Štítek: výzkum
-
Zájem o registrované partnerství neroste, ale ani neklesá. Vyplývá to z analýzy UP
Za posledních 16 let uzavřelo registrované partnerství v České republice 4 460 párů. Je to zhruba jedno až pět procent z celkového počtu potenciálních párů stejného pohlaví. Zájem Čechů a Češek o uzavírání tohoto svazku zůstává v posledních pěti letech stejný. Nepodepsala se na tom ani proticovidová opatření, kdy byly omezeny některé úřední akty. Vyplývá to z analýzy Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Odborníci ve studii vycházejí z dat získaných z registrujících matrik. Institut registrovaného partnerství v ČR platí od 1. července 2006.
-
Rekord v Hranické propasti. Speleologové naměřili hloubku 450 metrů
Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který v pondělí do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů.
-
Proč svítí dospělé světlušky? Olomoučtí vědci mají jasno
Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. Své závěry opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25–99 miliony lety. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako vědeckou zajímavost jej zveřejnil i časopis Nature.
-
Speleologové zmapovali robotem Hranickou propast do hloubky 200 metrů. Výzkum tím nekončí
Speleologům se v pátek podařilo za pomoci robota podrobně zmapovat do hloubky 200 metrů Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hloubka zatopené části propasti, kterou se dříve podařilo naměřit sondou, je 404 metrů, dno je však ještě níž.
-
Molekulární vodík pomáhá podle Univerzity Palackého při rekonvalescenci po covidu
Podle studie vědců z katedry přírodních věd Fakulty tělesné kultury UP (FTK UP) má inhalace molekulárního vodíku pozitivní průběh na rekonvalescenci u pacientů, kteří prodělali covid-19.
-
Debata o obtěžování je potřebná, jinak dojde k bagatelizaci případů, říká Markéta Kopecká
Markéta Kopecká je doktorandkou na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou magisterskou diplomovou práci zaměřila na vnímání problematiky sexuálního a genderového obtěžování z pohledů studentů a pedagogů na vysoké škole. Její výzkum stál na prahu změn na univerzitě, protože na Filozofické fakultě tehdy vyplývala na povrch kauza o obtěžování studentek jedním z vyučujících. Jak reagovali na její výzkum vyučující? Je vzdělávací systém připraven na řešení obtěžování? Jak vnímá Kopecká práci fakultních ombudsmanů? A proč vztahy mezi studenty a pedagogy nebudou nikdy soukromou záležitostí?
-
Olomoučtí vědci pomáhají s výzkumem rostlin, kterým nevadí extrémní sucho ani slaná půda
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu.
-
Nový nanomateriál umožní levnější výrobu léčiv a chemikálií. Připomíná povrch Marsu
Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku unikátní ekologicky šetrný nanomateriál, který dokáže urychlit a zlevnit průmyslovou výrobu mnoha významných léčiv a chemikálií. Výsledky česko-německého výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature Catalysis.
-
Obyvatelé Přerova mohou do „mapy štěstí“ zakreslit místa, která vyvolávají pozitivní pocity
V minulosti už podobný projekt proběhl. Soustředil se na místa, která v Přerovanech vyvolávají strach. Student geografie Daniel Doležal se nyní soustředí na místa, která v lidech vyvolávají pocit radosti nebo spokojenosti. Respondenti mohou také napsat čím by konkrétní místo šlo vylepšit.
