O sbor je stále zájem. Přitom dnes je spoustu jiných lákadel, říká sbormistryně Campanelly

Pracuje jako zástupkyně ředitele pro organizaci studia a učí německý jazyk na CARITAS - Vyšší odborné škole sociální v Olomouci. Jejím koníčkem ale od mládí zůstává sborový zpěv. Jana Synková vede celkem tři sbory, kde má pod sebou nadané žáky a jedním z nich je uznávaná Campanella. Jakých úspěchů dosáhl sbor v minulém roce? Proč je o sbor stále takový zájem? Přečtěte si v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Kdy jste se zpěvem začala? V jakém sboru to bylo?

Když mi bylo asi šest let, přihlásili mě rodiče do sboru Campanella. Bylo to takové zvláštní, protože snad jako jediná jsem jezdila z Velké Bystřice do Olomouce. Od malička mě zpěv bavil a od patnácti let jsem vedla panu Klimešovi přípravné oddělení. Takže jsem začala tímto způsobem vést sbor. Potom byla taková delší odluka, byla jsem na mateřské s dvěma dětmi a vrátila jsem až v roce 2016, když byl pan Klimeš nemocný. Od tohoto roku vedu Campanellu.

Sbormistryně není vaše práce na plný úvazek, co jste studovala?

Studovala jsem tady v Olomouci na Univerzitě Palackého na Pedagogické fakultě hudební výchovu a na Filozofické fakultě germanistiku. Momentálně učím na Vyšší odborné škole sociální Caritas. Vyučuji němčinu a jsem zástupkyně ředitele pro organizaci studia. V mém volném čase vedu tři sbory.

Jak sbory dělíte a které vedete?

Vedu Campanelu, to je dětský sbor, kde zpívá 70 dětí od 11 let až do 18 let. Maturita je takový milník, protože soutěže jsou jen do 18 let. No, a protože mně bylo líto maturantů, kteří museli odejít, tak jsem založila mládežnický sbor Bel canto, kde zpívají žáci, kteří vyšli střední školu. Jsou to tedy vysokoškoláci nebo mladí lidé, kteří začali po maturitě pracovat. Sbor, který vedu nejdéle, je Olio, který zpívá výhradně jen duchovní písně a duchovní tvorbu. Tento sbor není při kostele nebo chrámu, ale jsou to praktikující křesťané.

Jak se vám pracuje se staršími žáky v Bel cantu? Mluví vám do vaší práce? Jsou to přeci už jen zpěváci, kteří zpívají od svého dětství.

Oni už jsou vypiplaní, jelikož s nimi pracuji osm let, tedy od doby, kdy sbor vedu. Mají pevně dané návyky. Je to semknutá skupina lidí, kteří jsou spolu moc rádi, chodí si na narozeniny, za svědky na svatbě a podobně. Moc mi přirostli k srdci. Možná i proto, že to byli první žáci, se kterými jsem pracovala. Ale musím přiznat, že od září přebírá sbor Bel canto jeden z nich.

Proč?

Je těžké skloubit práci a všechny tři sbory dohromady. Také mám vnoučka, kterému bych chtěla věnovat více času. Proto Bel Canto přebírá od září jeden z těch zpěváků, kterého jsem si vychovala a už se nebojím přenechat sbor jiným nástupcům.

Disciplína je tu velice důležitá, jsou to dříči

Proč si myslíte, že je o sbor takový zájem?

Samotnou mě udivuje, že je o sbor stále takový zájem. V dnešní době je tolik jiných lákadel a přestože se to nezdá, tak sborové zpívání je hrozná dřina. Třikrát týdně se zkouší, pořád se jezdí na soustředění, zájezdy a podobně. Než se jde se skladbou na jeviště, tak jsou to hodiny a hodiny dřiny, kdy na tom pracujeme a stojí to spoustu odříkání. Žáci mají spoustu jiných zálib a koníčků a vždycky musí něco odříct nebo odmítnout, aby upřednostnili sbor. Disciplína je tu velice důležitá, jsou to dříči.

Stále se k vám tedy děti hlásí?

Pořád máme dětí dostatek. Je pravda, že generace třeba mých spolučlenů z Campanelly dává své děti do sboru, protože zde vznikají pevná přátelství. I já mám kruh svých nejbližší přátel, který vyšel z Campanelly. Děti spolu totiž tráví spoustu času. Když jsme někde na zájezdě jsou to několikahodinové přejezdy a děti spolu tráví daleko víc času než doma. Opravdu je to taková druhá rodina.

Když se k vám dítě hlásí, musí projít nějakými talentovými zkouškami?

Převážná většina dětí do sboru chodí z přípravného oddělení. V Olomouci jsou pod ZUŠ Campanella tři přípravky. Jsou to Broučci – to jsou úplně ty nejmenší děti od tří do šesti let. Berunky jsou od první a druhé třídy, a poté je mladší Campanella, ze které se ke mně vlastně většinou děti hlásí. Máme takový půl hodinový konkurz, kde zkouším, jak rychle se naučí cizojazyčnou písničku. Je to z toho důvodu, že v hlavním oddělení je to už hodně náročné a tyhle vstupní požadavky jsou tvrdé, aby to děti zvládaly, kvůli tomu, aby nebyly nešťastné ony anebo jejich okolí, aby tam každý měl své místo. Pokud konkurz nezvládnou, tak si třeba rok počkají a zkusí to další rok znovu.

Vy jste v minulém roce se sborem soutěžili v Japonsku. Jak jste dopadli mezi konkurencí?

Ano byli jsme v Tokiu, přihlásili jsme se na soutěž do dvou kategorií. První kategorie byla folklorní a druhá kategorie byla dětské sbory od třinácti do osmnácti let. Měli jsme obrovskou konkurenci, festivalu se účastnilo 53 sborů. Obě kategorie jsme vyhráli a byla to velká radost, protože jsme to vůbec nečekali.

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály