 35 a následně 26 tisíc. Podle ředitele muzea Jakuba Ráliše je důvodem změna metodiky sčítání návštěvníků.
„Od roku 2023 jsme zavedli novou metodiku a návštěvnost vykazujeme výhradně na základě prodaných fyzických vstupenek do hlavní budovy. Nezapočítáváme akce, vstupy do zámeckého areálu, arboreta ani jiných objektů VMO. V předchozích letech byla pravděpodobně uváděna celková návštěvnost celého areálu bez jasné metodiky. Nový systém je jediný ověřitelný a transparentní způsob sledování návštěvnosti,“ uvedl Ráliš pro Report.
Podle něho je pravděpodobné, že do statistik návštěvnosti se dříve započítávala i volná návštěvnost parku v Čechách pod Kosířem, která není ale přesně monitorována. „Park je jednou z nejnavštěvovanějších památek Olomouckého kraje,“ doplnil Ráliš.
Co se vybraných hradů a zámků týče, křivky vývoje meziroční návštěvnosti takřka kopírují. Výjimkou je Šternberk v roce 2022, kdy se návštěvnost zvedla, a poté znovu klesla.
Na násobně vyšších číslech se ale pohybují hrady Bouzov na Olomoucku a Helfštýn na Přerovsku. Na Bouzově, stejně jako na dalších zámcích, návštěvnost klesla během takzvaných covidových let 2020-2021. „Propad návštěvnosti v roce 2021 byl způsoben trváním opatření vlády z důvodu šíření pandemie, část roku nebyly přístupné interiéry a byl omezen počet návštěvníků ve skupinách,“ vysvětlila pro Report kastelánka Bouzova Zuzana Šulcová.
Během sledovaného období začíná Helfštýn na nižších číslech návštěvnosti než v pozdějším období. Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce, která vedla ke zpřístupnění palácového torza, a která v roce 2021 získala například Českou cenu za architekturu.
„Veřejnost v témže roce chtěla na vlastní oči vidět, jak se záchrana hradního paláce vydařila,“ vysvětlila pro Report pracovnice vztahů k veřejnosti hradu Helfštýn Pavlína Jindrová.
Zároveň nižší návštěvnost v roce 2020 přisuzují covidovým restrikcím. Přesto se ale počet návštěvníků držel těsně pod hranicí 78 tisíc. „Při každém rozvolnění a částečnému uklidnění situace lidé hledali únik ze svých domovů a výlet na podobná místa se patrně jevil jako ideální a bezpečný,“ dodala Jindrová.
U dalších hradů a zámků jsou změny v návštěvnosti velmi podobné, kdy výjimku tvoří pouze zmiňovaný hrad Šternberk. Tam sledujeme velký propad v roce 2021 a zase skokový nárůst v následujícím roce. Navíc žádný ze tří hradů na spodní hranici se nedostal ani za tři roky na předcovidová čísla.
Památky se stávají krátkodobými domovy filmařů, pak táhnou i turisty
Za oblíbeností hradů Bouzov a Helfštýn stojí jednoznačně kulturní vyžití v obou lokalitách. Zatímco Helfštýn sází na tradiční mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston, Bouzov zase láká návštěvníky na své pohádkové kulisy, které využil nejeden filmař.
„Za popularitou hradu jistě stojí pestrý kulturní program, který veřejnosti nabízíme a jež se mnoho let snažíme držet na vysoké úrovni – v čele s nejvyhledávanější akcí v podobě mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston, který se na Helfštýně koná od roku 1982. Důležitou roli jistě hraje i atraktivita a historie samotného místa,“ řekla Jindrová.
Bouzov zase patří mezi památky, které často využijí filmaři. Ať už to je pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, nebo jeden z nejnovějších filmů Princezna zakletá v čase. „Návštěvníky láká kvalita služeb, obměňování nabídky (sezónní zpřístupňování částí hradu v rámci prohlídkových tras), atraktivita objektu, vliv filmových natáčení na povědomí návštěvníků o existenci Bouzova,“ řekla Šulcová z hradu Bouzov.
Report mimo jiné pro seriál Kamera, klapka zjištoval, jak se daří filmaře do kraje lákat. „V Olomouckém kraji se natáčí cca 2-5 snímků ročně,“ uvedl pro Report Michael Žáček z Filmové kanceláře Olomouckého kraje. „Někdy se stává, že produkce nepotřebuje spolupráci naší Filmové kanceláře a pak se k nám ani nedonese, že tu nějaká produkce natáčí.“
Článek vznikl za finanční podpory Olomouckého kraje.
Po jahodách se blíží další samosběr. Tentokrát ten zeleninový v Těšeticích na Olomoucku. Jako první přichází na řadu česnek, na ten se sběrači mohou těšit už na konci června. Těšetická farma manželů Kašparových patří mezi nejoblíbenější na Olomoucku.
„Zahajujeme v sobotu 28. června 2025 a bude pokračovat v dalších dnech do vyprodání. Cena je odstupňovaná, což se osvědčilo i loni. Zájemci si tak mohou první den nasbírat největší palice česneku a zároveň se tím rozmělní počet sběračů na poli. Česnek je krásný, silné chuti, odrůda Český dukát,“ uvedli manželé Kašparovi k začátku samosběru.
Farma Kašparových se nachází v těšetické části Vojnice. Samosběr česneku bude začínat na 90 korunách za kilogram a postupně se bude cena snižovat. O tom, že je těšetický samosběr oblíbený, svědčí i fakt, že v jednom z předchozích let tam dokonce návštěvníci zablokovali příjezdovou cestu a samosběr tak museli řešit policisté.
„Na poli bude značení o směru vjezdu, výjezdu a parkování. Prosíme vás o maximální opatrnost a ohleduplnost. Na poli bude celkem 6 stanovišť ke zvážení a placení (pouze v hotovosti),“ informovali Kašparovi.
Do Zoo Olomouc dorazily dvě gepardí samice ze Zoo Varšava. Obě samice jsou nyní v karanténě a postupně podstupují veškerá vyšetření před seznámením se samcem. Od roku 1999 se podařilo na Svatém Kopečku odchovat 12 mláďat.
Samice přicestovaly ze Zoo Varšava v rámci chovného programu. Pochází ze čtyřčat a zbývající dvě zůstávají v domovské zoo. „Transport proběhl bez komplikací a samice si pomalu zvykají na nové prostředí v karanténě. Po všech nutných vyšetřeních a dostatečném zabydlení budou postupně seznamovány s naším samcem, který je už nedočkavě vyhlíží,“ uvedla zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Zoo Olomouc chová gepardy už od roku 1999 a celkově se podařilo úspěšně odchovat 12 mláďat. „Ve volné přírodě se gepardů štíhlých v důsledku ztráty přirozeného prostředí, nelibého lidského faktoru a ilegálního obchodu se zvířaty pohybuje posledních 7500 jedinců. Jedná se tedy o nejohroženější kočku Afriky,“ doplnila mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Gepardi jsou typičtí svými černými pruhy, které se táhnout z koutku oka až k tlamě, což navádí k přezdívce „kočka, která pláče“. Tyto značky přitom mají praktickou funkci – odráží záři slunce. „Pokud si přejeme gepardy v zajetí rozmnožovat, je potřeba, aby do doby, než k tomuto záměru dojde, měli ‚oddělené ložnice‘, a to do té míry, že by se případný pár neměl vnímat ani akusticky, ani teritoriálně. Nesmí se slyšet, vidět, cítit. Jinak se mohou považovat za sourozence a nepáří se,“ dodala Gronská.
S blížícím se létem a teplým počasím přichází vedle času dovolených i riziko v podobě přímého slunečního záření. Krajská hygienická stanice (KHS) Olomouckého kraje proto vydala řadu tipů, jak se správě chránit proti slunci díky aplikaci opalovacího krému. Vedle správného používání ale také radí, jak poznat účinný a kvalitní opalovací krém.
Podle evropské legislativy musí všechny kosmetické přípravky splňovat přísné požadavky. Mezi ty se řadí i přípravky na opalování. Kontroly se zaměřují nejen na složení a slibovaný účinek, ale také například na označení na obalech.
Jak vybrat kvalitní opalovací krém?
Podle KHS se vyplatí pozorovat hned několik faktorů. Mezi ty zásadní patří SPF faktor (Sun Protection Factor). Díky tomuto označení na výrobku zle odhadnout, jak dlouho můžete být na slunci aniž byste se spálili. Značení krému SPF označuje hodnotu, kdy se vám díky aplikaci opalovacího krému prodlužuje vaše běžná doba na slunci bez toho, aniž byste se spálili. Jednodušeji řečeno, pokud na slunci běžně vydržíte bez spálení 10 minut, opalovací krém s SPF 30 vám tuto dobu prodlouží přibližně 30×. Po aplikaci máte tedy asi 300 minut, které můžete strávit na slunci bez větších obav.
„Ovšem jen za ideálních podmínek, což znamená, že nanesete dostatečné množství přípravku, přípravek aplikujete rovnoměrně a včas a aplikaci pravidelně obnovujete. Bez těchto podmínek se účinnost SPF výrazně snižuje,“ upřesňuje správnou aplikaci krému tisková mluvčí KHS Olomouckého kraje Markéta Koutná.
Dalším důležitým označení na opalovacím krému je UVA ochrana. Ta by měla být alespoň třetinová vůči UVB neboli SPF. Tuto hodnotu většinou najdete jako značku UVA v kroužku.
Kvalitní opalovací krém bude mít ale také čitelné a pravdivé označení na svém obalu. A to včetně varování, návodu k použití a seznamu složek společně s alergeny a nanomateriály.
U opalovacího krému je také velmi důležité datum spotřeby. Od něj se odvíjí kvalita a účinnost krému. U většiny výrobků není uvedeno přesné datum, ale doporučená doba používání od otevření výrobku. Značku většinou najedeme jako symbol otevřeného kelímku s číslem ve formátu 12M (výrobek spotřebujte do 12 měsíců od prvního otevření.) „Datum otevření přípravku si můžete napsat fixem přímo na obal, tak snadno uhlídáte, do kdy je ideální ho spotřebovat,“ radí tisková mluvčí.
Jak se bezpečně pohybovat na slunci?
Klíčovým faktorem pro správné opalování je i to, jak se na slunci chováme. KHS pro to zveřejnila i seznam rad, jak na bezpečné slunění. „Nešetřete množstvím opalovacího krému. Na celé tělo potřebujete přibližně dvě polévkové lžíce krému, na obličej stačí jedna kávová lžička,“ dává jako první radu KHS.
Hned po ní také radí aplikovat krém s dostatečným předstihem a to alespoň 30 minut před sluněním. Poté každé dvě hodiny nebo po koupání či otření ručníkem. Také radí vyhýbat se slunci mezi 10. a 15. hodinou, děti do 3 let doporučuje nevystavovat přímému slunci vůbec a nebo sledovat datum trvanlivosti, abyste si byli jisti, že krém je stálé účinný.
Útočník David Kašpárek (2002), odchovanec SK Sigma Olomouc a přerovský rodák, změnil klub. Z Baníku Ostrava přestoupil do druholigové Vlašimi. Ve Slezsku Kašpárkovi skončila smlouva, nový kontrakt získal rychle, poprvé v kariéře bude hrát v Čechách.
„Mohu potvrdit, že došlo k dohodě a vítáme tak Davida v našem klubu. Věříme, že bude platným hráčem našeho kádru,“ uvedl sportovní ředitel Vlašimi Jan Jícha.
David Kašpárek je odchovancem olomouckého fotbalu. Prošel si například kluby jako je HFK Olomouc, Přerov nebo Zlínsko. Právě z posledně jmenovaného týmu zamířil do Ostravy, kde nastupoval poslední dvě sezóny za béčko. V loňském ročníku Chance Národní ligy nastoupil k šestadvaceti duelům a nastřílel šest branek.
Takový závěr parkurové Grand Prix v Olomouci si přejí fanoušci i pořadatelé mítinku Banka CREDITAS CSI2*-W každý rok, ale zdaleka ne vždy se to povede. Český reprezentant Aleš Opatrný ji však vyhrál už počtvrté. S Kapsonesem W předvedl parádní výkon.
Celkem devět dvojic, z toho čtyři české dokázaly postoupit do rozeskakování Banka CREDITAS Grand Prix Olomouce, která byla sportovním vrcholem 12. ročníku mezinárodních parkurových závodů v tamním Equine Sport Centru.
O jediný trestný bod za překročení stanoveného času neproklouzl do zkráceného parkuru Andrea Messersi z itálie na klisně Quasimodo VH Molenhof a skončil tak až desátý. Devátá příčka pak patřila jedné z největších českých nadějí – Kamilu Papouškovi s hřebcem Vivano Blue. Ten již v Olomouci dokázal, že umí bojovat o příčky nejvyšší, když ovládl čtvrteční Gold Tour. Dvanáct trestných bodů v rozeskakování tak muselo být pro tohoto jezdce zklamáním.
Naopak příjemné překvapení si pro diváky, kteří zcela zaplnili ochozy olomouckého kolbiště, připravily dvě české jezdkyně – Natálie Kovářová a Denisa Vegrichtová. Ty totiž dokázaly i v rozeskakování zopakovat čisté jízdy. Kovářová na klisně Chloe projela cílem v čase 40,27 a skončila tak těsně před jejím slovenským snoubencem Bronislavem Chudybou s klisnou Jojo JK SR, jenž se neubránil napodruhé jednomu shození překážky. Vegrichtová dokonce útočila na pomyslné stupně vítězů, když protnula cílovou čáru v čase 39,09 bez jediného trestného bodu. Tento výkon nedokázal překonat jediný polský účastník rozeskakování Hubert Polowczyk na hřebci M Blue´s Boy Z, jelikož ztrácel 14 setin vteřiny. Maďar Gyula Szuhai junior pro změnu předstihl Denisu Vegrichtovou o téměř čtyři sekundy, a mohlo se tak zdát, že vysoko nastavenou laťku na 35,14 sekundy nikdo nepřekoná.
Dva jezdci však na to rozhodně měli. Loňský vítěz olomoucké Velké ceny Abdullah Alsharbatly ve dvojici s valachem Alamo to ovšem nedokázal, jelikož jeho čas byl 35,89. Posledním startujícím byl Aleš Opatrný se stájovou jedničkou hřebcem Kapsones W. Rozhodl se jít do maximálního rizika a v jedné z distancí ubral oproti soupeřům jeden cvalový skok. V závěru kurzu diváky trochu napnul v kombinaci, ale nakonec vše dobře dopadlo, a když se na velkoplošné obrazovce zobrazila hodnota 34,42, tribuny se doslova otřásaly, jak početní diváci oslavovali Opatrného čtvrté vítězství v této soutěži.
„Před takovýmto publikem mě to opravdu hodně baví a vítězství tady nikdy neomrzí. Minimálně na dvě ze tří předešlých vítězství v Grand Prix Olomouce jsem také dosáhl, když jsem v rozeskakování startoval jako poslední a klaplo to i letos. Popravdě jsem čekal parkur náročnější, jelikož jde o kvalifikaci na mistroství Evropy a světa. Stavitel parkuru to však připravil velmi dobře ke kvalitě jezdců, kteří zde startovali a devět čistých výkonů svědčí o jeho skvělé práci,“ zhodnotil Aleš Opatrný. V minulosti vyhrál tento závod v letech 2017, 2020 a 2022. Před dvěma lety zde triumfovala Sára Vingrálková, zbylých sedm ročníků ovládli zahraniční účastníci.
„Po prvních dvou překážkách, kde mi to nevyšlo podle plánu, jsem věděl, že jsem malinko za časem Gyuly Szuhaie. Na opracovišti mi však pomohl Bronislav Chudyba, který mi řekl, že distance bedna – oxer se dá jít na pět cvalových skoků. Do následné kombinace jsem šel s extrémně velkým rizikem a trochu mi popravdě zatrnulo, ale Kapsones to zvládnul skvěle. Kdyby mi vyšla distance jedna – dva, tak bych tak moc neriskoval, ale věděl jsem, že to musím někde dohnat a jsem moc rád, že to vyšlo,“ dodal Opatrný.
Další člence reprezentačního A-kádru Sáře Vingrálkové účast ve Velké ceně nevyšla podle představ, když po chybě s valachem Rock´n Roll MXL skončila sedmnáctá, ale vše si vynahradila o něco později v Grand Prix pro jezdce do 25 let. V té již v kombinaci s valachem Damocles From Second Life Z nenašla přemožitele. V rozeskakování předstihla Lauru Najmanovou na klisně Cocolina Z, Luisu Ličkovou ze Slovenska s hřebcem Gumonia a čtvrtého Václava Humplíka startujícího na valachovi Pythagoras de Goedereede.
Kompletní výsledky všech soutěží zájemci najdou na webu www.csiolomouc.cz. Aréna v Equine Sport Center Olomouc na dlouho neosiří, neboť už za dva týdny se na stejném místě koná kvalifikace Českého skokového poháru. Více informací lze dohledat na www.escolomouc.cz.
