Pod Olomoucí objevili tajné chodby. Vojenské podzemí se větví pod Smetanovými sady
V Olomouci se podařil mimořádný archeologický objev. Při záchranném výzkumu v ulici Vídeňská odkryli odborníci unikátní systém podzemních chodeb, který kdysi sloužil k obraně barokní pevnosti. Nález odhaluje dosud skrytou část vojenského podzemí, kterou odhalili památkáři pod dnešními Smetanovými sady.
Výzkum probíhal od ledna do března na zahradě vily na adrese Vídeňská 18. Vyvolala jej plánovaná stavební činnost – demolice garáže, úpravy objektu i výstavba nové budovy. Samotná vila pochází z roku 1929 a navrhl ji architekt Jacques Groag, žák Adolfa Loose.
Archeologové zde narazili nejen na pozůstatky fortifikace, ale i na rozsáhlý podzemní systém. „Identifikovali jsme hlavní krytou chodbu a na ni navazující síť naslouchacích a minových chodeb s větvenou strukturou,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Sandra Kolářová.
Zkoumané území se nachází v prostoru někdejší lunety č. 39, tedy předsunutého obranného prvku barokní pevnosti. Ta chránila město mezi bastionem č. 7 a ravelinem č. 29. Po zrušení pevnosti na konci 19. století byly tyto objekty rozebrány, přesto se jejich části dochovaly pod povrchem.
„Archeologický výzkum potvrdil, že zdivo lunety se místy dochovalo, i když bylo narušeno pozdější výstavbou,“ doplnila Kolářová.
Kromě samotné lunety odkryli odborníci i podzemní chodby budované v 18. století. Ty tvořily důležitou součást obranného systému pevnosti – sloužily k naslouchání nepříteli i k případnému podkopání jeho pozic.
Nejspíš tu byly i úkryty z druhé světové války
Zajímavým zjištěním jsou i novější zásahy. V některých úsecích pod Smetanovými sady archeologové zaznamenali výlezy na povrch, které pravděpodobně vznikly během let 1944–1945.
„Tyto vstupy nejspíš souvisejí s využitím podzemních prostor jako protileteckého krytu v závěru druhé světové války,“ vysvětlila Kolářová.
Část chodeb byla v minulosti poškozena – například při výstavbě garáže nebo samotné vily. Dochovaná torza v prostoru plánované stavby musela být po ukončení výzkumu rozebrána. Mimo stavební zásah však podzemní systém pokračuje a některé jeho části zůstávají zachované i průchozí.
„Krytá chodba směrem pod Smetanovy sady je sice částečně zasypaná, ale za zásypem navazuje dochovaný úsek evidovaný jako kulturní památka,“ uvedla Kolářová.
Podle archeologů se v opačném směru dochovala chodba dlouhá přibližně 100 metrů. Její další pokračování však pravděpodobně zaniklo při novodobé výstavbě.
Objev znovu potvrzuje, že pod povrchem Olomouce se stále ukrývá rozsáhlé a dosud ne zcela probádané podzemí spojené s její pevnostní minulostí. Nové nálezy tak přinášejí cenné informace nejen o vojenské architektuře 18. století, ale i o pozdějším využití těchto prostor.
