Kde se rodí hudba Dead Dog Legacy. Olomouc má živější publikum, říká frontman

„Naše stará zkušebna, která byla v Hodolanech, skončila. Bylo to skvělé místo, kde jsem vlastně i čtyři roky bydlel. Působili jsme tam osm let,“ vysvětluje frontman kapely Dead Dog Legacy Tomm Prochazka na začátku našeho rozhovoru, jak se dostal do prostoru, který mně teď ukazuje.

„Tím, že mám aktivní kapelu, jsme potřebovali zkušebnu, ale nechtěl jsem jen obyčejnou zkušebnu. Chtěl jsem místo, kde bych mohl mít i studio a prostor nejen na zkoušení, ale i na trávení času. Něco takového je strašně těžké najít,“ popisuje realitu hudebního světa na Olomoucku zpěvák.

Tahle zkušebna je jednou z těch, které se nachází v prostoru Fabricka, který znáte už z minulého dílu. „Zkoušeli jsme různě po hospodách, byli jsme u kamarádů ve studiích a trvalo to asi rok. Pak jsem dostal kontakt od kamaráda muzikanta, který říkal, že tady ve Fabričce se pronajímají nějaké prostory. Moc jsem mu nevěřil, protože bylo řečeno, že tady bude fungovat komunita lidí, kteří se o to budou starat,“ upřesňuje Tomm.

Podle jeho slov je samotář, který se nejdřív podobného přístupu obával. Jeho obavy se ale rozplynuly. „Ten prostor je skvělý, jsem nadšený. Čím déle tu jsem, už druhým rokem, tím jsem spokojenější.“

Bavíme se jen několik dní po koncertě kapely Dead Dog Legacy v olomouckém Jazz Tibet Clubu. Pro olomoucké publikum nejde o hudebního nováčka a možná se posluchačům vybaví i předchozí projekt Tomma Prochazky s názvem Dirty Old Dogs. „Je to tvorba, která vznikla po rozpadu kapely Dirty Old Dogs. To byla moje kapela, kterou jsem založil ještě v Třinci, kde jsem vyrůstal, skoro před patnácti lety,“ představuje frontman kapelu.

A jakou hraje Dead Dog Legacy hudbu? „Je to klasická kytarovka s příměsí bluesovějších prvků, psychedelických prvků, mírně elektronických a trochu popových. Jsou tam i hiphopové beaty, propojujeme to trochu s hiphopem, ale ne s rapem, spíš s groovem a beatem,“ popisuje frontman a doplňuje: „Koketujeme taky trochu s gotikou, nejen vizuálně, ale i hudebně — kytary, zpěvy, texty. Takhle nějak žánrově bych to popsal.“

„Začínal jsem úplně sám, ale samozřejmě už s vědomím, že budu chtít hrát naživo. Jádro jsem já a můj kamarád z předešlé kapely Dirty Old Dogs, baskytarista Romero Parada. K nám se přidal bubeník taky z Dirty Old Dogs, Píta z Českého Těšína, se kterým se znám už od dětství, ale každý jsme vždycky hráli v jiných kapelách.

Potom jsme přijali kytaristu Jana Zatloukala, toho jsem našel přes inzerát. Chtěl jsem i nějaký back vocal, tak jsme získali tady poblíž Olomouce Zuzanu Neubauerovou z kapely Floating Backwards, která má krásný hlas a krásně si hraje s harmoniemi a zpěvy,“ zmiňuje Prochazka členy kapely.

Zpěvák pak dodává: „Nakonec jsem se rozhodl, že chci být při živém vystoupení čistě jen zpěvák. Přijali jsme proto dalšího kytaristu, Kryštofa Skřipce, který hraje i na housle. Zároveň je to náš fotograf, dělá videoklipy, takový všeuměl. Dohromady je nás šest. Ale moje oblíbené číslo je sedm, takže čekám ještě na jednoho člena. Uvidíme. Možná to bude něco jako když na Vánoce dáš jeden talíř pro příchozího. Nebo nějaký Jára Cimrman, mystický tvor, který tam je i není.“

„Mám hodně přátel po hospodách v Olomouci, takže na nás chodí moji přátelé v mém věku, kolem třiceti až čtyřiceti let. Jsou to lidi, kteří mají rádi klasický bigbít, ale i trochu temnějšího rázu,“ popisuje mně Tomm, kdo chodí na koncerty Dead Dog Legacy a doplňuje: „Je to směska různých lidí. Tím, že máme kombinaci různých žánrů, máme posluchače, kteří poslouchají metal, elektroniku, pop nebo neposlouchají nic konkrétního, ale přijdou, protože je to zábava a jsou to naši přátelé. Teď je to většinou mladší publikum.“

A liší se podle frontmana kapely olomoucké publikum od toho v jiných městech? „Tím, že tady působíme nějakou dobu, už o nás lidé mají povědomí a trochu vědí, co očekávat. V jiných městech jsme začali koncertovat před rokem, nás lidé moc neznají. Ti, kteří přijdou, jsou ale hodně překvapení. Mám rád, že tam máme takový wow efekt, jak jsem slyšel od ostatních.“

Další deska vzniká právě tady

To, že tvorba kapely není tolik známá v jiných městech, se ale může brzy změnit i díky koncertům. „Budeme součástí Hudebního maratonu v Brně. Spolupracujeme s vydavatelstvím Indies Scope, což je brněnské vydavatelství, které nám distribuovalo naši desku, která vyšla před rokem. Budeme hrát 8. srpna v Kabinetu Múz,“ zve Tomm Prochazka.

Kapela pak plánuje i další koncerty, na podzim je potkají olomoučtí posluchači i posluchači z jiných měst. „Jsou v plánu i nějaké podzimní koncerty, včetně koncertu s kapelou Kaktus ze Šternberka, se kterou už jsme hrávali. S nimi plánujeme taky Jazz Tibet Club společně s Madhouse Express, ale i Ostravu a Opavu.“

Další desku chtějí hudebníci vydat v příštím roce. A vznikne právě tady, v jejich zkušebně a zároveň studiu ve Fabričce.

„Příští rok by měla vyjít celá deska. Bude to víc ve stylu naší písničky High z předchozí desky. To znamená spíš groovovější beaty, hiphopovější beaty s elektrickými rockovými kytarami a ambientnějšími zvuky. Jako kdybychom zkombinovali Portishead a The Cure,“ popisuje frontman, jak by mohla nová deska znít a doplňuje: „Chci do toho dát víc vzduchu. Nedávat tam hodně stop, hodně kytar a všeho. Dát tomu víc vzduchu a zaměřit se víc na vokály. To mě baví nejvíc.“

Ptám se ještě na název kapely. Kdo je vlastně tím mrtvým psem z názvu? „Kapela Dirty Old Dogs skončila poslední deskou Let’s Burn Heaven Again. Tím spalováním jsem to pobral tak, že ta kapela pro mě byla hodně důležitá a bylo to bolestivé,“ vysvětluje zánik původní kapely a současný název té nové Prochazka.

„Ten Dead Dog jsem byl vlastně já. Ten mrtvý pes, který si prochází touhle fází. A Legacy je takové pojítko, odkaz na kapelu Dirty Old Dogs. Dead Dog, ne Dead Dogs, čistě jen jeden, je odkaz na moji sólovou tvorbu po Dirty Old Dogs. Takhle bych to řekl,“ dodává hudebník.

Vracím se v našem rozhovoru k tomu, jak se žije hudebníkovi přímo v Olomouci a jak se dá na Olomoucku tvořit hudba. „Stěhovali jsme se do Olomouce kvůli tomu, že tady je lepší možnost potkat lidi. Tam je těžké vůbec dostat lidi na koncert. Ve Slezsku je to složitější. V Ostravě je to asi v pohodě, ale jinak je to kulturně mírně mrtvé a lidé na neznámé věci moc nechodí. Je to frustrující, když se člověk snaží,“ říká k důvodům, proč chce tvořit v Olomouci.

A co by Tomm Prochazka doporučil začínajícím umělcům, hudebníkům i zpěvákům? „Doporučuju nepřestat to dělat a říct si konkrétně, co od toho člověk chce. Jestli si chce jen tak brnkat, hrát nebo tvořit a nemá žádné ambice, ať to dělá, jak ho to baví. Ale pokud má někdo ambice, že by s tím chtěl něco dokázat, musí do toho naplno. Musí počítat s tím, že se něčeho vzdá a dá do toho maximum, včetně financí.“

Zpěvák dodává odvahu i dalším hudebníkům. „Prosadit se, dostávat to dál a zlepšovat to, je obrovské úsilí, které vůbec nejde vidět. Je to mnohem větší úsilí, než když někdo staví barák. Když člověk vidí barák, řekne si, že to muselo dát práci. U písničky to tak nevidí. Řekne si: no jo, tak brnkají. Ale je za tím spousta práce, stresu a peněz. A stejně to většinou nikdo neocení, takže je to strašně frustrující věc,“ popisuje frontman a pokračuje: „Jde o to nepřestat a hlavně to dělat pro sebe tak, aby s tím byl člověk spokojený. Ale zároveň si udržovat vášeň. Talent podle mě není to, s čím se člověk narodí. Talent je dostatek vášně pro tu věc.“

„Je potřeba tu vášeň udržovat naživu. Když tam je, všechno se nabaluje. A je potřeba mít vůli jít dál,“ uzavírá Tomm Prochazka.

Článek vznikl za finanční podpory Olomouckého kraje.