Mou prací žije celá rodina, říká ředitelka Klokánku. Tety se dětem věnují už 10 let

Nenápadná budova v olomoucké části Černovír, tady sídlí olomoucký Klokánek. I přes deštivé počasí mě s úsměvem na rtech vítá místní ředitelka Šárka Kupčáková, která pomáhá těm, kteří moc důvodů pro smích nemají – ohroženým dětem.

Pod pojmem „Klokánek“ si každý jistě představí skákající zvíře pocházející z Austrálie. Je to ale také zařízení na přechodnou péči, která jsou umístěná po celé České republice a věnují se pomoci ohroženým dětem. Klokánky přijímají děti od věku kojence až do 18 let. „Dítě se sem dostane, když se nachází v situaci, která není příznivá pro jeho vývoj – týrání, zneužívání, těchto případů je méně, ale většinou jsou to situace, třeba jako zanedbání péče, nevhodné rodinné prostředí nebo rodina přijde z nějakého důvodu o bydlení,“ říká paní ředitelka, která se v prostředí sociálních služeb pohybuje již dlouhou dobu.

"Minulý rok jsem v azylovém domě, kde jsem asi patnáct let pracovala, skončila jako vedoucí. Hrozně ráda na tu dobu vzpomínám. V době mého nástupu na azylový dům, byl Olomoucký kraj posledním, kde nebyl žádný Klokánek. Takže jsme se tehdy s vedením dohodly, že bychom někde chtěli zřídit Klokánek," vzpomíná paní ředitelka na začátky a pokračuje: "Začala jsem kontaktovat různé obce, úřady, organizace, a nakonec jsme vybrali Dlouhou Loučku, kde se založil první Klokánek. Protože je to od Olomouce dál, chtěli jsme nějaké bližší místo v rámci Olomouce, což se tedy před deseti lety povedlo a otevírala jsem Klokánek tady v Černovíře."

Hned u vchodu mi paní ředitelka ukazuje nástěnku s historií Klokánku: "Tady máme historickou zeď. Jsou tu fotky z otevření Klokánku z roku 2013. Jsou tu také fotky z různých spoluprací, kdy s námi začala třeba spolupracovat Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, která pro nás dělá Vánoční sbírku." Společně pak zavítáme do návštěvní místnosti. "Někteří rodiče chodí méně a někteří více, takže pro ty druhé děti by bylo nepříjemné, že za ním chodí třeba méně než za druhými. V této místnosti mají klid," zdůvodňuje využití samostatné místnosti ředitelka Klokánku.

Tety a strejda jako dočasná náhrada rodiny

Přicházíme do patra, kde jsou celkem tři byty. Zajímá mě, v jakém režimu fungují paní na hlídání, kterým se v Klokánku neřekne jinak než 'teto'. "Všechny byty fungují na stejném režimu. Každý má obývací kuchyň, kde přespává teta, a pak dětské pokojíčky a sociální zařízení. Máme kapacitu na 16 dětí, to znamená 4 byty po 4 dětech, s tím že zrovna teď máme kapacitu naplněnou, takže bohužel teď nemůžeme ani přijmout další dítě. Děti se snažíme rozdělovat do bytů tak, aby teta měla různou věkovou kategorii, protože když by měla tři malé, v běžné rodině to tak také není, pokud to zrovna nejsou třeba trojčata."

Zajímá mě, jaký režim tety mají. „Teta vždy přichází v úterý a je tady vždy týden a bydlí tady s dětmi. Je to tak fajn, protože děti si nemusí zvykat na více vychovatelů, kteří se tu mění. Máme zde 8 tet, pana správce, což je takový strejda, administrativní pracovnici, sociální pracovnici, já jsem tedy v pozici ředitelky a paní psycholožku, což tedy dělá 13 zaměstnanců na celý Klokánek."

„Už jenom to, že děti přijdou do Klokánku, je pro ně dost velikou změnou"

Společně s paní ředitelkou nakukujeme do pokojů. Je tady krásně uklizeno a debata se stáčí k povinnostem dětí. „Je fakt, že děti třeba přicházejí z velmi špatných podmínek, ale některé děti, třeba ty starší, jsou schopny si pořádek udržet. Ale když přijdou do prostředí, kde to má nějaký řád, tak oni ten pořádek chtějí," vysvětluje Kupčáková. Celkově zařízení v Klokánku je pěkné, především pokojíčky dětí. Ty jsou teď ale úplně prázdné, protože děti chodí do školy. Snažíme se, aby dítě vždy zůstávalo ve své původní škole a my ji nemuseli měnit, protože už jen to, že přijdou do Klokánku je pro ně dost veliká změna. Do školy je vozí náš pan správce," vysvětluje paní Kupčáková, která mi mezitím ukazuje obrázky, které vytvořili místní malí umělci z Klokánku.

S paní Kupčákovou si dále také povídáme o tom, jak může veřejnost Klokánku pomáhat a jestli jsou Olomoučané solidární. „Děti mnohdy přichází úplně bez věcí, takže jsme za vše moc rádi. Lidé nám pomáhají pomocí sbírek nebo také posíláním různých částek na náš transparentní účet. Jiní ale zase pomůžou třeba materiálními věcmi v podobě drogerie nebo třeba předměty jako přípravky na vši. Děti mnohdy přijdou a mají bohužel vši a tyto prostředky jsou nákladné. Někdo třeba daruje věci jako přesnídávky nebo piškoty. Účastníme se také sbírky potravin, která bývá dvakrát do roka," vypočítává ředitelka.

Sedáme si k paní ředitelce do kanceláře a ukazuje mi fotoknihu, která mapuje veškerou činnost Klokánku. Hned mě zaujala malba, vedle které je na fotce slečna, která je pravděpodobně autorkou. „To je moje dcera Kristýna, která už je dnes dospělá. Mojí prací žije celá moje rodina, tak se vlastně ona stala takovou tváří Klokánku, protože my nemůžeme zveřejňovat tváře dětí kvůli ochraně osobních dat a údajů," zmiňuje paní Kupčáková.

"Když byla Kristýna asi v sedmé třídě, měla sem do Klokánku přijet manželka pana prezidenta – paní Zemanová. S kanceláří pana prezidenta jsme se domlouvali, co jí dát jako dárek. Měli jsme tady samé malé děti, tak to bylo složité. Ale přišla jsem domů, udělala dceři zakázku na obrázek, který by vystihoval Klokánek. Ona teda vymyslela tento obrázek, kde je vlastně úplně všechno." Chci si tedy obrázek vyfotit, protože se mi moc líbí a v tu chvíli paní ředitelka vytahuje tašku, s upomínkovými předměty Klokánku. Bylo to myšlené jako dárek pro mě, což jsem vůbec nečekala a mile mě to překvapilo. Odcházím z Klokánku s bolavou čelistí, protože jsem se celou dobu jenom usmívala. Stejně jako paní ředitelka Kupčáková.

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály