DATAREPORT: Kulturní mapu kraje proměnila pandemie i filmaři. Jak se vrací návštěvníci?

Report vycházel z portálu Tourdata, který shromažďuje data společnosti CzechTourism a Olomouckého kraje. Zaměřili jsme se na muzea a kulturní památky, jejichž zřizovatelem je Olomoucký kraj nebo stát. Pracovali jsme s daty za posledních sedm let, na kterých může čtenář vidět, jak se mění návštěvnost v kulturních institucích během let, které ovlivnilo období pandemie nemoci covid-19, rekonstrukce některých památek nebo jejich částí, ale třeba také digitalizace a větší zapojení sociálních sítí k propagaci.

Jedním z nejnavštěvovanějších muzeí je s přehledem Muzeum umění Olomouc. To překonalo už v roce 2023 předcovidová čísla, co se návštěvnosti týká. "To, že návštěvnost Muzea umění stoupá, je zřejmě dáno několika faktory. Především v roce 2020 a 2021 bylo muzeum po velkou část roku uzavřeno kvůli covidu 19, takže v dalších letech šla návštěvnost zákonitě nahoru. Byť to byl postupný proces," okomentoval pro Report mluvčí Muzea umění Olomouc Tomáš Kasal.

Pod Muzeum umění spadají i další instituce, jako je kroměřížský zámek nebo Arcidiecézní muzeum v Olomouci, kterými se ale Report nezabýval. "Těch faktorů, které ovlivnily návštěvnost Muzea umění Olomouc (včetně výstavních prostor v Arcibiskupském zámku v Kroměříži), je tedy poměrně hodně," odpověděl na dotaz Reportu mluvčí Muzea umění Olomouc.

"V zásadě lze říct, že rok 2024 byl prvním normálním od roku 2020," uvedl Tomáš Kasal. Muzeum umění Olomouc mělo v roce 2023 58 tisíc návštěvníků, v roce 2024 to už bylo 97 800 návštěvníků.

Po covidových letech se na konstatní návštěvnosti drží Vlastivědné muzeum Šumperk. To v roce 2018 vykázalo 34 100 návštěvníků, v roce 2024 to bylo 36 520 návštěvníků.

Od začátku sledovaného období se návštěvnost u Vlastivědného muzea Olomouc pohybuje mnohdy na násobně vyšších číslech než u jiných muzeí v kraji. Významný pokles lze sledovat až v roce 2023, kdy se návštěvnost propadla ze 144 tisíc na 35 a následně 26 tisíc. Podle ředitele muzea Jakuba Ráliše je důvodem změna metodiky sčítání návštěvníků.

"Od roku 2023 jsme zavedli novou metodiku a návštěvnost vykazujeme výhradně na základě prodaných fyzických vstupenek do hlavní budovy. Nezapočítáváme akce, vstupy do zámeckého areálu, arboreta ani jiných objektů VMO. V předchozích letech byla pravděpodobně uváděna celková návštěvnost celého areálu bez jasné metodiky. Nový systém je jediný ověřitelný a transparentní způsob sledování návštěvnosti," uvedl Ráliš pro Report.

Podle něho je pravděpodobné, že do statistik návštěvnosti se dříve započítávala i volná návštěvnost parku v Čechách pod Kosířem, která není ale přesně monitorována. "Park je jednou z nejnavštěvovanějších památek Olomouckého kraje," doplnil Ráliš.

Co se vybraných hradů a zámků týče, křivky vývoje meziroční návštěvnosti takřka kopírují. Výjimkou je Šternberk v roce 2022, kdy se návštěvnost zvedla, a poté znovu klesla.

Na násobně vyšších číslech se ale pohybují hrady Bouzov na Olomoucku a Helfštýn na Přerovsku. Na Bouzově, stejně jako na dalších zámcích, návštěvnost klesla během takzvaných covidových let 2020-2021. "Propad návštěvnosti v roce 2021 byl způsoben trváním opatření vlády z důvodu šíření pandemie, část roku nebyly přístupné interiéry a byl omezen počet návštěvníků ve skupinách," vysvětlila pro Report kastelánka Bouzova Zuzana Šulcová.

Během sledovaného období začíná Helfštýn na nižších číslech návštěvnosti než v pozdějším období. Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce, která vedla ke zpřístupnění palácového torza, a která v roce 2021 získala například Českou cenu za architekturu.

"Veřejnost v témže roce chtěla na vlastní oči vidět, jak se záchrana hradního paláce vydařila," vysvětlila pro Report pracovnice vztahů k veřejnosti hradu Helfštýn Pavlína Jindrová.

Zároveň nižší návštěvnost v roce 2020 přisuzují covidovým restrikcím. Přesto se ale počet návštěvníků držel těsně pod hranicí 78 tisíc. "Při každém rozvolnění a částečnému uklidnění situace lidé hledali únik ze svých domovů a výlet na podobná místa se patrně jevil jako ideální a bezpečný," dodala Jindrová.

U dalších hradů a zámků jsou změny v návštěvnosti velmi podobné, kdy výjimku tvoří pouze zmiňovaný hrad Šternberk. Tam sledujeme velký propad v roce 2021 a zase skokový nárůst v následujícím roce. Navíc žádný ze tří hradů na spodní hranici se nedostal ani za tři roky na předcovidová čísla.

Památky se stávají krátkodobými domovy filmařů, pak táhnou i turisty

Za oblíbeností hradů Bouzov a Helfštýn stojí jednoznačně kulturní vyžití v obou lokalitách. Zatímco Helfštýn sází na tradiční mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston, Bouzov zase láká návštěvníky na své pohádkové kulisy, které využil nejeden filmař.

"Za popularitou hradu jistě stojí pestrý kulturní program, který veřejnosti nabízíme a jež se mnoho let snažíme držet na vysoké úrovni - v čele s nejvyhledávanější akcí v podobě mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston, který se na Helfštýně koná od roku 1982. Důležitou roli jistě hraje i atraktivita a historie samotného místa," řekla Jindrová.

Bouzov zase patří mezi památky, které často využijí filmaři. Ať už to je pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, nebo jeden z nejnovějších filmů Princezna zakletá v čase. "Návštěvníky láká kvalita služeb, obměňování nabídky (sezónní zpřístupňování částí hradu v rámci prohlídkových tras), atraktivita objektu, vliv filmových natáčení na povědomí návštěvníků o existenci Bouzova," řekla Šulcová z hradu Bouzov.

Report mimo jiné pro seriál Kamera, klapka zjištoval, jak se daří filmaře do kraje lákat. „V Olomouckém kraji se natáčí cca 2-5 snímků ročně,“ uvedl pro Report Michael Žáček z Filmové kanceláře Olomouckého kraje. „Někdy se stává, že produkce nepotřebuje spolupráci naší Filmové kanceláře a pak se k nám ani nedonese, že tu nějaká produkce natáčí.“

Článek vznikl za finanční podpory Olomouckého kraje.