Při poplachu rozhodují minuty. V Olomouci kryty jsou, většina ale není připravená hned
Kam se schovají Olomoučané? Nedávná připomínka výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu, válka na Ukrajině nebo střelba na Filozofické fakultě může vyvolat otázku, jestli jsou na území Olomouce místa, kam se schovat v případě nebezpečí. A jestli je město na případnou hrozbu připravené.
V Olomouci je 11 krytů. Ten největší je na třídě Svornosti. „Na území města Olomouc je evidováno 11 stále tlakově odolných úkrytů s kapacitou okolo 4 tisíc obyvatel. Patří mezi ně i největší na tř. Svornosti,“ uvedl pro Report vedoucí odboru ochrany města Olomouce Jan Langr.
„V současné době je jejich využití a ochrana zaměřena zejména na účinky konvenčních zbraní. Dále je potřeba dodat, že většina ze stávajících úkrytů není ve stavu k okamžitému použití a je nutné jejich takzvané zpohotovění – uvedení do odpovídajícího stavu. Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, resp. při válečném stavu,“ popsal Langr.
Zmiňovaný kryt na třídě Svornosti má podle dat záchranných složek kapacitu 2700 osob a je v místě současné prodejny společnosti Lidl. „V naprosté většině se jedná se o úkryty budované a provozované před rokem 1989, které jsou často využívány k jiným účelům,“ potvrdil vedoucí odboru ochrany města.
Pokud dojde k nebezpečí, mohou Olomoučané podle Langra využít i další možnosti úkrytu, jako jsou podchody nebo podzemní garáže: „Principiálně lze využít k improvizovanému ukrytí další místa, u kterých lze využít vhodné konstrukční vlastnosti staveb. Stejně tak u těchto úkrytů platí, že jejich aktivace se předpokládá až v případě reálné vojenské hrozby.“
V majetku města jsou čtyři z jedenácti olomouckých krytů. O jejich stavu se začalo více mluvit na konci února roku 2022, po začátku války na Ukrajině. „V současné době probíhá jejich monitoring a průběžná aktualizace stavebně‑technického stavu. Frekvence a rozsah kontrol jsou plně v kompetenci správce objektu, který je povinen zajistit, aby stav úkrytu odpovídal jeho aktuálnímu využití i případným legislativním požadavkům,“ popsal pro Report Jan Langr.
I kryty, které se teď používají k jiným účelům, jsou pořád dost odolné na to, aby ochránily obyvatele. U těch ale může trvat déle, než je majitel zpohotovostní, protože mohlo dojít třeba ke změně vybavení: „Takové úpravy mohou mít vliv na čas nutný pro případné uvedení krytu do pohotovosti, kdy bude velmi záležet na tom, zda se bude uvažovat o využití krytu pro krátkodobé ukrytí, tedy v řádu jednotek hodin nebo dlouhodobé, tedy stálé ukrytí v řádu dní,“ doplnil Langr.
Úkryty civilní obrany evidují hasiči, a to nejen pro Olomouc, ale celou Českou republiku.
A jak dlouho tedy trvá, než se kryt aktivuje pro ochranu místních? „V případě potřeby by byla zahájena postupná aktivace stálých úkrytů, která zahrnuje kontrolu funkčnosti úkrytu, dovybavení úkrytu potřebnými technologiemi a materiálem a další nezbytné kroky vedoucí k uvedení stálého úkrytu do provozu,“ vysvětlil vedoucí odboru ochrany obyvatelstva.
Jak může vypadat varování obyvatel v případě nebezpečí?
Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události (typu chemický poplach, radiační poplach, živelné pohromy, ekologické havárie, hromadné dopravní nehody, nebezpečí zátopové vlny) varováno prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“.
Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu následuje mluvená varovná informace, kterou se sdělují obyvatelstvu prvotní údaje o charakteru hrozícího nebezpečí. K poskytování varovné informace se využívají elektronické koncové prvky varování, které jsou schopné mluvenou informaci reprodukovat.
Při provádění varování mají složky IZS, případně starosta obce či hejtman kraje (dle zákona o IZS) právo vstoupit do hromadných sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu. Tísňové informace je možné předat obyvatelstvu také koncovými prvky varování (VIS), které umožňují přímý hlasový vstup, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným vhodným způsobem.
V případě potřeby při závažné mimořádné události může Hasičský záchranný sbor ČR informovat obyvatelstvo prostřednictvím hromadného rozeslání zpráv SMS. Město navíc může informovat prostřednictvím svých dalších komunikačních kanálů.
Podle Jana Langra je v případě ohrožení konvenčními zbraněmi možné aktivovat úkryt rychle a bez velkých technických zásahů. Při chemickém, biologickém, nebo radiačním ohrožení to ale kvůli doplnění vybavení může trvat déle.
„Doplnění těchto technologií by trvalo v řádu týdnů až měsíců, a to jak z hlediska přípravy (projektové dokumentace, stavební řízení), tak zajištění specializovaných dodávek a montáží. Určení druhu úkrytů, jejich kapacit a zaměření je v gesci státu, respektive jeho organizačních složek,“ doplnil s tím, že se jedná o dodání filtroventilačních zařízeních, dieselagregátů, či doplnění hygienického zázemí.
A jak je na možnosti válečného konfliktu, teroristické útoky a podobné neočekávané události připravená podle Langra Olomouc? „Statutární město Olomouc se v rámci své působnosti spolupodílí na prevenci a ochraně před mimořádnými událostmi prostřednictvím opatření, která může jako samospráva přímo ovlivnit. Bezpečnostní složkou státu je Policie ČR, se kterou město dlouhodobě spolupracuje. Významnou roli plní rovněž Městská policie Olomouc, která se podílí na monitoringu veřejných prostranství, posilování hlídkové činnosti, realizaci preventivních opatření a na úzké spolupráci s Policií ČR a dalšími složkami integrovaného záchranného systému,“ uzavřel Jan Langr.
Mezi konkrétními akcemi města pro bezpečnost místních patří prověřování postupů při mimořádných událostech nebo příprava velkých akcí, kde se řeší rozmístění zábran, řízení pohybu osob, kamerové systémy a koordinace s bezpečnostními složkami.
