Zájem o registrované partnerství neroste, ale ani neklesá. Vyplývá to z analýzy UP
Za posledních 16 let uzavřelo registrované partnerství v České republice 4 460 párů. Je to zhruba jedno až pět procent z celkového počtu potenciálních párů stejného pohlaví. Zájem Čechů a Češek o uzavírání tohoto svazku zůstává v posledních pěti letech stejný. Nepodepsala se na tom ani proticovidová opatření, kdy byly omezeny některé úřední akty. Vyplývá to z analýzy Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Odborníci ve studii vycházejí z dat získaných z registrujících matrik. Institut registrovaného partnerství v ČR platí od 1. července 2006.
Data za roky 2020, 2021 a první pololetí roku 2022 analytici získali od 14 registrujících matričních úřadů, protože Český statistický úřad podle nich registrované partnerství dlouhodobě ignoruje. I přes snížení počtu nově uzavřených partnerství kvůli protipandemickým opatřením, která obsahovala po určitou dobu i zákaz konání registrací, zatímco svatby byly omezeny jen počtem účastníků, se zájem o tento institut jeví jako stálý – mírně rostoucí, ale nízký, uvedl Zdeněk Sloboda z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky olomoucké Filozofické fakulty, který se tématem zabývá dlouhodobě.
Do 30. června 2022 do svazku vstoupilo podle analýzy UP 4 460 párů stejného pohlaví. Podle dřívějších dat ale minimálně čtvrtina z nich již byla zrušena. „Pokud budeme předpokládat, že gayů, leseb a bisexuálních lidí, kteří mohou tvořit stejnopohlavní partnerství, je v populaci mezi dvěma až 10 procenty, pak jde o zhruba 80 tisíc až 400 tisíc potenciálních párů. Oněch necelých 4 500 partnerství je pak jen asi jedno až pět procent z nich. To ukazuje mimo jiného na neatraktivitu tohoto 'alternativního sňatku'. Pro srovnání v manželství žije přes polovinu české populace ve věku 18 až 65 let,“ uvedl Sloboda.
Nejvíce párů vstupuje do registrovaného partnerství v Praze, svazek takto vytvořilo dosud 1 310 párů, což je 20 procent z celkového počtu registrovaných partnerství. Následuje kraj Středočeský a Jihomoravský s deseti procenty, což je zhruba 450 párů. Nejmenší zájem o registraci tohoto svazku je v kraji Vysočina a Zlínském kraji, celkem dvě procenta.
V první polovině roku 2022 vstoupilo registrovaného partnerství 98 ženských a 84 mužských párů, tedy celkem 182 párů, z toho 59 v Praze. Páry jsou tak prakticky ve stejném poměru, v Praze však podle studie dlouhodobě uzavírá partnerství výrazně více mužských párů (téměř 2,5 násobek), zatímco od roku 2016 prakticky ve všech ostatních krajích začalo vstupovat do partnerství více párů tvořených ženami.
Za nízkou atraktivitou registrovaného partnerství stojí podle vědce z UP například chybějící možnost volby společného příjmení. „Podle dat poskytnutých matrikářkami si o změnu příjmení požádalo za posledních 16 let kolem 1 300 párů, což činí skoro třetinu. Při žádosti o tuto změnu je třeba složit poplatek ve výši tisíc korun a navštívit matriku v místě bydliště. Papírování zbytečně zatěžuje ale i matrikářky na registrujících úřadech,“ uvedl Sloboda. Dalším výrazným rozdílem je množství registrujících úřadů, kterých je 14, zatímco úřadů, které mohou oddávat, je v ČR přes 6 tisíc. Dodal, že registrované partnerství nepamatuje na vdovské a vdovecké důchody ani na výsluhy, jestliže partneři sloužili u policie, hasičů nebo armády.
Absenci různých práv by podle Slobody vyřešila systematická právní změna. Nedávno se jí dočkalo Slovinsko otevřením manželství i pro páry stejného pohlaví. „Tím se stalo první postkomunistickou a 33. zemí na světě, která toto umožňuje. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR leží od června 2022 návrh na úpravu občanského zákoníku, který by v Česku zpřístupnil manželství i párům stejného pohlaví. Na jeho první čtení se však teprve čeká,“ dodal Sloboda.
