„Můžeme mít na přípravu zhruba týden.“ Olomouc lépe předpoví velkou vodu

Olomouc má nový digitální nástroj pro zvládání povodní. Co si pod tím mají lidé představit?

Jan Langer: Je to něco, po čem už voláme poměrně dlouho. Nejhorší při povodních bývá situace, kdy se všichni začnou ptát, kdy a kde se voda rozlije. Olomouci se věnujeme celé dekády, takže už máme určitou představu o tom, kde se voda může objevit a která místa jsou nejzranitelnější. Jenže mezi vodohospodáři platí jedno úsloví – každá povodeň je jiná.

Navíc jsme v posledních letech vybudovali řadu protipovodňových opatření, která chování vody ve městě změnila. To, na co jsme byli zvyklí v minulosti, už dnes nemusí platit. Proto jsme chtěli vytvořit jakési digitální dvojče Moravy. Model, na kterém dokážeme simulovat chování vody v krajině i na území Olomouce a identifikovat nejslabší místa.

Systém pracuje s modely Moravy, Bystřice, Oskavy i Trusovického potoka. Jak dokážete předpovědět, které části města mohou být zaplavené?

Lenka Greslová: Všechny vodní toky byly pro potřeby modelu geodeticky zaměřeny a data jsme následně zpřesnili pomocí leteckého laserového skenování. Díky tomu máme poměrně přesný model terénu.

Do digitálního povodňového modelu můžeme zadávat různé průtoky na Moravě i jejích přítocích a vytvářet scénáře podle meteorologických předpovědí. Následně vidíme, kde by se voda mohla rozlít, jaké hloubky by v jednotlivých místech mohla dosáhnout a jaká opatření bude potřeba přijmout.

Jan Langer: Důležité je poskládat všechny vodní toky dohromady. Někdy může přijít více vody Moravou z oblasti Jeseníků, jindy zase Bystřicí. Jednotlivé průtoky se různě kombinují a my potřebujeme znát jejich celkový dopad na město.

Znamená to, že povodňová komise bude přesně vědět, kdy uzavřít silnice, postavit zábrany nebo připravit evakuaci?

Jan Langer: Řada těchto úkolů je stanovena předem v povodňovém plánu. Víme například, při jakém stupni povodňové aktivity se uzavírají konkrétní komunikace nebo jaká další opatření je potřeba realizovat. Nový systém tyto úkoly propojuje s modelovaným průběhem povodně a pomáhá nám určit jejich správné pořadí.

Samozřejmě se nikdy úplně nevyhneme improvizaci. Při podzimní povodni v roce 2024 se voda objevila i na místech, kde jsme ji podle předchozích zkušeností neočekávali. Někdy stačí jeden ucpaný propustek nebo nevhodně umístěný plot a situace se výrazně změní.

Model je proto důležitým pomocníkem, ale nemůžeme se spoléhat pouze na něj. Zásadní zůstává práce v terénu, spolupráce s lidmi a především s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného systému.

Jak velký časový náskok může město díky novému systému získat?

Jan Langer: Z historických zkušeností víme, že velká voda z oblasti Jeseníků do Olomouce doputuje přibližně za dva dny. Pokud k tomu připočítáme meteorologické předpovědi a výstrahy, můžeme mít na přípravu zhruba týden.

Už ve chvíli, kdy meteorologové vydají výstrahy, začínáme připravovat město. Nový nástroj nám umožňuje modelovat očekávanou situaci i několik dnů dopředu. Podle toho organizujeme potřebné síly a prostředky.

Připravujeme hasiče, sklady, zásoby písku a dalšího materiálu, členy povodňové komise, místa pro případnou evakuaci nebo přeparkování vozidel. Je to celá řada činností, které veřejnost často ani nevidí, ale pro zvládnutí povodně jsou zásadní.

Město plánuje podobný nástroj zpřístupnit také veřejnosti. Co si v něm budou moci lidé zjistit?

Lenka Greslová: Chtěli bychom vytvořit jednoduchou a intuitivní mapovou aplikaci, ve které si každý občan bude moci ověřit, zda se jeho nemovitost nachází v záplavovém území. Zároveň by měl zjistit, jaká hloubka vody mu při určitém scénáři může hrozit.

Představujeme si, že člověk zadá konkrétní adresu a aplikace mu zobrazí odpovídající informace. Model by měl být navázán na jednotlivé průtoky i na informace poskytované městem. Běžný občan totiž nemusí vědět, jaké hodnoty průtoků má do systému zadávat.

Aplikace by měla být dostupná na webových stránkách města Olomouce. V době našeho rozhovoru počítáme s jejím zveřejněním v první polovině příštího roku.

Může se člověk na údaje z mapy stoprocentně spolehnout?

Lenka Greslová: Je důležité si uvědomit, že každá povodeň je trochu jiná. Aplikace lidem umožní zjistit, zda je jejich nemovitost ohrožená a jaké riziko jim může hrozit. Vždy je ale potřeba upřednostnit aktuální informace města a pokyny integrovaného záchranného systému.

Mohou být tyto informace užitečné i mimo povodňovou situaci, například při koupi domu nebo při jednání s pojišťovnou?

Jan Langer: Určitě. Velmi často se na nás obracejí lidé, kteří kupují nebo stavějí nemovitost a chtějí vědět, zda se nachází v záplavovém území.

Další skupinou jsou lidé, kteří už nemovitost vlastní a platí vyšší pojistné právě kvůli povodňovému riziku. Mezitím ale mohla vzniknout nová protipovodňová opatření, která jejich dům chrání. Potřebují proto podklady, se kterými mohou jednat s pojišťovnou. Takových žádostí každoročně řešíme celou řadu a nová aplikace by měla přístup k informacím výrazně usnadnit.

Co by měl udělat člověk, který žije v části Olomouce ohrožené povodní? Jak se připravit ještě před první výstrahou?

Jan Langer: Základem je vědět, že se nacházím v záplavovém území, a podle toho se připravit. Pokud znám předpokládanou výšku hladiny, mohu odhadnout, zda mi voda zaplaví sklep, přízemí nebo i vyšší část domu.

Je dobré dopředu vědět, kam přemístit cenné věci, kde se nachází hlavní uzávěr plynu a jak bezpečně odpojit elektrickou energii.

Specifickým problémem mohou být například fotovoltaické elektrárny. Jejich bateriová úložiště lidé často instalují do přízemí nebo sklepa. Pokud se do těchto prostor dostane voda, může vzniknout velmi nebezpečná situace. Proto je důležité vědět, jak systém bezpečně odstavit.

Každý vlastník nemovitosti v ohroženém území by měl mít promyšlený postup pro případ povodně a vědět, co je potřeba udělat jako první.

Týkají se přípravy na povodeň i lidé, kterým přímé zaplavení nehrozí?

Jan Langer: Rozhodně ano. Pokud přijde velká povodeň do Olomouce, dotkne se života prakticky všech obyvatel, bez ohledu na to, jestli bydlí přímo v záplavovém území.

Může dojít k výpadkům elektřiny nebo plynu, omezení zásobování, problémům s dostupností hotovosti či zdravotní péče. Některé ordinace například nemusí být schopné fungovat.

Proto doporučujeme mít doma alespoň základní zásobu pitné vody, trvanlivých potravin, potřebných léků a také určitou finanční hotovost. Důležité dokumenty by měly být připravené na jednom místě, abychom je v případě evakuace nemuseli na poslední chvíli hledat.

Užitečným vodítkem je například příručka 72 hodin, která se věnuje přípravě domácností na mimořádné události.

Kde mají obyvatelé sledovat informace, pokud meteorologové vydají výstrahu před povodní?

Lenka Greslová: Především v oficiálních zdrojích. Doporučujeme sledovat Český hydrometeorologický ústav, webové stránky a sociální sítě města Olomouce a také regionální média.

Regionální zpravodajství je důležité, protože celostátní informace mohou být příliš obecné a nemusí dostatečně popisovat situaci v konkrétních částech města.

Zásadní je také nepodceňovat výstrahy. Často se setkáváme s tím, že si lidé myslí, že k nim voda nedorazí, a potřebná opatření odkládají na poslední chvíli. To pak může výrazně komplikovat práci záchranných složek.

Co byste obyvatelům Olomouce na závěr doporučili?

Jan Langer: Především aby byli všímaví, pomáhali si a nepanikařili. Pokud sdílejí informace, měly by být ověřené. My se vždy snažíme veřejnosti poskytovat maximum aktuálních informací a lidé je najdou v oficiálních sděleních města.

Důležité je připravit se včas, protože právě včasná příprava může při povodni rozhodovat o tom, jak vážné budou její následky.