Fakultka má novou sondu. Pracují s ní na oddělení kardiologie
Kardiochirurgové z Fakultní nemocnice Olomouc se radují. Se zákroky jim od listopadu pomáhá nový špičkový přístroj pro měření koronárních cév a bypassů. Je nástrojem, který umožňuje najít nejvhodnější místo pro voperování bypassu u pacientů se zúženými či zablokovanými srdečními tepnami. Usnadňují navíc i kontrolu.
Klinika kardiovaskulární a transplantační chirurgie Fakultní nemocnice Olomouc je jedním z mála pracovišť v České republice, kde se rutinně provádějí několikanásobné miniinvazivní bypassy. Právě tenty typ zákroků si vyžaduje použití moderní techniky. Ta poskytne lékařům asistenci a zaručuje pacientům větší bezpečí i šetrnost.
Nový přístroj pro měření průtoku koronárních cév a bypassů je operatérům z oboru kardiochirurgie užitečný už před samožným zákrokem. Podle lékařů se při zákroku zúžená či zablokovaná srdeční tepna tzv. přemostí novou cestou krevního řečiště tvořenou štěpem cévy z jiné části pacientova těla. To výrazně sníží riziko infarktu.
„Pomocí sond přístroje si operatér nejprve přesně proměří štěp, zda je vhodný pro využití jak obypass, a následně si stejným způsobem vyhledá nejvhodnější místo pro provedení zákroku,“ vysvětlil lékař Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie FN Olomouc Jakub Konečný.
Během výkonu se však samozřejmě kardiochirurg věnuje samotné operaci. Obsluhu přístroje obstarává přivolaný perfuzionista. „Výhodou přístroje je, že jeho součástí jsou dva druhy sond pro různé typy výkonů. Navíc jsou sondy dodávány v několika velikostech. To je při samotných zákrocích velmi praktické,“ popsal olomoucký perfuzionista Dominik Petrželka.
V Olomouci lékaři zavádí v průměru kolem 350 operací bypassů ročně, z toho 80 zákroků miniinvazivní technikou. Dvě desítky jsou přitom vícečetné bypassy. Ty lékaři na klinice provádí od roku 2024. Olomouc se tak řadí k dalším špičkovým zdravotnickým zařízením. „V těchto případech využíváme sondu pro přesné zacílení výkonů vždy. Po zavedení bypassu přístroj pomáhá také provést kontrolu, jestli vše proběhlo tak, jak mělo,“ doplnil Konečný.
„Díky změření průtoku cévou zjistíme, zda byl štěp našit správně a nedochází ke zpětnému toku krve. Stejnou metodu využíváme i při měření průtoku krve srdcem, které může být pokryto tukem, nebo jde tepna hlubokým svalem. Nový přístroj umí přes přiloženou sondu prozářit svalovinu až do hlloubky více než dvou a půl centimetru a pomoci nám tak odhalit skrytý problém a riziko,“ zakončil Konečný.
Sonda patří podle přednosty Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie Fakultky Martina Šimka k přístrojům, které kardiochirurgii posouvají o stupeň výše. „Na prvním místě je však vždy erudovaný a zkušený personál, ať už jde o lékaře či další zdravotníky, kteří s pomocí špičkové technologie dokáží pomoci našim pacientům,“ zdůraznil.
