Že jsem našla 19 nových druhů bylo nečekané, říká botanička Věra Kafková

Kde jste měla nejvíce nálezů?

Asi na okraji Olomouce, ale něco se dá najít skoro všude. V dlažbě toho moc není, je to druhově chudší prostředí. Zato třeba v rumištích u nádraží je druhová pestrost výrazně vyšší.

Čím to je, že právě u nádraží rostou zajímavější druhy?

Jsou tam příznivější podmínky – méně sešlapu, žádné solení, často i menší konkurence jiných rostlin. V dlažbě přežívají jen odolné druhy. Nádraží a jejich okolí jsou druhově bohatá, protože tam se kumulují rostliny zavlečené železniční dopravou. 

Jak dlouho výzkum trval?

Zhruba dva roky, dvě vegetační sezóny.

Výzkum byl součástí vaší bakalářské práce. Jak jste se k tématu dostala?

Vedoucí bakalářky mi navrhl tohle téma a mě nadchlo. Dostal se mi do rukou Excel se seznamem všech nepůvodních rostlin zaznamenaných v Česku – asi 1500 druhů. Odškrtávala jsem si ty, které jsem našla. Byla jsem dost ambiciózní a chtěla jsem jich najít co nejvíc. Nakonec jsem jich objevila 324.

Prováděl někdo podobný výzkum před vámi?

V 80. letech proběhl vegetační průzkum Olomouce, ale šlo spíš o snímkování rostlinných společenstev, nikoli soupis všech druhů. Takže srovnání nebylo úplně možné.

Jak je možné, že se v dnešní době najdou nové druhy rostlin?

Nejde o nové druhy pro vědu – ty už někde byly popsány. Já jsem objevila druhy, které poprvé rostly v Česku. Tedy nově zavlečené, ne nutně invazní.

Získala jste také ocenění od České botanické společnosti. Jak probíhalo udělení Ceny Víta Grulicha?

Cena byla letos udělena poprvé, na počest významného botanika. Redakce vybírala z článků, které byly publikované. Já jsem napsala několik textů a jeden z mých nálezů výbor České botanické společnosti ocenil jako nejlepší floristický nález roku.

Měla jste radost?

Obrovskou! Bylo to velmi příjemné překvapení.

A co plánujete dál?

Lidé se ptají, jestli nebudu výzkum rozšiřovat. Ráda bych, ale na diplomku na magisterském studiu mám jen dva roky a celé území Olomouce by bylo časově náročné. Takže s vedoucím zvažujeme jiné téma.

Nenapadlo vás vytvořit tým, který by v mapování pokračoval?

To asi ne. Ale na rostliny se určitě dívat nepřestanu – nejen v Olomouci, ale i jinde.

Jak probíhá proces objevování samotné rostliny?

Procházím terén, sleduju, co roste v různých podmínkách. Ze začátku jsem skoro všechny druhy určovala pomocí literatury nebo aplikací. Časem jsem je poznávala rychleji. Když se objevilo něco neznámého, začala jsem pátrat.

Pomáhá vám nějaká konkrétní aplikace?

Ano, iNaturalist. Vyfotíte rostlinu, aplikace ji navrhne a zařadí do celosvětové databáze. Zároveň ji mohou ověřit odborníci z celého světa.

Je o vaši práci zájem i v zahraničí?

Zatím ne, nikdo se mi neozval. 

Sama bych si výzkum za pár let zopakovala

Co by se stalo, kdyby se žádný nový druh nenašel?

Nic zvláštního. Floristická bakalářka neklade vysoké nároky. Měla jsem jít do terénu, pozorovat a zkoumat. To, že jsem našla 19 nových druhů pro Česko, bylo nečekané.

Myslíte, že někdo naváže na váš výzkum?

Možná časem. Floristické průzkumy se opakují třeba po 20 letech, až se flóra promění. Sama bych si ho ráda zopakovala za deset nebo dvacet let.

Který nález vás nejvíc překvapil?

Asi to byla malá růžová pupalka vysoká asi 20 cm. Nejdřív jsem si ani nebyla jistá, o jaký rod jde. Ukázalo se, že pochází z Ameriky a v Evropě zatím nebyla zaznamenána.

A máte oblíbenou rostlinu?

Jednu ne. Ale v poslední době mě hodně baví trávy. Oblíbila jsem si třeba Eragrostis virescens a Paspalum distichum, což jsou prvonálezy jak pro Olomouc, tak i pro celé Česko.

Co na ten úspěch říkala vaše rodina?

Byli nadšení. Ráda jim vyprávím o svém výzkumu, i když jsem z Prahy a nestýkáme se často. Vždycky je to zajímá.

Proč jste si vybrala právě Olomouc?

Chtěla jsem zkusit něco nového, osamostatnit se. Olomouc je krásné univerzitní město a rozhodně toho nelituju.

Věnovala jste se botanice odmalička?

Ano. Už tehdy mě fascinovalo, že rostliny rostou skoro všude – i ve městech, kde by to člověk nečekal.

Je něco, co lidé o botanice nevědí?

Možná bych chtěla dodat jen to, že mě trochu mrzí klesající zájem o obory jako botanika nebo zoologie. Mladí lidé častěji volí molekulární biologii, protože vypadá perspektivněji. Ale i v botanice je co objevovat – a jak vidíme, někdy se ty objevy i ocení.