Olomoucká radnice zmodrá. Upozorní na Světový den plicní hypertenze
Radnice na Horním náměstí v Olomouci se zahalí do modré barvy, a to už v úterý 5. května. Modrý kabátek má připomenout veřejnosti Světový den plicní hypertenze. Ten upozorňuje na vážné onemocnění typické modrajícími rty nebo konečky prstů. Nemoc postupuje plíživě a může vést až k selhání srdce. Jak ji poznat?
Podle lékařů trvá průměrně jeden až dva roky, než se pacient s plicní hypertenzí dozví správnou diagnózu. Vysoký tlak v plicích se totiž často nápadně podobá řadě běžnějších chorob. Zaměnit se tak může například s astmatem. Jen včasné odhalení příčiny potíží a nasazení správné léčby ve specializovaném centru však pomůže předejít závažným zdravotním komplikacím. Jedním ze specializovaných center se může chlubit i Fakultní nemocnice Olomouc.
„Plicní hypertenzí trpí v České republice přibližně jedno procento dospělých. Ve Fakultní nemocnici Olomouc se staráme asi o 180 pacientů,“ uvedl Jan Přeček z oddělení kardiologie Fakultní nemocnice Olomouc. Typickým příznakem je podle něj dušnost při námaze. Plicní hypertenze přitom zvyšuje krevní tlak v plicních cévách. Nemoc může provázet i suchý kašel, únava nebo nízká fyzická výkonnost.
V pokročilých stádiích se podle lékařů přidávají také otoky. Typickým znakem jsou i promodralé rty nebo konečky prstů. Časté je i vykašlávání krve nebo mdloby. „Někdy trvá i dva roky, než se pacienti dozví, že mají plicní hypertenzi. Často probíhá skrytě a podobá se jiným chorobám. Dochází k záměně, například s astmatem,“ vysvětlil Přeček.
Plicní hypertenzi přitom existuje v různých variantách. Jednou z nejčastějších je plicní arteriální hypertenze. Ta výrazně ovlivňuje kvalitu života, s postupem nemoci často pacienti přestávají zvládat běžné denní činnosti i jednoduché aktivity. Odkázáni musí být na pomoc druhých a podle lékařů se péče o ně často podobá péči o pacienty se závažnými onkologickými onemocněními.
„Šancí na delší a kvalitnější život je moderní terapie, která zpomaluje nepříznivý vliv nemoci na oběhový systém a srdce,“ přiblížil Přeček. Léčba se v České republice soustředí do tří specializovaných center, z nichž jedno je právě v Olomouci, další dvě pak v Praze. „Pacienti užívají léky doživotně. Vyžaduje to pravidelné kontroly ve specializovaných centrech, kde máme s léčbou největší zkušenosti a dokážeme nejlépe reagovat na to, jak se nemoc vyvíjí,“ vysvětlil přednosta olomoucké kliniky Alan Bulava.
Většina případů přitom souvisí s onemocněním srdce a plic. Příčinou však podle lékařů můžou být i autoimunitní choroby nebo plicní embolie. Na včasnou diagnostiku se zaměřuje například projekt Podpora plicního zdraví v ČR. „Čím dřív začneme pacienty léčit, tím lepší mají prognózu. V opačném případě může plicní hypertenze vést až k selhání srdce,“ popsal Přeček.
Pacienty kromě fyzických příznaků často trápí i úzkosti a deprese. „Důležitou součástí péče je i psychologická podpora,“ uvedla předsedkyně Sdružení pacientů s plicní hypertenzí Milena Kaftanová. Právě toto sdružení u nás pomáhá pacientům už více než dvě desítky let.
Kromě Olomouce se rozzáří 5. května i další budovy v dalších městech Česka. Zapojí se Tančící dům v Praze, Janáčkovo divadlo v Brně nebo Baťův mrakodrap ve Zlíně. „Na onemocnění upozorní i lékaři a sestřičky z naší kliniky. Zapojí se do Kardioběhu. Ten se uskuteční 11. května v Brně v rámci kongresu České kardiologické společnosti,“ zakončil Přeček s tím, že olomoučtí zástupci budou mít speciální modrá trička.
