Štítek: výzkum
-
Botanici z Olomouce objevili na Borneu dva nové druhy vzácných květin
Olomoučtí vědci objevili při výzkumu v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva dosud neznámé druhy hvězdnatek. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Tým českých vědců, složený z odborníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci, tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
-
Bude hrách hrdinou sucha? Botanici testují jeho odolnost
Jak se semena dokážou probudit k životu i s minimem vody? Na tuto otázku hledá odpověď nový výzkumný projekt katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Pod vedením profesora Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si zvolili hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun.
-
Že jsem našla 19 nových druhů bylo nečekané, říká botanička Věra Kafková
Studentka Věra Kafková z Univerzity Palackého objevila 19 druhů rostlin, které v Česku dosud nikdo nezaznamenal. Během dvouletého průzkumu našla přes tři stovky nepůvodních druhů a zaujala odborníky natolik, že získala historicky první Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález. V rozhovoru pro Report mluví o nečekaných nálezech v kolejích, oblíbených trávách i tom, proč by botaniku neměli mladí vědci opouštět.
-
Unikátní objev olomouckých archeologů. Voják z Majetína trhal prachové náboje zuby
Netypicky poškozené přední zuby u vojáka z první poloviny 19. století zkoumali vědci z Archeologického centra Olomouc. Nyní zjistili díky analýze, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. To přináší unikátní fyzický důkaz o vojenské praxi té doby. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
-
Odkryli největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě. V hrobech našlí i korálky
Poblíž Olomouce našli archeologové dvě významná pohřebiště. Při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice mezi Křelovem a Neředínem objevili mimo jiné největší pohřebiště nitranské kultury ze starší doby bronzové na střední Moravě.
-
S jakými látkami experimentují české děti? Odpověď hledali výzkumníci z UP
Výzkumný tým z Univerzity Palackého se ve spolupráci s českým úřadem vlády zabýval mezinárodním výzkumem rizikového chování u dětí. České děti, podle výzkumu, více experimentují s elektronickými než klasickými cigaretami a častěji pijí energetické nápoje.
-
Hledá se jméno pro ženu z Mladečských jeskyní. Navrhovat může i veřejnost
Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Dosud ale nalezená žena nemá žádné jméno. S žádostí o návrhy se tak výzkumníci obrací na veřejnost.
-
Mají dohromady víc než 400 let. Nejstarší stromy v Jeseníkách pochází z konce 18. století
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila dnes mluvčí agentury Karolína Šůlová.
-
Z mikroskopické řasy odhalili vývoj nových druhů. Na výzkumu se podíleli olomoučtí vědci
Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy a ze švédského Lundu pomocí analýzy DNA odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek. Souvisí to podle nich především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky, vliv měla teplota vody i vydatné deště. Součástí výzkumu byl rozbor více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě, informovali zástupci Univerzity Palackého (UP).
-
Nová technologie vědců dokáže zužitkovat glycerol, odpad z výroby bionafty
Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, které se dosud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný, informovali dnes zástupci olomouckého institutu CATRIN. Objev vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy.
-
České děti podle mezinárodního průzkumu tráví příliš času u obrazovek
Děti v Česku mají v mezinárodním srovnání dostatek možností pro pohybové aktivity, příliš času však tráví u obrazovek. Vyplývá to z průzkumu z 57 zemí ze šesti kontinentů, které zveřejnila ve zprávě mezinárodní nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance. V kategorii pohybové aktivity patří Česko mezi desítku nejlepších zemí, u sedavého chování se naopak řadí mezi nejhorší sledované státy, informovali zástupci Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP), kteří zpracovali údaje o českých dětech. Čeští vědci pracovali s daty z let 2018 a 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19 a s ní spojenými restrikcemi.
-
Archeologové našli jantar i zabité meče. Známé naleziště lákalo odborníky i turisty
Archeologové v průběhu července odkrývali další úseky jedné z nejvýznamnějších lokalit na Moravě. Výzkum v Němčicích stejně jako v loňském roce zajišťoval Ústav archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v rámci projektu GAČR „Centrální aglomerace Němčice nad Hanou. Interdisciplinární výzkum klíčové lokality doby laténské na Moravě.“
-
Zájem o registrované partnerství neroste, ale ani neklesá. Vyplývá to z analýzy UP
Za posledních 16 let uzavřelo registrované partnerství v České republice 4 460 párů. Je to zhruba jedno až pět procent z celkového počtu potenciálních párů stejného pohlaví. Zájem Čechů a Češek o uzavírání tohoto svazku zůstává v posledních pěti letech stejný. Nepodepsala se na tom ani proticovidová opatření, kdy byly omezeny některé úřední akty. Vyplývá to z analýzy Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Odborníci ve studii vycházejí z dat získaných z registrujících matrik. Institut registrovaného partnerství v ČR platí od 1. července 2006.
-
Rekord v Hranické propasti. Speleologové naměřili hloubku 450 metrů
Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který v pondělí do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů.
-
Proč svítí dospělé světlušky? Olomoučtí vědci mají jasno
Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. Své závěry opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25–99 miliony lety. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako vědeckou zajímavost jej zveřejnil i časopis Nature.
-
Speleologové zmapovali robotem Hranickou propast do hloubky 200 metrů. Výzkum tím nekončí
Speleologům se v pátek podařilo za pomoci robota podrobně zmapovat do hloubky 200 metrů Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hloubka zatopené části propasti, kterou se dříve podařilo naměřit sondou, je 404 metrů, dno je však ještě níž.
-
Molekulární vodík pomáhá podle Univerzity Palackého při rekonvalescenci po covidu
Podle studie vědců z katedry přírodních věd Fakulty tělesné kultury UP (FTK UP) má inhalace molekulárního vodíku pozitivní průběh na rekonvalescenci u pacientů, kteří prodělali covid-19.
-
Debata o obtěžování je potřebná, jinak dojde k bagatelizaci případů, říká Markéta Kopecká
Markéta Kopecká je doktorandkou na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou magisterskou diplomovou práci zaměřila na vnímání problematiky sexuálního a genderového obtěžování z pohledů studentů a pedagogů na vysoké škole. Její výzkum stál na prahu změn na univerzitě, protože na Filozofické fakultě tehdy vyplývala na povrch kauza o obtěžování studentek jedním z vyučujících. Jak reagovali na její výzkum vyučující? Je vzdělávací systém připraven na řešení obtěžování? Jak vnímá Kopecká práci fakultních ombudsmanů? A proč vztahy mezi studenty a pedagogy nebudou nikdy soukromou záležitostí?
-
Olomoučtí vědci pomáhají s výzkumem rostlin, kterým nevadí extrémní sucho ani slaná půda
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu.
-
Nový nanomateriál umožní levnější výrobu léčiv a chemikálií. Připomíná povrch Marsu
Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku unikátní ekologicky šetrný nanomateriál, který dokáže urychlit a zlevnit průmyslovou výrobu mnoha významných léčiv a chemikálií. Výsledky česko-německého výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature Catalysis.
