Pod budoucí tratí leželo tisíc příběhů. Archeologové našli u Kojetína unikátní nálezy
Více než tisíc archeologických objektů od starší doby bronzové až po dobu římskou odkryli odborníci na trase budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín. Lokalita patří k nejbohatším sídelním areálům na Hané.
Záchranný archeologický výzkum probíhal na úseku dlouhém 1,2 kilometru v rámci modernizace trati Brno–Přerov. Odborníci zde dokumentovali kontinuální osídlení trvající několik tisíc let.
„Na výzkumné ploše jsme identifikovali více než tisíc archeologických objektů. Lokalita patří k mimořádně bohatým sídelním areálům v této části Hané,“ uvedla mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.
Nejstarší stopy osídlení pocházejí ze starší doby bronzové a souvisejí s věteřovskou kulturou. Archeologové odkryli pozůstatky domů s kůlovou konstrukcí i fragmenty mazanice se zachovanými otisky proutí.
„Domy měly kůlovou konstrukci a při jejich zániku požárem se v mazanici zachovaly detaily stavebních prvků,“ popsala Jandová.
Z tohoto období pocházejí také keramické nádoby, přesleny, korálky nebo kostěná jehlice. Výjimečné jsou i dva sídlištní pohřby, včetně jednoho s dospělým jedincem a dítětem.
Výraznou stopu zde zanechala také kultura lidu popelnicových polí. Archeologové narazili na čtyři objekty obsahující lidské ostatky, které neodpovídají běžným pohřebním zvyklostem.
Nejvíce zaujalo naleziště se šesti lebkami uloženými vedle sebe. „Mohlo by se jednat o projev zvláštního rituálu,“ uvedla Jandová s tím, že odpovědi přinese až antropologická analýza.
Na okraji pravěkého sídliště objevili odborníci také pozůstatky specializované dílny na zpracování bronzu. Nalezli kamenné licí formy, zlomky tyglíků i hotové výrobky, například sekerky, náramky nebo nože.
„Kamenné licí formy podrobíme laboratorním analýzám, které ověří, zda se na jejich povrchu zachovaly stopy kovů,“ doplnila Jandová.
Pálení vápna, kalibrační deska i náramky a nože
Nejmladší nálezy spadají do doby římské, kdy oblast obývaly germánské kmeny. Kromě zařízení na pálení vápna archeologové objevili také mimořádně vzácný artefakt – kalibrační desku určenou k protahování kovových drátků.
„Kalibrační desku předáme do laboratoře na spektrometrickou analýzu, která pomůže určit materiál drátků,“ uvedla Jandová.
Podle odborníků jde o výjimečný nález v rámci celé střední Evropy. Dráty mohly sloužit například k výrobě kroužkové zbroje.
Archeologové upozorňují, že podobně rozsáhlé výzkumy jsou časově i odborně náročné. Zároveň varují před možnými legislativními změnami, které by mohly omezit jejich financování.
„Takové změny by mohly vést k omezení rozsahu výzkumů a v krajním případě i ke ztrátě části archeologických nálezů,“ upozornila Jandová.
Veškeré nálezy nyní odborníci zpracovávají v laboratořích. Probíhá jejich čištění, konzervace i specializované analýzy včetně antropologického zkoumání.
