Štítek: výzkum
-
Brouk z barmského jantaru překvapil. Na objevu se podílela i Univerzity Palackého
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu. Nově popsaný druh Icaroramus perisi byl vybaven světelným orgánem na zadečku i mimořádně složitými tykadly, která mu sloužila jako jakýsi chemický radar. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B.
-
Děti označily v Olomouci 345 rizikových míst. Město chystá zásahy
Bezpečnost dětí na prvním místě. Až čtyři pětiny žáků, podle zjištění olomouckých úředníků, chodí v Olomouci do školy pěšky, jezdí na kole nebo využívají veřejnou dopravu. Výsledky dotazníku z projektu Bezpečná cesta do školy jsou nyní veřejně dostupné, město je představilo v nových Olomouckých listech.
-
V Olomouci spojí výzkum rostlin s bojem proti nádorům
Vývoj biosenzorů, monitoring rostlin i hledání nových protinádorových látek. To vše bude řešit nová výzkumná skupina Technologie biorozhraní, která v CATRIN funguje od 1. července. Hlavním vedoucím projektu je David Panáček, který úzce spolupracuje s Tomášem Malinou. Kromě vědeckých úkolů má vznik skupiny i významný strategický cíl.
-
Mladí po mrtvici nemusí mít vyhráno. Olomoucký výzkum ukázal skryté následky
Cévní mozková příhoda dnes stále častěji zasahuje i osoby v produktivním věku. Přestože se mnozí pacienti po léčbě jeví jako téměř bez následků, jejich skutečný návrat do běžného života bývá mnohem složitější. Právě na tuto dosud opomíjenou oblast se zaměřil výzkumný projekt Fakulty zdravotnických věd (FZV) UP: Faktory ovlivňující kvalitu života u mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě: prospektivní studie u mladých pacientů do 50 let v České republice, který byl navržen na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.
-
Hledají starší řidiče. Fakultka s olomouckou univerzitou představují svůj společný projekt
Fakultní nemocnice Olomouc spojila své síly s výzkumným týmem z Univerzity Palackého. Společně pro svůj projekt hledají dobrovolníky ve věku 50+ do studie, která se bude zabývat bezpečností řízení u starších řidičů.
-
Pod budoucí tratí leželo tisíc příběhů. Archeologové našli u Kojetína unikátní nálezy
Více než tisíc archeologických objektů od starší doby bronzové až po dobu římskou odkryli odborníci na trase budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín. Lokalita patří k nejbohatším sídelním areálům na Hané.
-
Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy.
-
DataReport: Máme kde zaparkovat? Olomouc provedla výzkum dopravy
Jaké dopravní prostředky Olomoučtí využívají? Je dostatek parkovacích míst? A jak se situace změnila oproti ostatním rokům? Město zrealizovalo průzkum dopravy, Report přináší přehledná data.
-
Třídíme málo a plýtváme hodně. Co průzkum odhalil o univerzitních popelnicích
Univerzita Palackého v Olomouci provedla fyzický průzkum univerzitních popelnic v rámci snahy o udržitelný rozvoj. A zjistila nepříjemnou záležitost. V některých případech by se téměř polovina obsahů popelnic dala ještě více roztřídit. Studenti navíc ve velkém vyhazují nesnědené potraviny, které občas tvoří téměř pětinu obsahu smíšených popelnic.
-
Češi zkoumají pěstování plodin ve vesmíru. Olomoučtí vědci vyšlou na ISS bioreaktor
Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci se zapojí do připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do vesmíru vyšlou speciální bioreaktor, který bude zkoumat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj ječmene. Půjde o jeden ze 13 českých vědeckých a technologických experimentů. Poznatky chtějí odborníci následně využít v dlouhodobých vesmírných misích i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
-
Botanici z Olomouce objevili na Borneu dva nové druhy vzácných květin
Olomoučtí vědci objevili při výzkumu v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva dosud neznámé druhy hvězdnatek. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Tým českých vědců, složený z odborníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci, tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
-
Bude hrách hrdinou sucha? Botanici testují jeho odolnost
Jak se semena dokážou probudit k životu i s minimem vody? Na tuto otázku hledá odpověď nový výzkumný projekt katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Pod vedením profesora Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si zvolili hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun.
-
Že jsem našla 19 nových druhů bylo nečekané, říká botanička Věra Kafková
Studentka Věra Kafková z Univerzity Palackého objevila 19 druhů rostlin, které v Česku dosud nikdo nezaznamenal. Během dvouletého průzkumu našla přes tři stovky nepůvodních druhů a zaujala odborníky natolik, že získala historicky první Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález. V rozhovoru pro Report mluví o nečekaných nálezech v kolejích, oblíbených trávách i tom, proč by botaniku neměli mladí vědci opouštět.
-
Unikátní objev olomouckých archeologů. Voják z Majetína trhal prachové náboje zuby
Netypicky poškozené přední zuby u vojáka z první poloviny 19. století zkoumali vědci z Archeologického centra Olomouc. Nyní zjistili díky analýze, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. To přináší unikátní fyzický důkaz o vojenské praxi té doby. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
-
Odkryli největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě. V hrobech našlí i korálky
Poblíž Olomouce našli archeologové dvě významná pohřebiště. Při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice mezi Křelovem a Neředínem objevili mimo jiné největší pohřebiště nitranské kultury ze starší doby bronzové na střední Moravě.
-
S jakými látkami experimentují české děti? Odpověď hledali výzkumníci z UP
Výzkumný tým z Univerzity Palackého se ve spolupráci s českým úřadem vlády zabýval mezinárodním výzkumem rizikového chování u dětí. České děti, podle výzkumu, více experimentují s elektronickými než klasickými cigaretami a častěji pijí energetické nápoje.
-
Hledá se jméno pro ženu z Mladečských jeskyní. Navrhovat může i veřejnost
Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Dosud ale nalezená žena nemá žádné jméno. S žádostí o návrhy se tak výzkumníci obrací na veřejnost.
-
Mají dohromady víc než 400 let. Nejstarší stromy v Jeseníkách pochází z konce 18. století
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila dnes mluvčí agentury Karolína Šůlová.
-
Z mikroskopické řasy odhalili vývoj nových druhů. Na výzkumu se podíleli olomoučtí vědci
Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy a ze švédského Lundu pomocí analýzy DNA odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek. Souvisí to podle nich především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky, vliv měla teplota vody i vydatné deště. Součástí výzkumu byl rozbor více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě, informovali zástupci Univerzity Palackého (UP).
-
Nová technologie vědců dokáže zužitkovat glycerol, odpad z výroby bionafty
Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, které se dosud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný, informovali dnes zástupci olomouckého institutu CATRIN. Objev vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy.
