Žufánek, naběračka nebo šepkela. Výstava představuje nářečí naší republiky

V jedné části republiky lidé pospíchají, v jiné se musí ponáhlat a jinde se tumlují. Máte někdy problém rozumět řeči prarodičů nebo známých z různých koutů země, když sáhnou po výrazu v nářečí? A jaká slova používali naši předci při různých činnostech? Odpovědi nabídne výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která začíná v neděli 1. května ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Výstava návštěvníkům nabídne například mapy zobrazující nejen nářeční jevy, které ustupují a zanikají, ale i ty stále živé. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zájemci najdou 40 nářečních map vytvořených na základě dat z Dotazníku pro výzkum českých nářečí z přelomu 60. a 70. let 20. století. Rozděleny jsou do tří tematických celků, které se vztahují ke každodennímu životu venkovského člověka: „Lidské tělo a zdraví“, „Jídlo a kuchyně“, „Hospodářství, chov, zemědělství“.

Mapy doplňují krátké komentáře, které návštěvníky seznámí s vybranými jazykovými jevy, a texty popisující reálie dřívějšího venkovského života, způsoby hospodaření nebo zvyky a tradice.

„Čerpali jsme ze zdrojů Archivu lidového jazyka, založeného již v roce 1952, od té doby se v něm shromáždilo obrovské množství materiálu. Zájemci se tak například dozví, že kostka může být kulatá. V části Moravy tak totiž lidé označují pecku,“ upozorňuje Martina Ireinová, vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Další čtyři mapové soubory detailně zachycují mizející nářeční jevy a upozorňují na jejich specifika, například, jak se v nářečích vyvíjelo tvrdé y.

Nářečí v mapách 🎯 Moc rád bych doporučil mimořádnou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, která vznikla ve...

Zveřejnil(a) Jan Žůrek dne Čtvrtek 5. května 2022

Unikátní zvukový materiál

Všechny mapy byly vytvořeny pomocí softwaru ProMap. Díky softwaru ProPONAR, určenému pro pořizování a organizaci multimediálních nářečních dat, jsou data z Dotazníku pro výzkum českých nářečí obohacována o další, mnohdy jedinečné záznamy nářečí z více než tisíce archivních zdrojů.

„Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Byly nahrány jednak během dřívějších výzkumů dialektologického oddělení, jednak při výzkumech uskutečněných v rámci řešení současného projektu,“ doplňuje dialektoložka Martina Ireinová.

Součástí výstavy je i audioprůvodce, virtuální průvodce a TV animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se můžeme setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech, billboardech a jinde. Nejen žákům a studentům jsou určeny edukační materiály a nářeční kvízy.

Návštěvníci si tak odnesou všestrannou audiovizuální zkušenost s nářečími českého jazyka a prostřednictvím různých kanálů poznají ustupující i dosud živé formy nářečí.

Mizející nářečí

Nářečí českého jazyka postupně zanikají. Vlivem řady faktorů se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i jejich celé skupiny.

„Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly zejména kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací,“ uvádí Martina Ireinová. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků. „Lidé častěji cestují, a dostávají se tak snadněji do kontaktu s obyvateli ze vzdálenějších částí naší vlasti, kteří mluví jiným nářečím,“ vysvětluje jazykovědkyně.

Dnešní výzkumy podle ní potvrzují, že mládež už mnohá, dříve běžná nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý ‚šilhavý‘; čučka ‚čočka‘; bohdál ‚čáp‘; turkyň ‚kukuřice‘; hafera ‚borůvka‘. Některé nářeční výrazy se naopak uchovávají u mladé generace i dnes, např. v jižních Čechách chvátat ‚pospíchat‘, na Moravě zase piják ‚klíště‘, gatě ‚kalhoty‘, trnka ‚švestka‘, ve Slezsku například kobzol ‚brambor‘.

Téměř výhradně nářečí používala v každodenním životě ještě generace narozená koncem 19. a počátkem 20. století, jejíž mluvu se naštěstí podařilo zachytit soustavným bádáním dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Dotazníky s popisky pluhu nebo máselnic

Ve 40. a 50. letech 20. století uskutečnili dialektologové výzkum tradičních dialektů pomocí korespondenční metody. Dotazníky rozeslali do terénu, zpravidla do obcí, v nichž se tehdy nacházela škola, tam je spolu s rodilými mluvčími vyplnili nedialektologové (např. místní učitelé) a poté je zaslali zpět do ÚJČ. Jeden dotazník připadl zhruba na plochu 15 km2 a dialektologům se tehdy do rukou vrátilo obdivuhodných 95 % dotazníků.

Shromážděn tak byl obsáhlý nářeční materiál, díky němuž bylo možné získat ucelenou představu o tehdejším stavu dialektů na celém území českého národního jazyka. Získané zkušenosti využili dialektologové při přípravě Dotazníku pro výzkum českých nářečí (1964–1965), který obsahuje 2 649 položek a jsou v něm vyváženě zastoupeny všechny jazykové roviny (slovní zásoba, hláskosloví, tvarosloví, slovotvorba, skladba).

Součástí Dotazníku je i obrázková příloha zahrnující 34 náčrtků vybraných reálií venkovského života (např. dřevěný a železný pluh, kosa, hrábě, cep, vrata, máselnice). Příloha se při terénním výzkumu plně osvědčila – respondenti podle vyobrazení jednoznačně pojmenovávali zkoumané reálie, a nedocházelo tak k nedorozuměním.

Zachytit nejstarší nářečí

Hlavním cílem výzkumu bylo zachytit co nejzachovalejší, nejstarší stav našich tradičních nářečí. Výzkum ve 420 venkovských lokalitách probíhal v letech 1964–1972 a zúčastnilo se ho celkem 4 364 respondentů z řad nejstarší generace (jednalo se o mluvčí narozené na konci 19., popř. na začátku 20. století). V letech 1973–1976 pokračoval výzkum ve městech, jehož cílem bylo zachytit běžnou městskou mluvu. Vybráno bylo 57 měst a celkem se do výzkumu ve městech zapojilo 1 032 mluvčích (365 ze starší generace, 667 z mladé generace).

Získaný nářeční materiál dialektologové zpracovali a v letech 1992–2011 publikovali šest svazků Českého jazykového atlasu o rozsahu 3 396 stran. Autorský kolektiv vedl po celou dobu Jan Balhar, v prvních dvou svazcích spolu s Pavlem Jančákem, který se stal od třetího svazku recenzentem atlasu. Atlas, obsahující téměř 1 600 map a zhruba 25 000 nářečních slov a slovních forem, je dostupný i na internetu.

Jak zachovat nářečí?

Ústupu nářečí nejde zabránit. Vědci se proto snaží dialekty zaznamenávat a zpracovávat. Dalším, akutním úkolem dialektologů je po 50 letech uskutečnit nový celoúzemní výzkum, kterým by zachytili současný stav nářečí a uchovali tuto unikátní část našeho kulturního nehmotného dědictví pro další generace.

Zmiňovaná výstava shrnuje nejen výsledky výzkumu a vývoje za celou dobu existence pracoviště, ale představuje především výstupy, které vznikly v rámci společného projektu dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ (podpořeno Programem NAKI II Ministerstva kultury).

Související

  • Zlaté obrazy zdobí kostel. Začíná postní doba
    Kultura

    Zlaté obrazy zdobí kostel. Začíná postní doba

    Křesťané po celém světě dnes začínají postní dobu. Období před Velikonocemi, které začíná Popeleční středou, přivedlo do olomouckého kostela Panny Marie Sněžné další umělce. Výstavy, které v kostele na náměstí Republiky realizuje farnost už od roku 2019, se letos ujali umělci Anna Beata a Patrik Háblovi. 

  • NO NAME, Stay-C a parket v jednom varu. OMEGA Olomoucký ples roztančil město
    Doporučujeme
    Společnost
    Kultura

    NO NAME, Stay-C a parket v jednom varu. OMEGA Olomoucký ples roztančil město

    Olomouc zažila páteční večer, na který se bude ještě dlouho vzpomínat. Třináctý ročník OMEGA Olomouckého plesu proměnil prostory hotelu NH Collection Olomouc Congress v centrum elegance, hudby a skvělé nálady. Téma „Na slovenskou notu“ se propsalo nejen do programu, ale i do atmosféry celého večera – noblesní, uvolněné a nakažlivě radostné.

  • ASO park se dočkal. Velkolepé plány na jeho obnovu se konečně začaly realizovat
    Společnost
    Kultura

    ASO park se dočkal. Velkolepé plány na jeho obnovu se konečně začaly realizovat

    Jedna z největších investičních akcí letošního roku se konečně začala realizovat. Olomouc spustilo obnovu ASO parku, na kterou místní dlouho čekali. Před stavebními pracemi má ale přednost příroda. Jako první proběhne revitalizace zeleně.

  • Muzeum umění praská ve švech. Návštěvnost v roce 2025 se zvýšila o tisíce
    DataReport
    Kultura

    Muzeum umění praská ve švech. Návštěvnost v roce 2025 se zvýšila o tisíce

    Muzeum umění Olomouc je jednou z nejoblíbenějších atrakcí, které v Olomouci lidé navštěvují. To se projevuje i v číslech a statistikách. Za loňský rok se čísla zvedla o desítky tisíc.

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V Olomouckém kraji bylo na konci loňského roku zaměstnáno 7045 ukrajinských občanů pod dočasnou ochranou, meziročně o 1624 více. Počet ukrajinských zaměstnanců se v kraji začal rychle zvyšovat po únoru 2022. Více.
  • OLOMOUC
    I když Olomouc zasypal sníh, chystá se hned několik dlouhodobých uzavírek. Částečně nebo úplně budou uzavřeny komunikace na celkem pěti ulicích. Na některých z nich nebudou silnice průjezdné po dobu až šesti měsíců. Více.
  • OLOMOUC
    Vyroste v Olomouci Šantovka Tower? Mrakodrap, který má být součástí připravované čtvrti Šantovka 2, teď čeká na územní rozhodnutí. Proti stavbě a nečinnosti olomoucké radnice se teď vymezil spolek Za krásnou Olomouc. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • Reprezentační ples Univerzity Palackého zve na swing, akrobacii i folklor
    Doporučujeme

    Reprezentační ples Univerzity Palackého zve na swing, akrobacii i folklor

    Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.

  • OMEGA Olomoucký ples: Slovenské hity, legendární devadesátky a velkolepá show
    Doporučujeme

    OMEGA Olomoucký ples: Slovenské hity, legendární devadesátky a velkolepá show

    Již tento pátek 13. února se prostory hotelu NH Collection Olomouc Congress promění v centrum elegance a prvotřídní zábavy. Třináctý ročník prestižního OMEGA Olomouckého plesu tentokrát sází na slovenskou energii, nostalgii 90. let i hvězdný hlas z Nizozemska.

  • O osobní cestě a o životě. Karel Svoboda představuje svůj program na festivalu
    Doporučujeme

    O osobní cestě a o životě. Karel Svoboda představuje svůj program na festivalu

    Karel Svoboda, řečník se jménem zpěváka, je autorem známého popěvku, ale i vydavetelem knih s přesahem. Olomoučané už brzy mohou poznat plný rozsah práce Karla Svobody. A to na Festivalu zdraví.

  • FOTO: SPEA Olomouc, ikona regionálního zdravotnictví, oslavila 30 let
    Doporučujeme

    FOTO: SPEA Olomouc, ikona regionálního zdravotnictví, oslavila 30 let

    Jednou z dominant centra hanácké metropole je budova SPEA Olomouc. Ikona regionálního zdravotnictví už zde poskytuje služby třicet let. Za tři dekády se stala symbolem komplexní a efektivní zdravotní péče. A to nejen pro olomoučany, ale také pro lidi z celého Olomouckého kraje.

Nejčtenější

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

  • VIDEO: Skluzavka v knihovně? Nová pobočka vznikla z bývalé kotelny
    Společnost
    Kultura

    VIDEO: Skluzavka v knihovně? Nová pobočka vznikla z bývalé kotelny

    Nová pobočka městské knihovny nabízí víc, než jen knížky. V budově bývalé kotelny na Nových Sadech se dnes slavnostně otevřela nová knihovna. Pobočka s názvem Kotelna slibuje nejen možnost zapůjčení ticíců knih, ale také konání přednášek a tvořivých dílen. Návštěvníci se tu navíc mohou svést na unikátní skluzavce přímo v prostorách budovy.

  • FOTOREPORT: Oblíbený průchod se skrývá za břečťanem. Podívejte se, jak vypadá Jakubský výpad
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Oblíbený průchod se skrývá za břečťanem. Podívejte se, jak vypadá Jakubský výpad

    Branka Jakubského výpadu. Tak se jmenuje schodiště s průchodem spojující ulici Křížkovského s Bezručovými sady. Schodiště Jakubského výpadu je přímou součástí zbytků hradeb, které lemují park. Ze strany parku je železná brána a okna podél schodů jsou vyplněna mohutnými mřížemi, za nimiž se po celé výšce hradeb táhne břečťan. Nad schody se nachází čtyři větší obloukovitá okna se zábradlím. Z horní části výpadu je přístup do parkánových zahrad Univerzity Palackého. Za průchodem mezi budovami Filozofické Fakulty UP se nachází další kovová brána. Jakubský výpad je otevřen denně od 6:15 do 19:00. Na noc jsou pak obě brány Jakubského výpadu zamčené.

Seriály