Téměř zmizel z Jeseníků. Teď se vzácný tis chystá na velký návrat
Jak zachovat tis červený v české přírodě? To je otázka, na kterou ochránci přírody i lesníci v posledních letech intenzivně hledají odpověď. Věnují se přitom nejen ochraně vzácného druhu, zachování stávajících populací a podpoře přirozené obnovy, ale i možnostem jeho budoucího uplatnění v lesním hospodářství.
„Historické záznamy dokládají, že tis červený byl přirozenou součástí lesů Jeseníků. Dodnes se však dochovalo jen několik málo jedinců či populací. Pro jeho návrat je zásadní využívat místní genetické zdroje, aby se zachovala genetická kontinuita,“ přiblížil Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V Jeseníkách, zejména v Hrubém Jeseníku, se však původní tisy dochovaly jen velmi omezeně. Možnosti pro obnovu z materiálu místního původu jsou tak podle Haviry značně limitovány.
Prvním krokem k úspěšnému návratu tisu do volné přírody je podle odborníků z CHKO Jeseníky získání co nejpodrobnějších informací o zdejších tisech. Lépe poznat původ a genetickou rozmanitost keřů umožňuje také genetická analýza vybraných jedinců, kterou provedl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Výzkum však nadále nekončí, na získané poznatky budou podle zveřejněných informací navazovat další odborné aktivity.
Nejvýznamnější populace tisů v Jeseníkách má být součástí národní přírodní památky Na Špičáku v blízkosti Supíkovic. „Jde o stěžejní původní zdroj pro repatriaci tisu do dalších oblastí Jeseníků. V září 2026 bylo při inventarizaci provedené AOPK ČR evidováno 1 240 jedinců, a to od dvoucentimetrových semenáčků až po strom vysoký kolem 12 metrů,“ popsal Havira.
Zapomínat se nesmí ani na vhodný management zájmových lokalit. Tisy ohrožuje okus semenáčků srnkami. Zmlazení se tedy soustřeďuje do míst, která jsou pro lesní zvířata hůře přístupná, nebo se kolem nových semenáčků instalují mechanické drátěné oplocenky, které jsou potřebné minimálně na 20 let. Experimenty zkouší ochránci přírody i ve venkoních podmínkách, kam umístili dva jedince samičího původu s cílem sledovat reakci tisu na změněné světelné podmínky, jeho růstovou odezvu a následnou tvorbu semen.
„Přestože tis patří mezi dřeviny s mimořádně vysokou tolerancí k zastínění, nemusí být jeho dlouhodobá prosperita a zejména úspěšná reprodukce v silném stínu optimální. Vhodně volené prosvětlovací zásahy proto mohou představovat jeden z nástrojů podpory přirozené obnovy populace, současně však vyžadují dlouhodobé sledování, zda změny nebyly příliš intenzivní,“ vysvětlil také Petr Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Potenciálním zdrojem semen je i samičí jedinec, kterého najdete v lokalitě Skalní schody u Vrbna pod Pradědem. Jeho věk se odhaduje zhruba na 400 let. Další jedince najdete i v Mikulovicích nebo u zříceniny hradu Rychleby. „V plánu je postupná revize známých lokalit a další výzkum. Návrat tisu do CHKO Jeseníky je určitě běh na dlouhou trať, ale jednou se začít musí,“ uzavřel Novotný.
Problematice se věnovali odborníci z Česka, Slovenska i Polska na každoročním odborném semináři, jehož pátý ročník se uskutečnil v polovině října v České Vsi v Jeseníkách. Kromě sdílení zkušeností je jeho cílem také rozvoj spolupráce mezi výzkumným ústavem a agenturou ochrany přírody. Společným cílem obou organizací je potom přispět k návratu tisu červeného do jesenických lesů a podpořit obnovu jeho zdejší populace.
