Ivana Kalina Tabak: Klasická hudba může být blízká opravdu každému. Filharmonie láká i na Kingdom Come

Mezinárodní varhanní festival letos připomíná Marcela Duprého. Proč padla volba právě na něj?

Za dramaturgií festivalu stojí Karel Martínek a musím říct, že připravil skvělý program. Sama jsem už absolvovala několik koncertů a každý z nich měl mimořádnou úroveň.

Letošní ročník je věnován tvorbě a osobnosti Marcela Duprého, jednoho z nejvýznamnějších autorů varhanní hudby. Pocházel z Francie, žil na přelomu 19. a 20. století a byl také velkým propagátorem Bachovy hudby. Zanechal po sobě přibližně sedmdesát opusů varhanních kompozic, které dnes patří ke kmenovému repertoáru varhaníků.

Zajímavé je také to, že odehrál více než dva tisíce koncertů po celém světě. Jako pedagog a později ředitel pařížské konzervatoře navíc vychoval další významnou generaci varhaníků.

Dá se tedy říct, že jeho odkaz je v současném varhanním světě stále velmi živý?

Určitě. Je to skutečná ikona varhanní hudby. Jeho tvorba se proto letošním festivalem táhne jako červená nit a téměř na každém koncertě zazní alespoň jedna jeho skladba.

Jedním z hostů festivalu byla španělská varhanice Loreto Aramendi. V čem byl její olomoucký koncert výjimečný?

Loreto Aramendi je skvělá umělkyně, která se nevěnuje pouze varhanám, ale také cembalu a klavíru. V Olomouci hrála 14. září na Englerových varhanách v chrámu svatého Mořice.

Právě tyto varhany jsou mimořádným nástrojem. Někteří letošní hostující varhaníci je dokonce v určitých parametrech srovnávali s varhanami v pařížské Notre-Dame. Výborně například fungují v subtilnějších polohách a v tišší, klidnější hudbě.

Výjimečný byl koncert také tím, že nezazněly pouze skladby napsané přímo pro varhany. Součástí programu byly i transkripce baletní a scénické hudby. Publikum tak mohlo slyšet například Tanec kostlivců Camille Saint-Saënse nebo výběr ze scénické hudby Pelléas a Mélisanda Gabriela Faurého.

Jsou to skladby, které známe především v orchestrální podobě, případně z filmů nebo televize. Tentokrát ale zazněly v kostele na královském nástroji.

Jak vlastně vzniká varhanní transkripce orchestrální skladby? Připravují si ji interpreti sami?

Je to různé. Je třeba říct, že ve varhanní interpretaci má velmi důležité místo improvizace. Varhaníci proto často přemýšlejí také skladatelským způsobem.

Ti, kteří se na to cítí, si sami upravují skladby, jejichž varhanní notové materiály nejsou běžně dostupné. Existují ale samozřejmě také skladatelé, kteří se tvorbě transkripcí přímo věnují.

Festival uzavře 17. září David Briggs. Koho Olomouc přivítá?

Jednoho z nejvýznamnějších varhaníků současnosti. David Briggs pochází z Velké Británie, v současnosti ale působí v New Yorku. Ve světě má skutečně mimořádné renomé.

Známý je především jako fenomenální improvizátor. V Olomouci proto představí nejen připravený repertoár včetně hudby Marcela Duprého, ale také své improvizační umění. Právě to bude podle mě jeden z vrcholů festivalu.

Beethoven v nejrůznějších podobách

V programu Moravské filharmonie se objevuje také označení Beethoven 200. Co přesně znamená?

Odkazuje k roku 2027, kdy si hudební svět připomene dvě stě let od Beethovenova úmrtí. Rozhodli jsme se posluchačům nabídnout co nejširší pohled na jeho tvorbu.

Není to tedy jedna samostatná abonentní řada. Beethoven 200 je označení různých abonentních i mimořádných koncertů, na kterých jeho hudba zazní.

Začneme už v listopadu, kdy v rámci prvního komorního koncertu v Červeném kostele zazní Beethovenův Septet. První housle bude hrát výborná houslistka Martina Bačová.

Během roku 2027 potom představíme Beethovenovu hudbu v nejrůznějších podobách – klavírní, symfonické, koncertantní i vokálně-instrumentální.

V lednu čeká publikum poměrně neobvyklé spojení Beethovena a cembala...

Ano. Dvanáctého ledna v Redutě vystoupí světově uznávaný cembalista Mahan Esfahani, který zahraje Beethovenovu klavírní sonátu právě na cembalo.

Přiznávám, že jsem musela vynaložit poměrně velké úsilí, abych ho přesvědčila, aby Beethovenovu sonátu pro tento nástroj nastudoval. Myslím ale, že právě díky tomu půjde o skutečně jedinečný zážitek.

Beethoven bude součástí také velikonočního programu?

Ano. Velikonoční koncert nabídne jeho jediné oratorium Kristus na hoře Olivetské. Právě na tomto projektu chceme ukázat sílu a možnosti nově propojené instituce. Pod taktovkou našeho šéfdirigenta Zsolta Hamara vystoupí Moravská filharmonie Olomouc společně se sólisty a sborem Moravského divadla.

A co další Beethovenovy skladby?

Na jaře, v dubnu a květnu, zazní například oblíbená Valdštejnská sonáta v rámci klavírního recitálu. Mladý houslista Jan Novák potom představí Beethovenův Houslový koncert D dur.

Závěrečný koncert nabídne další významné dílo v D dur – Třetí symfonii Eroica.

A Beethovenem samozřejmě neskončíme ani poté. Další projekty máme připravené také na podzim, ale zatím nechceme odkrývat úplně všechno.

Patriot má být prvním krokem ke klasice

Čistě olomouckou stopu má koncertní cyklus Patriot. Co musí koncert splňovat, aby do něj mohl být zařazen?

Cyklus Patriot nabídneme letos už podeváté. Základním principem je, že na jednotlivých koncertech vystupují buď rodilí Olomoučané, umělci působící v Olomouci, nebo lidé, kteří se do města pravidelně a rádi vracejí a mají k Olomouci i jejímu publiku silný vztah.

Zároveň pro tuto řadu používáme pracovní označení první krůčky ke klasice. Chceme, aby každý koncert obsahoval známé, populární a posluchačsky přístupné skladby – zkrátka evergreeny klasické hudby.

Uvědomujeme si, že klasická hudba může na některé lidi na první pohled působit náročně. Přitom její melodie často znají z filmů, reklam nebo dalších médií. Chceme jim proto ukázat, že není důvod mít z klasiky obavy a že si ji mohou jednoduše užít.

Co tedy letos v Patriotu zazní?

Například slavná Mozartova Symfonie č. 40, baletní hudba z Petrušky Igora Stravinského nebo velmi známé klavírní miniatury Erika Satieho, tentokrát v orchestrální podobě. Zazní také Čajkovského Patetická symfonie a řada dalších známých děl.

Posluchač tak může přijít na koncert a zjistit, že spoustu melodií vlastně velmi dobře zná.

Řada má nabídnout také výrazné sólisty.

Ano, právě paleta sólistů je letos mimořádně pestrá. Hned na prvním koncertě, který bude Český rozhlas Vltava vysílat v přímém přenosu, vystoupí jako sólista čtyřčlenná skupina bicích nástrojů společně s orchestrem.

Představí se také naše první flétnistka Markéta Soldánová, sólisté a sbor Moravského divadla a do Olomouce se vrátí jihokorejská houslistka Jonghae Kim.

V rámci cyklu Patriot navíc zazní hned tři světové premiéry – díla olomouckých skladatelů Víta Zouhara a Milady Červenkové a také premiéra skladby našeho šéfdirigenta Zsolta Hamara pro sbor a orchestr.

Od Kingdom Come po japonské anime

Vedle klasiky chystá filharmonie také crossoverové projekty. Jedním z nich je koncert věnovaný hudbě z počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II. Co publikum čeká?

Koncert se uskuteční 2. prosince a z dirigentského stupínku ho povede samotný autor hudby Jan Valta.

Společně se vydáme na cestu do českých zemí 15. století a budeme sledovat příběh Jindřicha ze Skalice. Symfonická podoba hudby bude navazovat na děj samotné hry. Myslím, že pro její fanoušky to bude opravdu silný zážitek.

V březnu potom přijde na řadu japonské anime.

Ano. Koncert The Sound of Epic Anime se uskuteční 10. března a povede ho japonský dirigent, tedy člověk, kterému je tento kulturní svět velmi blízký.

Anime je mimořádně pestrý žánr a tomu bude odpovídat také hudební program. Zazní například hudba z filmů Můj soused Totoro, Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke a chybět nebude ani hudební svět spojený s Narutem.

Cílem těchto crossoverových projektů je ukázat symfonický orchestr také z trochu jiné perspektivy. Hudbu, kterou řada lidí důvěrně zná z obrazovek nebo počítačových her, najednou uslyší živě v plné síle orchestru.