Polévky jako z restaurace. Výdělek z každé misky putuje na dobrou věc

Na olomouckém Horním náměstí se 10. října znovu po roce pořádá 11. ročník dobročinné akce Den lidí bez domova, pod záštitou organizace Dobré místo pro život a Charity Olomouc. Rád přispěji na dobrou věc a jakožto velký fanoušek gastronomie s radostí přicházím k orloji, kde již stojí lidé frontu a čekají na svou porci polévky s miskou, kterou vyráběly šikovné ruce lidí se zrakovým postižením. „Před jedenácti lety to začalo u předsenkyně Věry Zukalové z organizace Dobrého místa pro život a Petra Zavadila, tehdejšího ředitele sociální služby Ergones, která podporuje lidi se zrakovým znevýhodněním. Poslední dva roky jsme více zapojeni do organizace a intenzivně na tom pracujeme,“ prozrazuje vedoucí střediska pro lidi bez domova z Charity Olomouc Alexandr Dvořák.

Neotálím a když vidím zástupy lidí čekající na svou misku, stavím se do fronty také. U stolů už sedí lidé, kteří si vychutnávají jednu z polévek, kterou si vybrali a zahlédnu jen pár volných míst k sezení. Je mi jasné, že času není nazbyt a chci, aby se na mě dostalo také. Zaplatím symbolickou stokorunou za stravenku a vybírám si jednu z misek, která se mi nejvíc líbí. Protože mám rád klasiku, vezmu si kaštanově zbarvenou keramickou misku a s papírovou stravenkou mířím k várnicím.

Polévku si vybere každý

Druhů polévek je spousta. Od kulajdy přes gulášovou, kyselici a boršč až po zelňačku, která mě láká nejvíce. U stánků stojí lidé, kteří zde přišli podpořit dobrou věc a bez přestávky obsluhují hosty, kteří si zde přišli užít tento gastronomický zážitek. „Je to zásluha Dobrého místa pro život, který má navázané kontakty s restauracemi a sponzory, kteří platí výrobu misek a přípravu jídla. Tím, jak je to jedenáctý ročník, tak spousta restaurací se zde rok co rok opakuje,“ doplňuje Dvořák.

Poté co dostanu svou plnou misku zelné polévky, usedám na jedno z mála volných míst u stolu, kde sedí další návštěvníci, kteří přišli podpořit lidi bez domova. Hned co vložím do úst první sousto plastovou lžicí, kterou jsem si i s miskou a krajícem chlebu vzal, je mi jasné, že tato zelňačka je jedna z nejlepších, kterou jsem kdy měl. „My si objednali kyselicu a čočkovou polévku. Chodíme sem každý rok, je to naše oblíbená akce. Už je to několik let, co navštěvujeme tuto akci,“ popisují návštěvníci, se kterými sdílím jeden dlouhý stůl.

Dokonalá atmosféra i příjemná hudba do pozadí

Každý vedle mě si užívá této skvělé atmosféry, která je doplněna zpěvem z mikrofonu a občasných vsuvek od moderátorky festivalu Martiny Procházkové z Radia Haná. Každý má před sebou jedinečnou misku, kterou si poté odnesou domů a uschovají si ji jako vzpomínku na toto dopoledne. Kvůli nedostatku míst si utřu ústa ubrouskem a zvedám se, aby si místo mě mohl sednout někdo jiný.

Překvapuje mě, kolik lidí dorazilo na akci i přes nepříliš příznivé počasí, které dnes je. Naštěstí neprší a kapky deště mi tak neředily mou výbornou polévku. Slyším od paní moderátorky, že některé polévky postupně docházejí a že zelňačka, kterou jsem si objednal já, došla úplně. Podívám se na hodinky a vidím, že akce probíhá teprve třicet minut. Všech 540 misek je už prý vyprodáno a zbylé z 800 porcí polévek, které byly připraveny, se už podávají jen v plastových jednorázových miskách.

„O té akci vím a v podstatě spolupracuji s organizicí Dobré místo pro život, ale polévky vydávám poprvé. Atmosféra je naprosto úžasná, přišlo strašně moc lidí i přesto, že to počasí je takové podzimní. Polévky vaří jednotlivé restaurace, které se podílí na této dobročinné akci. Vůbec netuším, kolik jsme toho prodali, my jsme tedy měli zelňačku a dýňovou polévku. V podstatě od každého druhu tu je osmdesát porcí, ale podstatné je, že se prodali ty misky,“ popisuje jeden z dobrovolníků herec Marek Zahradníček.

Dorazily i známé osobnosti

Mezi dobrovolníky, kteří se podílejí na výdeji polévek zahlížím několik známých tváří. Někteří z nich mají konečně možnost si oddechnout po náročných čtyřiceti minutách. „Byl jsem pozván a rád jsem vyhověl. Teď právě stojím u stánku s francouzskou polévkou. Je to čistě dobrovolnická činnost a připadá mi to jako moc pěkná akce, musím říct. Jsem tu poprvé, ale pokud znovu dostanu pozvání a budu mít čas, tak rád zase přijdu,“ komentuje filmový režisér Miroslav Krobot.

„Oproti minulému roku je to příjemnější i přesto, že je takové počasí. I to osazenstvo by asi bylo ve větším počtu. Slyšel jsem od organizátora, že už je vyprodáno, takže si myslím, že povedená akce. Já jsem naléval hrachovou polévku, doufám, že všem chutnala. Já jsem teda neměl možnost ji ochutnat, protože jsem celou dobu naléval, ale prodala se, což je ideální. Pokud dostanu zase tu možnost, není důvod, abych se neúčastnil. Je to v ten ideální čas, kdy se v mé šermířské sezóně nic neděje a jsem tady v Olomouci,“ popisuje své dojmy kordista Jakub Jurka.

Výtěžek putuje na dobrou věc

To, že jsem se dobře najedl jedna věc, ale ta důležitější, že jsem mohl podpořit lidi, kteří toho potřebují mnohem více než já. Chybí jim totiž podle mě jedna z nejdůležitějších věcí v životě, střecha nad hlavou. „Peníze půjdou na sbírku Kup oběd, což je stálá sbírka charity Olomouc, z které financujeme stravu pro lidi, kteří bydlí v našich azylových domech a mají sníženou soběstačnost ze zdravotních nebo jiných důvodů,“ doplňuje Dvořák.

Odcházím se vztyčenou hlavou s vědomím, že jsem podpořil dobrou věc. Zejména mě však potěšila velká narůstající návštěvnost a pocit, že lidí, kteří chtějí podpořit charitu, je víc, než jsem čekal.

Výtěžek z páteční akce nakonec byl 72 280 korun. Letošní ročník měl rekordní zájem – 540 keramických misek bylo vyprodáno během hodiny a u výdeje se tvořila dlouhá fronta. Celkem se vydalo přibližně 800 porcí polévek, které byly téměř všechny rozebrány už kolem půl jedné.