Technické služby opět v akci. V Olomouci znovu začíná boj proti komářím larvám
S dotěrnými komáry bojuje Olomouc už dlouhé roky. Nejhůře jsou na tom městské části Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. I letos má larvy zahubit šetrný bakteriální přípravek. Aplikovali ho technické služby, řešení navrhnul odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.
„Preventivní zásah v Černovírském lese likvidující komáří larvy provedli znovu technické služby města ve spolupráci se specialisty z Univerzity Palackého. Přípravek na vyhubení larev byl aplikován do vodních ploch, je bezpečný a ostatním živočichům neuškodí,“ uvedla primátorka Olomouce Miroslava Ferancová (ANO).
Postřik, který larvy zahubí, se aplikuje pomocí zemědělských dronů. Disponují totiž nádrží o objemu 16 litrů. Umožňují také automatický let a dávkování chemického prostředku. Podle Jakuba Miřijovského z katedry geoinformatiky se používají v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách.
Všechny z vytipovaných lokalit odborníci dlouhodobě monitorují. V terénu jsou zapojeny senzory v hodnotě 80 tisíc korun. Ty nainstaloval Jan Brus z katedry geoinformatiky. Právě on se touto problematikou v Litovelském Pomoraví zabývá už několik let.
Senzory umístěné hned v několika lokalitách fungují díky dlouhodobé spolupráci Univerzity Palackého s městem Olomouc. Díky nim má samospráva průběžné a aktuální informace. „Senzory zaznamenávají údaje o teplotě vody, vzduchu a okolní půdy a sledují i míru zaplavení tůní,“ řekl Pavel Konečný z oddělení komunikace a marketingu olomouckého magistrátu.
Jak senzory fungují, vysvětlil Jakub Miřijovský. „Jako vstupní data do tohoto modelu vstupují i digitální 3D modely území získané plošným leteckým laserovým skenováním a velmi detailní modely jednotlivých líhnišť, které získáváme skenováním z dronu.“
Senzory, které situaci kolem larev pomáhají sledovat, odborníci nainstalovali v rámci mezinárodního projektu MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích. Na tom univerzita spolupracuje s městem Litovel, okolními obcemi, Olomouckým krajem i dalšími partnery.
S monitoringem městům pomáhá i mobilní aplikace. „Kromě navigace v terénu a zakreslování nových líhnišť je aplikace primárně určena k aktualizaci stavu jednotlivých tůní. Toto sledování nám pomáhá identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné v tůních kvůli riziku přemnožení komárů aplikovat larvicid, který cíleně hubí pouze jejich larvy,“ doplnil Jiří Nevima, také z katedry geoinformatiky.
„Díky vizualizaci údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí určujeme rozsah a postup zásahu,“ potvrdil vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Náklady na likvidaci komářích larev přijdou na sto tisíc korun. Tato částka je vyšší než v minulém roce, kdy náklady na vyhubení larev dosahovaly celkem 70 tisíc korun.
Larvy trápí i další místa
Larvy se však nenachází jen ve zmíněných městských částech. Žijí i v okolních obcích, které jsou sdruženy ve svazku nazvaném Moravská cesta. Sídlo mají v Nákle. Komáří larvy jsou součástí vodních a mokřadních ekosystémů, břehy řek jsou pro ně ideálním místem. Riziko přemnožení komárů, kterému se snaží Olomouc předejít, přitom v posledních letech zvyšuje i klimatická změna.
„S rostoucími teplotami vody v tůních se začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů,“ dodal Jan Brus.
