Záchrana Staré Vody pokračuje. Do kostela se vrátily skříně odvezené v 50. letech
Záchrana kostela ve Staré Vodě dál pokračuje. Poutní místo na hranici Vojenského újezdu Libavá je špatném stavu a dobrovolníci se snaží dělat všechno možné, aby stavbu zachránili. Do kostela byly nyní převezeny původní skříně, které byly odvezeny v 50. letech minulého století. Pro Report vše podstatné popsal a sdělil při naší návštěvě správce kostela Aleš Tománek.
Zpět dovezené skříně našli své umístění v původní sakristii. Ta dnešní je umístěna na jiném místě a slouží jako zázemí lidi, kteří se podílí na záchraně místa. "Ty sakristie byly malé čtvercové místnosti. V době, kdy presbytář byl mnohem menší, kdy ho přistavěli, tak přistavěli i tady tu stěnu. Rozšířili sakristie a nechali vyrobit nové skříně. Bavíme se zhruba o přelomu 60. a 70. let 18. století," sděluje správce kostela Aleš Tománek.
"Je to nádherné dubové dřevo a v jádru smrk. Dále je tvoří dubová dýha, popřípadě někde jsou i širší dubové desky. Je to tzv. intarzované, to znamená vykládané. Druhý druh dřeva nedokážu identifikovat, ale je to tmavší. Je zajímavé, že to voní jak na zámku. Pak je tady spousta míst jako třeba nádherné úložné prostory. Na druhé straně jsou dokonce šuplíčky ještě vylepené původním papírem," popisuje Tománek skříně.
Skříně byly odvezeny ze Staré Vody v 50. letech, někdy v roce 1957 nebo 1958. "Kdyby tady zůstaly, tak by se nezachránily. Při jejich čištění jsem našel nějaký drahokam a poválečné mince, které už jsou ale z Přerova, kam se skříně dostaly. Dále se našly tři mince z roku 1800, evidentně ty skříně odjely odsud i s mincemi. Nejspíš je přinesl některý z dávných poutníků jako svůj dar poutnímu místu. Přežily v té skříni převoz do Přerova a zpátky. Skříně jsou ve špatném stavu a čeká je restaurování," nastínil Tománek další postup.
Na opravu navrácených skříní přispěl olomoucký biskup Antonín Basler. "Dostal jsem 100 tisíc korun od pana biskupa Baslera, což je taková první injekce, bohužel to ale to bude málo. Odhaduji celkové náklady na renovaci někde kolem půlmilionu korun. A tak ho chci ještě přesvědčit, jestli by ty prostředky neuvolňoval postupně, protože nepůjde odvézt celé skříně na restaurování," říká Tománek.
Převoz skříní měl kvůli jejich speciální hodnotě i zvláštní režim. "Skříně jsou kulturní památka, při převozu tady byl normálně dohled a měl jsem tady i památkáře. Nemůže je spravit jen tak někdo, musí to dělat restaurátor s licencí. Není to žádná legrace. Umístěny budou na původním místě, kde stály před odvozem," upřesňuje Tománek.
Prostory kostela slouží v současné době také jako zázemí těch, kteří pracují na jeho záchraně. "Aktuálně máme tady v prostorách kostela udělané zázemí. V sakristii se odehrává ten provozní život a vždycky těsně před bohoslužbou my musíme všechno narvat do toho schodiště nebo to vyklidit. Liturgická část by měla být prostě zvlášť. A tady se to nabízelo i díky těm skříním," popisuje Tománek podmínky ve Staré Vodě.
