DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst
Chodili jste jako malí do knihovny? A chodíte tam pořád? V dalším díle rubriky DataReport jsme se zaměřili na kulturu v knihovnách. Redakce Reportu získala na vyžádání data nejen o počtech čtenářů, ale také o nové roli knihoven. Jak se mění čtenářské trendy? Proč knihovny nabízí přednášky a kulturní programy? Vrací se čtenáři po covidu? A co chtějí lidé číst?
Počet čtenářů ve všech oslovených knihovnách roste. „Stále jde o nadstandardní počty vzhledem k období před covidem,“ okomentovala za Knihovnu města Olomouce její ředitelka Lenka Prucková. Za loňský rok hlásila olomoucká knihovna 13 732 čtenářů, druhou příčtu bere Vědecká knihovna v Olomouci s počtem 10 818 čtenářů, na třetím místě je prostějovská knihovna s 5 964 čtenáři.
„Jestliže chodíme do škol a snažíme se pracovat na programech, stává se, že zásah mezi budoucími je velký,“ vysvětlila pro Report ředitelka Městské knihovny v Přerově Edita Hausnerová. Přerovská knihovna, stejně jako další zmíněné v tomto článku, svou roli v průběhu let proměňuje.
Přerovská knihovna tak má vlastní vzdělávací programy pro školní, předškolní děti i středoškoláky. „Každý týden k nám zavítají desítky žáků i studentů. Systematicky se věnujeme i pedagogům, aby dokázali dětem nabídnout ty správné tituly, které je zaujmou a rozečtou. Další silnou čtenářskou skupinu tvoří lidé od 45 do 60 let, především pak ženy, jež jsou obecně velké čtenářky,“ uvedla pro Report ředitelka Hausnerová.
Na pultech přerovské knihovny často čtenáře lákají i knihy přerovské autorky Lenky Chalupové. Právě její knížka Když se trhá nebe se dokonce letos drží na první příčce mezi nejčtenějšími knihami. „Nejvíce se čtou české spisovatelky a čeští spisovatelé,“ doplnila Hausnerová.
To potvrzuje i ředitelka šumperské knihovny, kde mezi nejčtenějšími autory byla Alena Mornštajnová a Štěpán Javůrek. „Obliba regionálního autora je úměrná tématu, kterému se jeho kniha věnuje – regionální místopis a historie jsou nejvíce oblíbené,“ vysvětlila pro Report Kamila Šeligová, ředitelka šumperské knihovny.
Regionální autoři i audioknihy. Čtenářské trendy se mění
„Pokud se podíváme na žebříček nejpůjčovanějších knih letošního roku, tak se jasným vítězem stává Šikmý kostel Karin Lednické. V první desítce nejpůjčovanějších knih dále najdeme knihy Patrika Hartla, Roberta Bryndzy a Aleny Mornštajnové,“ doplnila Tereza Drmolová za Městskou knihovnu Prostějov a dodává i informaci o lokálních autorech: „O regionální autory je mezi čtenáři dlouhodobě zájem. K oblíbeným patří například Jarmila Pospíšilová, Lenka Chalupová či Renáta Navrátilová – jejich knihy patří mezi často půjčované tituly. Zájem je i o besedy a autorská čtení – pokud některého z těchto autorů pozveme na setkání nebo křest knihy, čtenáři vždy rádi přijdou.“
Čtenáři se podle Šeligové do knihovny vrací čím dál častěji. První příliv nových tváří zaznamenala knihovna v roce 2019, kdy se budova rekonstruovala. Po covidu se postupně čtenáři vrací, a to i díky spolupráci se školami.
„Po covidových letech počet čtenářů mírně, ale stabilně roste. Lidé stále rádi čtou a hledají způsoby, jak smysluplně trávit volný čas, a knihy jim nabízejí kombinaci odpočinku i osobního rozvoje,“ popsala pro Report za Vědeckou knihovnu Olomouc Michaela Heloňová a doplnila důvody, proč roste počet čtenářů právě ve VKOL: „K růstu čtenářské základny přispívá i to, že se knihovna stále rozvíjí, zlepšuje své služby, snaží se propagovat svůj fond a rozšiřuje nabídku kulturně-vzdělávacích akcí, jako jsou besedy, workshopy nebo tematické výstavy.“
Už to nejsou jen půjčovny knih, ale místa kultury
Redakci Reportu také zajímalo, jak se proměňují trendy mezi čtenáři. Knihovny v Olomouci i jiných okresních městech často nabízejí i audioknihy a e-knihy. „Mezi čtenáři roste zájem o e-knihy a audioknihy. Četba tištěných knih ale stále převažuje,“ okomentovala trend Edita Hausnerová. To potvrzuje i Petra Malinková za Knihovnu Vincence Priessnitze v Jeseníku: „Celkový obraz ukazuje, že v Jeseníku se stále hodně čte a že lidé dávají přednost „papírovým“ knihám.“
A co čtou čtenáři napříč generacemi? „Mladší generace preferuje fantasy žánr a ta starší klasickou beletrii, detektivky, literaturu faktu,“ odpověděla ředitelka Městské knihovny v Přerově. V Prostějově si zase čtenáři půjčují mimo jiné i historické detektivní příběhy. „Kromě oblíbených bestsellerů českých spisovatelů patří k nejpůjčovanějším žánrům detektivky a trillery. Velmi žádané jsou i historické detektivky,“ dodala Drmolová.
„Počet čtenářů roste, protože knihovna rozšiřuje svou nabídku služeb, vzdělávacích i zábavných akcí a různých druhů výpůjček, aby vyšla vstříc aktuálním potřebám návštěvníků,“ upozornila za Městskou knihovnu Prostějov Tereza Drmolová. V místní knihovně si tak zájemce kromě knížek půjčí třeba deskovky, Albi tužku nebo e-výpůjčky.
Změnily se také návyky čtenářů: „Mnozí čtenáři dnes šetří čas tak, že si vybírají knihy přes online katalog a nechávají si je pohodlně připravit k vyzvednutí – často i mimo otevírací dobu prostřednictvím výdejního boxu,“ doplnila Drmolová.
Jak okomentovala Edita Hausnerová, covidové roky výrazně zasáhly do života knihoven. Navíc už podle ředitelky knihovny nemají jen roli půjčování knih: „Už to nejsou jenom půjčovny knih, ale vzdělávací a vzdělanost podporující instituce i komunitní centra. Generujeme proto nabídku, jež oslovuje širokou veřejnost.“
„Po covidovém propadu se počet čtenářů od roku 2022 znovu zvedá. Významnou roli hraje i zájem mladších rodin. Tento vývoj ukazuje, že knihovna si udržela své místo a dokázala oslovit různé věkové skupiny,“ uzavřela Petra Malinková za Knihovnu Vincence Priessnitze.
Článek vznikl za podpory Olomouckého kraje.
