Třídíme málo a plýtváme hodně. Co průzkum odhalil o univerzitních popelnicích
Univerzita Palackého v Olomouci provedla fyzický průzkum univerzitních popelnic v rámci snahy o udržitelný rozvoj. A zjistila nepříjemnou záležitost. V některých případech by se téměř polovina obsahů popelnic dala ještě více roztřídit. Studenti navíc ve velkém vyhazují nesnědené potraviny, které občas tvoří téměř pětinu obsahu smíšených popelnic.
Červencový výzkum odpadů navazuje na předchozí výzkum z roku 2022. Stejně jako u předchozího rozboru, šlo o to zjistit, co se skutečně skrývá ve směsném komunálním odpadu a v kontejnerech na plast. A co tato data vypovídají o každodenním chování studentů i zaměstnanců? Výzkumníci zpracovávali vzorky ze studentských kolejí Neředín a Generála Svobody a dále z rektorátu a přírodovědecké fakulty.
„Ačkoli směsný komunální odpad tvoří na UP více než 70 % všech vyprodukovaných odpadů, fyzické rozbory opakovaně ukazují, že jeho velká část by v černých popelnicích vůbec neměla končit. Dále využitelný materiál – tedy odpad, který bylo možné vytřídit či zkompostovat – tvoří zpravidla více než polovinu směsného odpadu,“ sdělila referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.
Jak dopadly výsledky
Největší část směsného odpadu podle výzkumu tvořily bioodpady, tedy zbytky z kuchyně, které se pohybovaly mezi 28 až 45 %. Mezi nimi byly ale i zcela nespotřebované potraviny. Největší plýtvání bylo zaznamenáno na Neředíně, tamější směsné odpady obsahovaly až 21 % nespotřebovaných potravin. Za nimi se v plýtvání umístily koleje Generála Svobody, kde směsné odpady obsahovaly 16 % nespotřebovaných potravin. Nejnižší podíl nespotřebovaných potravin měla přírodovědecká fakulta, pouze 2 %.
Ve směsném odpadu ale často končily i odpady, které by se daly vytřídit do barevných kontejnerů, jako papír, sklo a plasty. Jejich podíl se podle lokality pohyboval od 29 do 51 %.
Podobný problém vykazovaly i kontejnery na plasty, a to opět nejčastěji u studentských kolejí. Nejhorší byly koleje Generála Svobody, kde ve žlutých popelnicích skončilo jen 43 % skutečného plastu a zbytek tvořil papír se sklem. Trochu lépe na tom byly neředínské koleje kde se vytřídilo 63 % plastů. Nejlepší výsledek ale opět vykázala přírodovědecká fakulta, kde se vytřídilo 97 % plastů a příměsi tvořily jen 3 %. Tím se umístila na lepším místě, než je český průměr.
„Jedním z našich cílů výzkumu tento rok bylo sledovat trendy vyhazování odpadů zahraničními studenty ve srovnání s českými studenty. Máme mnoho zahraničních studentů ze Španělska nebo i Turecka, kde třídění není ještě příliš rozšířené. Dalším cílem bylo srovnání kolejí a pracovišť,“ uvedla pro Report Křížová.
Co dělá univerzita
Univerzita se dlouhodobě snaží zavádět opatření, která podporují udržitelnost a snaží se studentům usnadnit třídění. Koleje studentům zadarmo půjčují sady třídících tašek, aby mohli třídit už na svých pokojích. Univerzita zároveň zavádí koše na tříděný odpad na nových místech. Od září si mohou také půjčit nádoby na bioodpad a vynášet je do kompostérů v areálu kolejí. Od roku 2023 také odpad z menz putuje do bioplynové stanice.
O udržitelnost se snaží i samotní studenti. Studentský spolek Udržitelný Palacký například už v roce 2016 založil facebookovou skupinu „Free Food UPOL - sdílení jídla“, kde lze přebytečné potraviny nabídnout dalším zájemcům.
Co se ale týče výzkumu odpadů Univerzita nemá finanční prostředky na souvislý pravidelný výzkum, který by byl doprovázen statistikou. „Výzkum odpadů financujeme pro vlastní účely ze své kapsy, nejedná se ani o koordinovanou praxi mezi univerzitami, takže srovnání s jinými univerzitami nemáme. Nejvhodnější by samozřejmě bylo provádět výzkum třeba 2x ročně a výsledky monitorovat, což je pro nás finančně nereálné,“ řekla referentka Nikola Křížová. „Do příštích dvou let na další výzkum není rozpočet, výzkum by se musel zařídit jako dobrovolnická akce,“ sdělila Reportu Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.
