Před výukou na UPOLu jsem nervóznější než před koncertem v O2 aréně, říká Michal Horák

Známý písničkář Michal Horák se přesunul z pódia i do učeben Katedry Hudební výchovy na Univerzitě Palackého. Jaký je jeho vztah se studenty? Jaké jsou jeho dojmy z výuky a co ho vedlo k rozhodnutí spojit svět hudby s pedagogikou?

Když jste na začátku semestru přišel do třídy, byli studenti překvapení, že vidí právě vás?

Popravdě nevím, studenti na univerzitě jsou dospělí lidé, takže svoje emoce dokáží skrývat lépe než děti. Mám za sebou ale i výuku dětí a ty daly najevo, že mě znají, ale rychle to opadlo. Studentům jsem se představil a někteří skutečně reflektovali, že znají mé písničky. Necítím ovšem nějaký zásadní vliv v jejich přístupu.

Takže jste se rychle dostali do vztahu vyučující – studenti?

Určitě. Je pravda, že mi udělalo radost, když jsem na konci zimního semestru od svých studentů dostal velkou plaketu, jako poděkování, protože jsem je například doučoval na jednu zkoušku z hudebky. Plaketa byla vlastně cover mého posledního alba, které se jmenuje Ideální čas se nezbláznit. Dopsali k tomu, že tenhle semestr byl ideální čas se nezbláznit. To bylo hezké. 

Máte ve zvyku vystupovat na pódiu, při koncertech nemusíte být formální. Teď jste se dostal do pozice, kdy musíte udržet určitou fazónu a tvář.  

Je to velká výzva. Popravdě jsem před výukou mnohonásobně nervóznější než před koncertem v O2 aréně. Vyškolilo mě učení na prvním stupni základní školy. Měl jsem sklony vycházet z toho, co jsem uměl na pódiu. Vlastně jsem celou hodinu táhl sám, což je naprosto kontraproduktivní a člověk je vyždímaný. Naučil jsem se, že do výuky musím především zapojovat děti a řídit jejich energii a taky ji regulovat. Na koncertech je jedno, jestli lidi dávají pozor nebo ne, při výuce je pozornost potřeba.

Vystudoval jste pedagogiku na Univerzitě Karlově. Teď studujete doktorát na Univerzitě Palackého, vy jste ovšem svým studentů věkem mnohonásobně blíž než ostatní profesoři a učitelé. Je znát malá věková hranice?  

Myslím si, že ano. Nesnažím se ze sebe dělat něco jiného, bylo by k ničemu si na něco hrát. Hlavně by mi to vůbec nešlo a za chvíli by mě v tom studenti vykoupali. Nastavení hranic musí být, ale zároveň nepřehlížím jejich fóry, rozumím jim. Velmi nedávno jsem byl tam, kde jsou teď oni. Snažím se k nim mluvit hodně otevřeně. Když mi něco přijde nudné, nebojím se to přiznat. Zároveň je upozorním na věci, které jsou zajímavé a využitelné v praxi a sám jsem je už někdy použil. 

Živíte se hudbou a učitelství pro vás není existenčně důležité. Doktorské studium je bonus? Nebo je to možnost hudbu víc pochopit a ponořit se do ní?

Za svoji hlavní profesi považuji hraní, už to vlastně ani jinak nejde, protože jsem zapojený v tolika hudebních projektech s tolika různými lidmi, že se určitě jedná o moji hlavní činnost a pracovní náplň. Na druhou stranu cítím potřebu být jednou nohou při zemi v takové civilnější práci.

Takže to berete jako možnost dostat se do kontaktu s lidmi mimo hudební branži?

Taky, zároveň by mi přišla škoda se učitelství dále nevěnovat, když už jsem pedagogice věnoval pět let v rámci studia. Zároveň mi studium pomáhá dokopat se k dokončení mých pedagogických projektů. Doktorát je dobrý v mnoha věcech, mohu například svoje práce konzultovat s odborníky. Chci být přínosný i v téhle pedagogické sféře a být její součástí.

Momentálně studujete obor Hudební teorie a pedagogika, co řešíte v rámci disertační práce?  

Na základní škole jsem učil vyjmenovaná slova a po dvou měsících už jsem nevěděl, jak výuku oživit. Rozhodl jsem se napsat písničky na vyjmenovaná slova. Bylo to vtipné, navíc jsem připravil kotel aktivit a děti se opravdu povedlo zabavit. Začali se zajímat i další učitelé a nyní jsem ve fázi, kdy společně s Karlovou univerzitou děláme workshopy na toto téma. Podobné to bylo, když jsem začal učit hudební nauku. V hudební nauce se učí hlavně teorie vlastně dříve, než přijde na řadu praxe a samotné hraní a zpívání. Moje vize a disertační práce je o vytvoření funkčního poslechového didaktického materiálu, který studentům představí hudební pojmy a pomůže jim je prakticky pochopit dřív než začnou louskat noty. 

Teď vymýšlím, jak prakticky udělat, aby studenti slyšeli a chápali, proč se tu nauku vlastně učí. Proč je tady například nějaký dominantní septakord, k čemu funguje. Jsou to všechno hrozně zajímavé věci, studenti by měli pochopit, jak fungují v písničce a až potom si je pojmenovat. Cítím tam mezeru.

Děláte hudbu, můžete být pro lidi vzor a máte potenciál současný přístup změnit. Je to něco, čemu byste se chtěl po dokončení doktorátu věnovat?   

Já si myslím, že je to určitě reálné. Jsem teď rozštěpený. Vlastně nevím, na koho chci dřív cílit, protože jsem byl hodně zaměřený na první stupeň, ale teď víc inklinuji k druhému stupni a střední škole. 

V čem je rozdíl?  

Zaprvé v učivu. Myslím si, že prvostupňová didaktika hudební výchovy je v České republice na ohromně vysoké úrovni. Jsou tady základní školy, které hudebku vyučují skvěle. Možná je to tím, že na prvním stupni se hodně věnují tomu, jak to dělat a jakým způsobem k celému učivu přistupovat. Děti je důležité neodradit od zpívání a ukázat jim k hudbě nějaké cestičky. 

Já sám jsem byl hudební teorií nedotčený zhruba do šestnácti let. Všechno jsem hrál na ucho. Psal jsem si písničku a měl jsem v ní napsán například sestup v C-dur, a jediný, kdo věděl, co znamená, jsem byl já. Pak jsem začal chodit v Hradci Králové k učiteli, který mi dal teoretické základy. Když jsem všechny abstraktní písmena a noty pochopil a konečně si je pojmenoval, měl jsem obrovskou radost. To bylo fakt skvělý.

Psal jste písničky bez znalosti teorie...  

Znalost muziky vlastně tvůrčí činnost někdy brzdí. Kolikrát musím vypnout půl mozku, když chci něco napsat. Mám rád jazz a při skládání se dostávám do složitějších kompozic, a to zpravidla nebývá pro lidi nejzábavnější hudba. Muzikant Jenda Vávra mi při psaní posledního alba řekl, ať se na ostatní vykašlu a píšu si hudbu pro sebe. Když se písnička líbí mně a jsem z ní nadšený, tak mám touhu ji všem hrát. Většinou se oba pohledy potkají a je z toho dobrý song. 

Související

  • Olomouc v září oživí zahraniční umělci, chystá se Street Art Festival
    Kultura

    Olomouc v září oživí zahraniční umělci, chystá se Street Art Festival

    Veřejné prostory v Olomouci oživí v září graffiti umělci z Česka i zahraničí, ve městě se chystá tradiční Street Art Festival. Fasády budov, mostní pilíře, ale i plocha hřiště se stanou malířským plátnem pro umělce z Německa, Španělska nebo Ukrajiny. Letošní ročník přehlídky nese název Past Perspectives, jeho tématem je zpětný pohled na veřejný prostor jako kulturní paměť, sdělili ČTK pořadatelé.

  • Lomená galerie v Olomouci hledá nového tvůrce. Muzeum vyhlásilo open call
    Kultura

    Lomená galerie v Olomouci hledá nového tvůrce. Muzeum vyhlásilo open call

    Podloubí bývalé školní budovy jezuitské univerzity v Denisově ulici v Olomouci, které se stalo pouliční galerií, čeká po třech letech proměna. Vlastivědné muzeum v Olomouci, které barokní lomený průchod vlastní, hledá nového tvůrce. Ten by měl v průchodu vytvořit dílo, které nahradí tvorbu Manuela Skirla, vídeňského umělce pracujícího ve veřejném prostoru. ČTK to sdělila mluvčí muzea Martina Vysloužilová. Historie proměn takzvané Lomené galerie sahá do roku 2014, kdy byl průchod poprvé přetvořen v galerijní prostor.

  • DATAREPORT: Kde stojí nejcennější stavby Olomouckého kraje a proč právě tam
    Společnost
    Kultura

    DATAREPORT: Kde stojí nejcennější stavby Olomouckého kraje a proč právě tam

    Od sloupu Nejsvětější Trojice po roubenku v Žulové. Kulturní památky nejsou jen hrady a zámky. V Olomouckém kraji najdete technické unikáty, etnografické skvosty i domovní znamení. Jejich rozmístění přitom prozrazuje mnohé o historii regionu. Redakce Reportu se v novém díle seriálu DataReport podívala na zastoupení památek na území kraje podle otevřených dat Národního památkového ústavu (NPÚ).

  • Moravské divadlo investuje miliony do budovy. Po opravě fasády vznikne solární elektrárna
    Společnost
    Kultura

    Moravské divadlo investuje miliony do budovy. Po opravě fasády vznikne solární elektrárna

    Historická budova Moravského divadla Olomouc prochází v letošním roce řadou důležitých technických úprav. Nejprve nechalo divadlo opravit poškozenou východní část fasády provaziště, následně hodlá instalovat fotovoltaickou elektrárnu. Celkem tak do oprav a modernizace investovalo divadlo přes dva miliony korun.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V letních měsících vyhledává stín a zeleň olomouckých parků stále více lidí. Kvůli klimatické změně je ale potřeba obměnit jejich podobu i stromy, které v nich rostou. Vedení města proto nechává vysadit nové, odolnější, druhy stromů, aby zvládly extrémně horká léta. Více.
  • PŘEROV
    Panelové sídliště Budovatelů v Přerově čeká zásadní proměna. Rada města schválila výběr dodavatele projektové dokumentace pro regeneraci sídliště. Během dvou etap má projít modernizací veřejný prostor, technická infrastruktura i zeleň. Více.
  • OLOMOUC
    Od konce června letošního roku zastavil Dopravní podnik města Olomouce tramvajový provoz z centra do Neředína. Důvodem jsou stavební práce na železničním přejezdu v ulici Palackého. Kvůli nečekaným stavebním zásahům prodloužila Správa železnic práce na přejezdu a výluka tak potrvá až do poloviny září. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • Byli jsme překvapení a nadšení, říká Anna Lukášová o výhře v soutěži Radiotalent
    Doporučujeme

    Byli jsme překvapení a nadšení, říká Anna Lukášová o výhře v soutěži Radiotalent

    Všehoschopné uskupení z malebné podhorské vísky Loučná nad Desnou, které rádo přelézá ploty okolních žánrů. To má alespoň v popisku kapely napsané Anna Lukášová & Litera. Nyní vyhrála skupina soutěž Radiotalent Radia Haná v kategorii Objev roku. Přinášíme rozhovor právě s Annou Lukášovou.

  • Vojenské hudby rozezní centrum Olomouce
    Doporučujeme

    Vojenské hudby rozezní centrum Olomouce

    Poslední srpnový pátek bude centrum Olomouce patřit Festivalu vojenských hudeb. Zatímco na Horním náměstí se můžete těšit na koncerty Vojenské hudby Olomouc, kostel svatého Mořice rozezní Hudba Hradní stráže.

  • Hodové slavnosti ve Velkém Újezdě potrvají tři dny
    Doporučujeme

    Hodové slavnosti ve Velkém Újezdě potrvají tři dny

    Prodloužený hodový víkend připravují ve Velkém Újezdě. Hodové slavnosti tam potrvají od 15. do 17. srpna. A připraven je skutečně bohatý a pestrý program pro všechny generace.

  • Letní mise Strážců poznání nabízí to nejžhavější z Pevnosti
    Doporučujeme

    Letní mise Strážců poznání nabízí to nejžhavější z Pevnosti

    Letní prázdniny v olomoucké Pevnosti poznání jako velkolepá vědecká oslava desetiletí. To může zažít každý. Žhavá mise Strážců poznání nabídne každý týden nové aktivity i soutěž o permanentku do Pevnosti poznání.

Nejčtenější

  • Nejtěžší poznat tu hranici, kde už jsme za čárou, říká herečka Hrazdílková
    Kultura
    Rozhovory

    Nejtěžší poznat tu hranici, kde už jsme za čárou, říká herečka Hrazdílková

    Už od základní školy věděla, že se jednou bude věnovat umění. Místo na konzervatoř však Dominika Hrazdílková zamířila na umělecké gymnázium do Brna a studium zakončila ve Zlíně na umělecké vyšší odborné škole. Dnes patří k výrazným tvářím olomouckého divadla Tramtarie. Jak se jí hraje pět rolí v jedné inscenaci a kdy si myslela, že snad představení ani nedokončí?

  • Mám rád, když se poprvé otevře brána na první představení, říká ředitel divadla Tramtarie
    Kultura

    Mám rád, když se poprvé otevře brána na první představení, říká ředitel divadla Tramtarie

    Letos už po desáté probíhá na parkánu Konviktu festival Olomoucké nejen Shakespearovské léto. Kromě stálice Kabaretu nahatý Shakespeare se diváci mohou těšit i na komedie jako Matky na tripu nebo premiéru hry Králové dabingu. Festival nezapomíná ani na dětské publikum a uvede hned čtyři pohádky včetně novinky Terezka a kouzelné autíčko. Co dalšího diváky na festivalu čeká a jaká je historie festivalu, o tom jsme si povídali s ředitelem divadla Tramtarie Vladislavem Kracíkem.

  • Sloup Nejsvětější Trojice je už rok schovaný pod plachtami. Jak pokročila jeho rekonstrukce?
    Kultura

    Sloup Nejsvětější Trojice je už rok schovaný pod plachtami. Jak pokročila jeho rekonstrukce?

    Před rokem odstartovala rozsáhlá rekonstrukce olomouckého barokního klenotu, sloupu Nejsvětější Trojice. Naplánovaná je na 990 dní, a tak centrum Horního náměstí téměř na tři roky obsadilo vysoké lešení, za nímž se pod bílou plachtou památka schovává. Protože ale není vidět, nikdo neví, jak opravy pokračují. Sami restaurátoři navíc po začátku prací přiznávali různé komplikace, které by mohly rekonstrukci protáhnout. Report zjišťoval, jak to tedy s opravami vypadá.

Seriály