Štítek: výzkum
-
Pod budoucí tratí leželo tisíc příběhů. Archeologové našli u Kojetína unikátní nálezy
Více než tisíc archeologických objektů od starší doby bronzové až po dobu římskou odkryli odborníci na trase budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín. Lokalita patří k nejbohatším sídelním areálům na Hané.
-
Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy.
-
DataReport: Máme kde zaparkovat? Olomouc provedla výzkum dopravy
Jaké dopravní prostředky Olomoučtí využívají? Je dostatek parkovacích míst? A jak se situace změnila oproti ostatním rokům? Město zrealizovalo průzkum dopravy, Report přináší přehledná data.
-
Třídíme málo a plýtváme hodně. Co průzkum odhalil o univerzitních popelnicích
Univerzita Palackého v Olomouci provedla fyzický průzkum univerzitních popelnic v rámci snahy o udržitelný rozvoj. A zjistila nepříjemnou záležitost. V některých případech by se téměř polovina obsahů popelnic dala ještě více roztřídit. Studenti navíc ve velkém vyhazují nesnědené potraviny, které občas tvoří téměř pětinu obsahu smíšených popelnic.
-
Češi zkoumají pěstování plodin ve vesmíru. Olomoučtí vědci vyšlou na ISS bioreaktor
Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci se zapojí do připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do vesmíru vyšlou speciální bioreaktor, který bude zkoumat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj ječmene. Půjde o jeden ze 13 českých vědeckých a technologických experimentů. Poznatky chtějí odborníci následně využít v dlouhodobých vesmírných misích i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
-
Botanici z Olomouce objevili na Borneu dva nové druhy vzácných květin
Olomoučtí vědci objevili při výzkumu v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva dosud neznámé druhy hvězdnatek. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Tým českých vědců, složený z odborníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci, tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
-
Bude hrách hrdinou sucha? Botanici testují jeho odolnost
Jak se semena dokážou probudit k životu i s minimem vody? Na tuto otázku hledá odpověď nový výzkumný projekt katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Pod vedením profesora Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si zvolili hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun.
-
Že jsem našla 19 nových druhů bylo nečekané, říká botanička Věra Kafková
Studentka Věra Kafková z Univerzity Palackého objevila 19 druhů rostlin, které v Česku dosud nikdo nezaznamenal. Během dvouletého průzkumu našla přes tři stovky nepůvodních druhů a zaujala odborníky natolik, že získala historicky první Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález. V rozhovoru pro Report mluví o nečekaných nálezech v kolejích, oblíbených trávách i tom, proč by botaniku neměli mladí vědci opouštět.
-
Unikátní objev olomouckých archeologů. Voják z Majetína trhal prachové náboje zuby
Netypicky poškozené přední zuby u vojáka z první poloviny 19. století zkoumali vědci z Archeologického centra Olomouc. Nyní zjistili díky analýze, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. To přináší unikátní fyzický důkaz o vojenské praxi té doby. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
-
Odkryli největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě. V hrobech našlí i korálky
Poblíž Olomouce našli archeologové dvě významná pohřebiště. Při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice mezi Křelovem a Neředínem objevili mimo jiné největší pohřebiště nitranské kultury ze starší doby bronzové na střední Moravě.
-
S jakými látkami experimentují české děti? Odpověď hledali výzkumníci z UP
Výzkumný tým z Univerzity Palackého se ve spolupráci s českým úřadem vlády zabýval mezinárodním výzkumem rizikového chování u dětí. České děti, podle výzkumu, více experimentují s elektronickými než klasickými cigaretami a častěji pijí energetické nápoje.
-
Hledá se jméno pro ženu z Mladečských jeskyní. Navrhovat může i veřejnost
Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Dosud ale nalezená žena nemá žádné jméno. S žádostí o návrhy se tak výzkumníci obrací na veřejnost.
-
Mají dohromady víc než 400 let. Nejstarší stromy v Jeseníkách pochází z konce 18. století
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila dnes mluvčí agentury Karolína Šůlová.
-
Z mikroskopické řasy odhalili vývoj nových druhů. Na výzkumu se podíleli olomoučtí vědci
Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy a ze švédského Lundu pomocí analýzy DNA odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek. Souvisí to podle nich především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky, vliv měla teplota vody i vydatné deště. Součástí výzkumu byl rozbor více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě, informovali zástupci Univerzity Palackého (UP).
-
Nová technologie vědců dokáže zužitkovat glycerol, odpad z výroby bionafty
Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, které se dosud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný, informovali dnes zástupci olomouckého institutu CATRIN. Objev vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy.
-
České děti podle mezinárodního průzkumu tráví příliš času u obrazovek
Děti v Česku mají v mezinárodním srovnání dostatek možností pro pohybové aktivity, příliš času však tráví u obrazovek. Vyplývá to z průzkumu z 57 zemí ze šesti kontinentů, které zveřejnila ve zprávě mezinárodní nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance. V kategorii pohybové aktivity patří Česko mezi desítku nejlepších zemí, u sedavého chování se naopak řadí mezi nejhorší sledované státy, informovali zástupci Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP), kteří zpracovali údaje o českých dětech. Čeští vědci pracovali s daty z let 2018 a 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19 a s ní spojenými restrikcemi.
-
Archeologové našli jantar i zabité meče. Známé naleziště lákalo odborníky i turisty
Archeologové v průběhu července odkrývali další úseky jedné z nejvýznamnějších lokalit na Moravě. Výzkum v Němčicích stejně jako v loňském roce zajišťoval Ústav archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v rámci projektu GAČR „Centrální aglomerace Němčice nad Hanou. Interdisciplinární výzkum klíčové lokality doby laténské na Moravě.“
-
Zájem o registrované partnerství neroste, ale ani neklesá. Vyplývá to z analýzy UP
Za posledních 16 let uzavřelo registrované partnerství v České republice 4 460 párů. Je to zhruba jedno až pět procent z celkového počtu potenciálních párů stejného pohlaví. Zájem Čechů a Češek o uzavírání tohoto svazku zůstává v posledních pěti letech stejný. Nepodepsala se na tom ani proticovidová opatření, kdy byly omezeny některé úřední akty. Vyplývá to z analýzy Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Odborníci ve studii vycházejí z dat získaných z registrujících matrik. Institut registrovaného partnerství v ČR platí od 1. července 2006.
-
Rekord v Hranické propasti. Speleologové naměřili hloubku 450 metrů
Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který v pondělí do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů.
-
Proč svítí dospělé světlušky? Olomoučtí vědci mají jasno
Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. Své závěry opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25–99 miliony lety. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako vědeckou zajímavost jej zveřejnil i časopis Nature.
