Od eneolitu po Slovany. Výzkum u Kojetína mapuje tisícileté osídlení
Pravěké studny, germánské zahloubené chaty i depot železných klíčů – to jsou některé z více než 1200 archeologických nálezů, které odhalili odborníci při záchranném výzkumu u Kojetína. Výzkum potvrdil, že se v oblasti lidé usazovali nepřetržitě od eneolitu až po raný středověk.
Archeologové z Archeologického centra Olomouc zakončili na konci prosince výzkum na trase budoucího jižního obchvatu Kojetína, který je součástí modernizace železniční trati Brno–Přerov. Na zhruba 200 metrech zkoumané plochy odkryli více než 1200 archeologických objektů.
„Mezi nejčastější nálezy na lokalitě patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb,“ uvedl vedoucí výzkumu Vít Záhorák.
Studny a dřevěné konstrukce z pravěku
Jedním z významných objevů byla čtvercová studna se srubovou konstrukcí, která podle nalezené leštěné keramiky pochází z halštatského až časně laténského období. Vedle ní odborníci odkryli i menší kruhovou studnu vydlabanou z jednoho kmene stromu. Její datace zatím není určena.
„Odebrali jsme vzorky ze sloupců výplně i z profilů objektů, které umožní provedení přírodovědných, environmentálních a paleoekologických analýz,“ doplnil Záhorák.
Depot železných předmětů i sídlištní pohřby
K překvapivým nálezům patří depot železných artefaktů, mimo jiné tři dlouhé klíče ke zajišťování závor. „Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Podobné typy se používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku,“ vysvětlil Záhorák.
Výzkum odhalil také tři sídlištní pohřby a jeden samostatný hrob. V jednom z nich byla uložena kostra dítěte, jejíž ostatky budou podrobeny antropologické analýze.
Osídlení staré tisíce let
Největší počet nálezů pochází z doby železné a římské. Archeologové popsali deset polozemnic a pět germánských zahloubených chat se šestiúhelníkovým půdorysem. Součástí sídlišť byly i zásobní jámy a doklady každodenního života, například keramika, kostěné nástroje nebo přesleny.
„Výzkum dokládá stopy lidského osídlení a každodenního života v této oblasti od eneolitu, tedy zhruba od roku 4000 před naším letopočtem, až po raný středověk kolem roku 700 našeho letopočtu,“ shrnul Záhorák.
Všechny nálezy nyní čeká laboratorní zpracování a přírodovědné analýzy, jejichž výsledky budou archeologové dále zveřejňovat.
