Kouzlo slámových kraslic. Zapomenutý hanácký poklad představují v Prostějově
Barvení vajíček je odjakživa tradicí na území celé České republiky. Někde je zdobí voskem, někde se obarvují pomocí přírodních materiálů a octových odvarů. Někde se používají speciální samolepky, které vajíčka ozvláštní po svém. Na Hané jsou tradicí slámové kraslice. Dnes se na ně skoro už zapomnělo, obdivovat ho můžete ale i dnes.
Slámové kraslice jsou po staletí tradičním prvkem, který k Velikonocům na Hané zkrátka patří. Přestože se jedná téměř o umělecká díla, mnoho lidí už zapomnělo, jak kraslice vypadají. Připomíná je ale Muzeum a galerie v Prostějově. Hanácké kraslice jsou výjimečné nejen svým vzhledem, ale i hlubokou symbolikou, kterou v sobě skrývají.
Podle etnografky Hany Holáskové, která působí v Oddělení humanitních věd Muzea a galerie v Prostějově vejce stálo od pradávna na prahu zemědělského roku jako symbol plodivé síly přírody a obnovy života. „Kulatý, na pohled nehybný tvar, ukrývající zlatavý žloutek, lidem připomínal zimní slunce, které se na jaře znovu navrací, aby přineslo světlo a nový začátek,“ vysvětluje.
V lidové víře má podle ní vejce samo o sobě magickou moc. V historii bylo považováno za talisman, který ochraňoval proti zlým silám. Lidé ho vnímali také jako požehnaný dar. Aby si tuto sílu uchovalo, muselo však zůstat plné, nevyfouknuté.
Lidé, žijící v oblasti Hané, si podle etnografky k pradávné symbolice přidali i krásu obilné slámy. „Obilí patřilo k nejstarším plodinám které naši předkové pěstovali. Zajišťovalo obživu lidem i zvířatům. Z ovesné slámy, pečlivě vyžehlené, rozříznuté a nastříhané na drobné tvary, vznikají stovky miniaturních dílků,“ vysvětluje.
Kraslice může být polepena i stovkami stébélek
Každý z těchto miniaturních dílků je ručně potřen lepidlem a s velkou dávkou trpělivosti a zručnosti, které tato činnost vyžaduje, se přiloží na skořápku slepičího vejce. „Jediná kraslice může obsahovat i stovky precizně nalepených kousků. Výzdoba není pouhou dekorací. Každá barva i motiv má svůj vlastní význam.“
Černá je podle odbornice připomínkou úrodné hanácké černozemě. Červená připomíná život a lásku, modrá nekonečné nebe. Používá se i zelená barva, která podle tradice probouzí přírodu. Obilné zrno symbolizuje hojnost, slunce úrodu a kruhové motivy propojení domu, hospořství a pole. „Ornamentika vyjadřuje přání plodnosti, štěstí a blahobytu pro rodinu i celé společenství,“ zakončuje Hana Holásková.
Hanácké slámové kraslice jsou tedy mnohem víc, než jen velikonoční ozdobičkou. Podle etnografky jsou důkazem vztahu člověka a půdy. Propojené jsou i s cykličností času a vírou v obnovující silu života a hodnot, které na Hané přetrvávají i dodnes.
