Markéta Aubrechtová Dlouhá: V Česku ji člověk jen tak neuvidí. Do Olomouce míří vzácná orchidej
Vzácná orchidej s obřím růžovým květem, „opičí“ drákuly nebo rostliny se stříbrnou a zlatou žilnatinou. To všechno nabídne další ročník výstavy Klenoty pralesa, která od 16. října zaplní palmový skleník Výstaviště Flora Olomouc. Za expozicí stojí pěstitelka Markéta Aubrechtová Dlouhá. V rozhovoru Tomáše Gottwalda pro Radio Metropole popisuje, proč je převoz některých orchidejí doslova sázkou do loterie, jak je na výstavy připravuje i několik let a jakou nejčastější chybu lidé dělají při jejich pěstování doma.
Letos přivezete do Olomouce i několik mimořádných rostlin. Na kterou se těšíte nejvíc?
Přivezeme spoustu různých orchidejí, aby výstava oslovila jak širokou veřejnost nádhernými tvary a květy, tak zkušenější orchidejáře, kteří chtějí vidět něco speciálního. Pro letošní ročník jsme si připravili jednu velkou novinku.
Přivezeme velmi vzácnou rostlinu pocházející z andského mlžného lesa v Peru – Phragmipedium kovachii. Je to střevíčník s obrovským růžovým, téměř fosforeskujícím květem. Taková „papučková orchidej“. Je velmi vzácná a běžně ji neuvidíte ani na orchidejářských výstavách.
Má to ale jeden háček. Kvete pouze asi čtrnáct dní. Už teď nám nakvétá, takže doufáme, že do začátku výstavy vydrží.
Proč se těmto orchidejím vlastně říká papučkové?
Jejich květ připomíná velkou papučku nebo střevíc, odtud pochází i označení střevíčník. Patří sem například rody Phragmipedium nebo Paphiopedilum. Právě ten neobvyklý tvar je na nich velmi charakteristický.
Návštěvníci uvidí také orchideje rodu Dracula, kterým se říká opičí orchideje. Čím jsou zvláštní?
Tvary jejich květů skutečně připomínají různé opičí obličeje, proto se jim laicky říká opičí orchideje. Jedním z nejznámějších zástupců je Dracula vampira, která má velmi tmavý, téměř černý květ.
Jsou to unikátní orchideje, které se na výstavách běžně neobjevují. Jejich květy jsou totiž velmi citlivé na změny vzdušné vlhkosti nebo teploty. Často by se tak mohlo stát, že návštěvníci uvidí jen rostlinu bez květu.
My je ale máme trochu „vytrénované“. Ve skleníku je pěstujeme v o něco spartánštějších podmínkách, aby změnu prostředí zvládly a jejich květy vydržely. Doufáme, že se tak návštěvníci budou moci po celou dobu výstavy kochat malými „opičkami“.
Jak dlouho takový trénink rostliny trvá?
Obvykle několik let. Máme i dvacetileté exempláře, ale přibližně dva až tři roky trvá, než si rostlina zvykne na podmínky natolik, aby podobnou výstavu dobře zvládla.
Mezi vystavovanými rostlinami budou také diamantové orchideje. Čím si zasloužily takový název?
Jsou nádherné a trochu netradiční. Jde o zemní orchideje, většinou z jihovýchodní Asie. Diamantové se jim říká proto, že jejich listy protíná zlatá nebo stříbrná žilnatina.
Rostou v tmavých spodních patrech pralesa a žilnatina jim pomáhá lépe využít dostupné světlo při fotosyntéze. Když se na ně člověk podívá, opravdu působí jako klenoty. Mají tmavé listy a v nich nádherně září stříbrné nebo zlaté linie.
Orchidejím se věnujete dlouhodobě. Co vás na nich pořád fascinuje?
Srdcem i duší jsem pořád především pěstitelka masožravých rostlin. U orchidejí mě ale velmi zaujaly právě střevíčníky, tedy papučkové orchideje. Trochu mi masožravky připomínají – jsou netradiční a originální.
Nejvíc mě fascinují jejich květy. Jsou velmi atypické a často představují neuvěřitelně důmyslné triky, kterými rostliny lákají své opylovače.
Specializuji se hlavně na neobvyklé orchideje, například také na rod Bulbophyllum, jehož zástupci mají až kosmicky působící květy. Nejsem úplně fanouškem nejběžnějších typů, které člověk potkává v každém květinářství. Mám ráda rarity a originální druhy.
Kde všechny rostliny pro výstavu získáváte?
Je to poměrně náročný proces, který si návštěvníci často vůbec neuvědomují. Přibližně deset dní před výstavou objíždíme specializované pěstírny orchidejí po Evropě – v Německu, Rakousku, Nizozemsku a dalších zemích.
Jednotlivé pěstírny se často specializují jen na určité skupiny orchidejí, protože každá potřebuje jiné podmínky. Navíc je velmi obtížné zajistit, aby všechny vykvetly právě ve chvíli, kdy je potřebujeme.
Proto předem ani přesně nevíme, co všechno budeme mít v nabídce. Kromě našich sbírkových rostlin vybíráme kus po kusu přímo u pěstitelů. Jezdíme karavanem od jedné pěstírny ke druhé a hledáme nejhezčí rostliny.
Chceme, aby si návštěvníci mohli nejen prohlédnout expozici, ale také si pořídit opravdu speciální orchidej, která se běžně do obchodů nedostane. Někteří pěstitelé mají od konkrétního druhu třeba jen několik exemplářů, které nám uvolní. Je to trochu loterie.
V čem spočívá největší riziko?
Nikdy přesně nevíme, co v danou chvíli pokvete a jestli květ vydrží do začátku nebo až do konce výstavy. Každý rod nakvétá jinak rychle. Musíte ho opravdu dobře znát a vědět například, že konkrétní květ se při určité teplotě otevře přibližně za tři týdny.
Na převoz máme speciální vytápěný přívěs, ve kterém udržujeme přesnou teplotu, aby orchideje během cesty nestrádaly a přijely co nejčerstvější. Je to trochu věda.
Právě u Phragmipedium kovachii jsme podstoupili poměrně velké riziko. Je to nesmírně vzácná a drahá orchidej, ale chtěla jsem ji na výstavu přivézt, protože v Česku ji člověk jen tak neuvidí. Teď se ukáže, jestli nám květ vydrží. V opačném případě tam bude jen smutná rostlinka, která znovu vykvete za rok.
Spousta lidí má zkušenost, že si přinese orchidej domů a za několik týdnů začne rostlina bojovat o přežití. Jaká je nejčastější chyba?
Pokud se budeme bavit o nejběžnějším druhu, tedy o falenopsisu, není jeho pěstování až takový kumšt. Je to orchidej, která velmi ochotně kvete, květy vydrží i několik měsíců a rostlina není příliš citlivá. Musí se ale dodržet několik základních pravidel.
Nejčastější chybou je přelití. Falenopsis v přírodě roste epifyticky, tedy na stromech, takže potřebuje, aby se ke kořenům dostával kyslík. Rostlinu je potřeba zalít, potom ji nechat úplně proschnout a teprve následně ji zalít znovu.
Když má orchidej měkké, gumové listy a nevypadá dobře, velmi často je problém právě v tom, že je přelitá.
K čemu slouží průhledné květináče, ve kterých se orchideje běžně prodávají?
Mají dvě funkce. Světlo se díky nim dostává i ke kořenům, které mají do určité míry fotosyntetickou funkci. Není to ale to nejdůležitější. Orchidej dokáže fungovat i v neprůhledném obalu, pokud má zdravé listy.
Mnohem důležitější je možnost zkontrolovat stav kořenů a množství vlhkosti v květináči. Nedá se obecně říct, že máte orchidej zalévat jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Někdo má doma extrémně suchý vzduch, jiný naopak vysokou vlhkost.
Rostlinu je potřeba zvednout a podívat se na ni. Zalít by se měla až ve chvíli, kdy v květináči nejsou žádné vysrážené kapky vody a substrát je opravdu proschlý. Kořeny už nejsou zelené, ale získají stříbřitou barvu. Tehdy je připravená na další zálivku.
Takže zalévat orchidej pravidelně každý druhý týden není dobrý nápad?
Přesně tak. Záleží nejen na podmínkách v bytě, ale také na ročním období. Proto nejde stanovit jeden univerzální interval. Člověk se musí dívat přímo na konkrétní rostlinu.
Důležité je také kvalitní hnojivo pro orchideje. V kůře, ve které rostou, prakticky nejsou žádné živiny. V hlavní sezoně, zhruba od jara do podzimu, je proto vhodné rostlinu pravidelně přihnojovat, aby měla z čeho růst a kvést.
Na výstavě bude možné orchideje také koupit. Co by si měl vybrat úplný začátečník?
Po celou dobu výstavy budeme mít pěstitelskou poradnu. Budu tam buď já osobně, nebo někdo z našeho týmu, kdo se orchidejím věnuje a stará se o ně ve skleníku. Návštěvníkům tedy rádi poradíme.
Důležité je například vědět, kam chce člověk orchidej doma umístit. Většina druhů je spíš stínomilná, vyhovuje jim dostatek rozptýleného světla, ale ne ostré přímé slunce. Máme ovšem i orchideje, které plné slunce snášejí.
Stačí nám tedy popsat podmínky doma a podle nich můžeme doporučit rostlinu, která má největší šanci dobře prospívat.
Výstava Klenoty pralesa začne 16. října v palmovém skleníku Výstaviště Flora Olomouc. Vedle expozice vzácných orchidejí nabídne také prodej rostlin a pěstitelskou poradnu.