Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy.
Zároveň ale vědci upozorňují, že takové změny přinášejí i nová zdravotní a ekologická rizika.
Výzkum ukazuje, že městské prostředí je pro dřeviny stále náročnější. Nadzemní části stromů čelí vyšším teplotám, nepravidelným srážkám, znečištění i častému mechanickému poškození.
Problém ale není jen nad zemí. Kořenový systém omezuje zhutněná půda, technická infrastruktura i nepropustné povrchy. Tento tzv. „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů a omezuje jejich schopnost růstu.
„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie.
Zatímco dříve stromy zvládaly jednotlivé zátěže odděleně, jejich současná kombinace je podle odborníků kritická. Města proto stále častěji sahají po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky.
Do ulic tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo vybrané druhy dubů a javorů. „Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus.
S výsadbou nepůvodních druhů se pojí i možná rizika. Některé dřeviny mohou být toxické, silně alergenní, trnité nebo se chovat invazně. Vědci proto analyzují jejich dopady nejen na životní prostředí, ale i na zdraví lidí.
Součástí výzkumu je i biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí například toxicitu, alergenní potenciál nebo mechanická rizika. V Olomouci se například ukázalo, že novější výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná nebezpečí, častěji ale obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá dostatek informací.
Výzkum se zaměřil také na vnímání bezpečnosti v zelených plochách. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Pavel Klapka.
Odstraňování zeleně situaci neřeší
Odborníci zároveň varují před unáhleným kácením stromů ve městech. Takový krok by mohl vést k dalšímu přehřívání ulic a zhoršení životních podmínek. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil René Jirmus.
Podle vědců nestačí pouze měnit druhy stromů. Stejně důležitá je i úprava podmínek pod povrchem, aby měly dřeviny dostatek prostoru, vody a vzduchu pro zdravý růst. Cílem je vytvořit městskou zeleň, která obstojí v podmínkách klimatické změny, bude ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.
