DataReport: Jak muzea pracují s moderní technologií? Digitalizace frčí, AI se rozjíždí pomalu
S nástupem digitálních technologií a umělé inteligence (AI) se proměňuje fungování mnoha institucí, včetně těch kulturních. Zatímco řada muzeí Olomouckého kraje už převedla část svých sbírek do digitální podoby, jen málo z nich využívá pokročilé technologie, jako je umělá inteligence. Report v novém díle Datareportu zjišťoval, jakými způsoby využívají vybraná muzea moderní technologie. Data získala redakce na vyžádání od daných institucí.
Digitální technologie nejsou v muzeích žádnou novinkou, ať už jde o fotoaparáty, nebo moderní skenery, pomocí kterých se daří sbírky digitalizovat a vystavit na internetu. To se děje u velkých muzeích v každém z okresních měst Olomouckého kraje. Buď je muzea publikují v rámci webových stránek eSbirky, nebo na svých stránkách jako Muzeum umění Olomouc.
Zatímco digitální technologie využívají olomoucká muzea hojně, umělou inteligenci pouze v několika případech. Podle zjištění Reportu využívají digitalizaci a umělou inteligenci v největší míře ve Vlastivědném muzeu Jeseník, kteří využívají AI jednak jako podpůrný administrativní nástroj, tak pro tvorbu obsahu.
„V rámci organizace využíváme AI jako podpůrný nástroj pro administrativní, projektovou a metodickou práci – například při tvorbě a kontrole textů, přípravě veřejných zakázek nebo při zpracování interních dokumentů. Dále používáme českou AI aplikaci pro vyhodnocování veřejných zakázek a kontrolu souladu s legislativou,“ uvedla pro Report projektová manažerka jesenického muzea Kamila Vítková.
Společně s muzeem v Jeseníku využívá také Muzeum umění Olomouc aplikaci Cabinet of Wonders, která se přímo na digitalizaci v muzeích specializuje. „Díky aplikaci do expozic a výstav přinášíme digitální prvky propojené přes QR kódy. Ty umožňují návštěvníkům poslouchat audionahrávky odborných komentářů, zobrazovat doplňující fotografie nebo interaktivní obsah podle věku a zájmu návštěvníků,“ podotkla Vítková.
Tomáš Kasal, mluvčí MUO navíc pro Report doplnil, že aplikace nabízí překlad textu do několika světových jazyků a spolu s tím i audiovýklad. „Pro nás je zajímavé i to, že prostřednictvím umělé inteligence může návštěvník komunikovat s tímhle nástrojem a může klást otázky, ať už se to týká té konkrétní výstavy, nebo třeba kde najde v muzeu toalety,“ uvedl.
Se samotnou tvorbou obsahu už ale muzea většinou na umělou inteligenci nespoléhají. Zajímavé využití našlo Muzeum a galerie v Prostějově při příležitosti výstavy ke 100. výročí úmrtí místního básníka Jiřího Wolkera. „Expozice s názvem #JIRIWOLKER využívá AI ke generování stylizovaných podobizen Jiřího Wolkera. Dále lze prostřednictvím AI napsat báseň ve stylu básníka. Je to spíše doplňující prvek expozice, který zajímá zejména mladou generaci, na kterou jsme expozicí cílili,“ vysvětlila mluvčí prostějovského muzea Renata Janečková.
Jako podpůrný nástroj vnímají umělou inteligenci také zaměstnanci Vlastivědného muzea Olomouc, kteří s její pomocí připravují informační materiály. „Do budoucna plánujeme rozšířit využití AI i do dalších oblastí, například prostřednictvím pilotních projektů zaměřených na tvorbu jednodušších webových prezentací nebo landing pages pro konkrétní výstavy a akce,“ vysvětlila zdejší mluvčí Martina Vysloužilová.
Naopak prakticky vůbec nevyužívají umělou inteligenci ve Vlastivědném muzeu v Šumperku ani v Muzeu Komenského v Přerově. Tam, stejně jako v dalších vybraných institucích, funguje digitalizace sbírek a moderní technologie, jako jsou moderní skenery, vnímají jako velký přínos. „Nespornou předností je vysoká kvalita pořízených digitalizátů. Ty mohou být využívány nejen interně, ale i odbornou a laickou veřejností,“ doplnila redaktorka a digitalizátorka ze šumperského muzea Zuzana Kvapilová.