Kopírovat historii, nebo jít vlastní cestou? SEFO dál vyvolává otázky o podobě Olomouce

Vedle Muzea umění má vzniknout nová budova Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), která nabídne prostor pro výstavy a expozice. Stavba je plánovaná v současné proluce v Denisově ulici. Podoba výstavních prostorů je však značně kontroverzní. Jejich architektonické ztvárnění tak dlouhodobě vyvolává diskuzi o tom, jak má současná architektura vypadat v historickém centru města.

Kritici se obávají narušení historického rázu města, autor návrhu Jan Šépka naopak zdůrazňuje, že respektovat historii neznamená kopírovat historické budovy. Návrh posuzoval také Národní památkový ústav (NPÚ). Nově zvolené vedení města v projektu spatřuje příležitost, jak posílit kulturní význam Olomouce a oživit okolní veřejný prostor.

Budova, která se (ne)snaží být historická

Ačkoliv se Jan Šépka narodil v Praze, SEFO není jeho prvním projektem v Olomouci. V minulosti pracoval na úpravě veřejných ploch Horního náměstí nebo Arcidiecézním muzeu Olomouc. V roce 2009 zhotovil návrh pro budoucí prostory SEFA.

Ve svém návrhu se snažil propojit historické domy s paláci, církevními a vojenskými stavbami. „Návrh se snaží oba světy propojit. Respektuje původní členění na pět parcel, které se promítá do rozdělení nového muzea na jednotlivé objekty. Opakováním stejné výšky říms a střech se ale jednotlivé domy zároveň sjednocují v jeden celek, který navazuje na velké měřítko sousedního Muzea umění,“ vysvětluje Šépka.

Rozdělení budovy podle něj odpovídá také jejímu vnitřnímu fungování. Na historickou podobu místa navazuje i malá piazzetta, která vytváří vstup do muzea. Historie se tak neodráží pouze ve vzhledu budovy, ale také v jejím uspořádání a ve veřejném prostoru.

Za hlavní přednosti návrhu považuje Šépka práci se světlem. „Velmi důležité je horní osvětlení sálů. Odříznutím vrchní části valbových střech se přirozené denní světlo dostává hluboko do jednotlivých objektů, a to i v případě, kdy je uvnitř vloženo patro. Vzniká tak princip domu v domě, kolem kterého může světlo volně proudit a vytvářet dobré podmínky pro vystavování v obou podlažích.“

Charakter stavby má také podtrhnout zvolený materiál. Návrh počítá s pohledovým betonem vyrobeným pomocí 3D tisku, probarveným do okrového odstínu připomínajícím pískovec. Ten je jedním z charakteristických materiálů řady historických staveb v centru Olomouce.

„Nejde přitom o imitaci kamene, ale o současnou interpretaci místního materiálového kontextu. Samotná technologie 3D tisku navíc vytváří na fasádách jemnou horizontální strukturu, která plynule přechází i do jejich zaoblených hran,“ vysvětluje Šépka.

Právě spojení současné technologie, práce se světlem a materiálové návaznosti podle Šépky vytváří hlavní architektonickou kvalitu návrhu. Budova má zároveň nabídnout podmínky odpovídající potřebám muzea. Ty se podle Šépky nemusí vždy shodovat s podobou historických domů.

„Myslím, že respektovat historické prostředí neznamená automaticky napodobovat okolní domy. SEFO je muzeum, které má své specifické požadavky – potřebuje co nejvíce výstavních ploch na stěnách a ideálně horní přirozené osvětlení. Doslovné přebírání forem historických domů by proto mohlo být v rozporu s jeho vnitřním fungováním.“

Šépka připomíná, že ani historické stavby v Olomouci nevznikaly jako kopie okolních domů. Jako příklad uvádí kostel Panny Marie Sněžné. „Je svébytnou stavbou, která vychází z jiného účelu a jiných požadavků. Myslím, že i současná architektura má právo na vlastní výraz, pokud dokáže s historickým prostředím vést citlivý a smysluplný dialog.“

Kde končí ochrana památek a začíná svoboda architekta

Olomoucké historické jádro je chráněno jako památková rezervace. Zahrnuje v sobě tisíciletý stavební vývoj – od raného středověku až po hodnotná díla architektury 20. století. Nová výstavba proto musí zohlednit nejen vlastní funkci a architektonické řešení, ale také vztah k okolním historickým budovám.

Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) v Olomouci však neexistuje žádný jednotný soubor požadavků, které lze uplatnit na všechny novostavby v historickém centru. Každý projekt se proto posuzuje individuálně s ohledem na konkrétní místo.  

„Kritéria, na jejichž základě se posuzují jednotlivé záměry novostaveb, se vždy vztahují ke konkrétní řešené situaci. Vždy se však řídíme památkovou vyhláškou, která vyžaduje dbát na vztah k okolním kulturním památkám, navazovat na jejich prostorovou skladbu a dotvářet je prostředky současné architektury,“ vysvětluje Sandra Kolářová z NPÚ v Olomouci.

Projekt SEFO posuzovala místní památková rada i vědecká rada generální ředitelky NPÚ. „V rámci jednání byl tehdy prezentovaný záměr označen ve smyslu konceptu jako akceptovatelný v daném prostředí a s výhradami označena projednávaná verze studie pro daný kontext jako přijatelná. Výhrady byly vzneseny jak po stránce architektonické, tak i po stránce technické. Na převážnou část z nich následný projekt novostavby SEFO reagoval,“ uvedla Kolářová.

Nové vedení města sází na kulturní přínos

Marek Zelenka (STAN), lídr nově zvolené pětikoalice a kandidát na primátora města Olomouc přistupuje k projektu pozitivně. „Olomouc má mimořádně silnou kulturní tradici a Muzeum umění patří k institucím, které výrazně přesahují hranice města. SEFO může tuto pozici ještě posílit.“

Zásadní změnu architektonického návrhu v současné fázi nepovažuje za realistickou. „Projekt je ve velmi pokročilé fázi – má pravomocné stavební povolení a investor nyní připravuje výběr generálního dodavatele,“ vysvětlil Zelenka.

V projektu nespatřuje pouze přínos dalších expozičních prostorů. Věří, že SEFO by mohlo oživit okolí náměstí Republiky a Denisovy ulice, přivést do této části města další veřejný život, a tím posílit Olomouc jako centrum kultury, vzdělávání a cestovního ruchu.

„Mimořádnou příležitostí je i plánovaný 3D tisk nadzemní části. Pokud se jej podaří uskutečnit v zamýšleném rozsahu, půjde o jednu z největších a technologicky nejambicióznějších staveb tohoto druhu na světě. Samotný způsob výstavby by se tak mohl stát atrakcí světového formátu a důvodem, proč se o Olomouci bude mluvit daleko za hranicemi České republiky,“ dodal.

Na otázku, jakou roli by mělo město hrát v rozhodování o podobě takto významné stavby, pokud není investorem, odpověděl, že by mělo aktivně spolupracovat. „SEFO vznikne v samotném historickém centru a výrazně ovlivní veřejný prostor kolem sebe. Právě zde podle mě město musí být aktivním partnerem – při řešení návaznosti na náměstí Republiky, dopravy, pěších vazeb, zeleně a celkové kvality okolního veřejného prostoru.“

Zelenka zároveň připouští, že prostor pro zásadní změny architektonické podoby je vzhledem k pokročilé fázi projektu omezený. Do budoucna by proto chtěl, aby město podobné záměry představovalo veřejnosti a umožnilo lidem zapojit se do diskuse v době, kdy ještě existuje prostor pro úpravy.

 „Neznamená to, že se o architektuře bude hlasovat v referendu nebo že každý musí s výsledkem souhlasit. Město ale musí umět projekt včas představit, vysvětlit jeho přínosy i rizika a dát lidem skutečnou možnost připomínkovat zejména jeho vazbu na okolí.“

Dodal, že v případě projektu SEFO velká část tohoto procesu již proběhla. Aktuálním úkolem města je podle něj postarat se, aby výsledkem nebyla pouze kvalitní budova, ale kvalitní kus města.