Stromovous odstartoval novou tradici. Jak se měnil vánoční strom v Olomouci?
Krásný den, milí čtenáři. Víkend se pomalu blíží a ten nadcházející je něčím speciální. Právě v neděli 22. listopadu totiž Olomouc slavnostně zahájí tradiční vánoční trhy a zároveň rozsvítí vánoční stromek. Ten však na Horním náměstí nebyl vždy samozřejmou součástí Vánoc. Jaká je jeho tradice?
Vánoční trhy i vánoční strom jsou dnes pro spoustu Olomoučanů už nezbytnou součástí Vánoc, ne vždy však vánoční atmosféru dotvářely. Dřevěné stánky ani vzrostlý strom plný ozdob a světýlek uprostřed náměstí naši předci neznali. Ještě v 19. století totiž byli lidé zvyklí slavit křesťanské svátky v pohodlí domova. Vánoční jarmarky ani společné zábavy tehdy ještě neexistovaly.
„Slavení vánočních svátků bývalo v té době ještě mnohem více rodinnou záležitostí. Společně se lidé viděli na mši v kostele, jinak ale trávili Vánoce doma,“ vysvětlil historik Milan Tichák. Právě v 19. století na Horním náměstí nestával ještě ani žádný nazdobený strom. Postupné krůčky k dnešní podobě přicházely velmi pozvolna až na sklonku století.
Na konci téhož století se v centru Olomouce začaly objevovat v období Vánoc stromečky. Podle někdejšího tiskového mluvčího města Michala Folty šlo však spíš o prodejní sortiment a část svátečního aranžmá ve výlohách obchodníků, nikoliv o veřejné oslavy či připomínku Vánoc.
Časté nebyly ani adventní kulturní akce. Pozvánky na speciální divadelní představení se začaly objevovat až kolem roku 1890, stejně tak pozvánky na další specializovaný program. Společně lidé z Olomouce v této době začali slavit i Silvestr.
Přestože otevření vánoční tržnice, na které se prodávaly výrobky českých firem a drobných podnikatelů a řemeslníků, se poprvé uskutečnilo už v roce 1900, velký zdobený strom se na Horním náměstí objevuje až po vzniku Československé republiky pod vedením starosty Richarda Fischera.
Právě tehdy se podle etnografky z Vlastivědného muzea Olomouc Veroniky Hrbáčkové totiž Olomouc připojila k nově založené tradici stromů republiky. Stromy byly však pouze skromně nazdobené a mívaly dole kovovou kasičku na příspěvky. Výtěžek z kasičky putoval na pomoc do dětských domovů. Strom tohoto typu stával na náměstí i po druhé světové válce.
„Vzpomínám si, že když člověk do té kasičky hodil nějaké mince, ozvalo se i takové poděkování,“ připomněl Milan Tichák. V době komunismu se však Vánoce opět změnily, a to pod vlivem moskevské ideologie, kterou proslavil především projev Antonína Zápotockého - Ježíšek podle něj vyrostl, zmohutněl a přes tovární komíny s rudými hvězdami a znárodněné hutě a doly přilétal z východu za pracujícím lidem. To se však, naštěstí, mezi lidmi neujalo.
Strom byl však v této době zaměněný za velmi chabou náhradu, kterou zdobily jen polystyrenové ozdoby. V 80. letech minulého století se stále stavěl před Priorem. Nejednalo se ani o iniciativu města, nýbrž o dobrou vůli obchodního domu. Kdy se strom vrátil zpátky na Horní náměstí, není úplně jasné, pravděpodobně však někdy mezi 90. a 00. lety.
Naplno se tradice vánočního stromu na Horním náměstí obnovila v roce 2003, kdy i jeho rozsvícení opět proběhlo veřejně a dokonce za účasti tehdejšího primátora Martina Tesaříka. Stromy v tomto období městu dodávaly Lesy města Olomouce, a to až do roku 2009. Od tohoto roku vybírá město vždy vzrostlý jehličnan od obyvatel, kteří stromy potřebují odstranit.
Tradice pojmenovávání vánočního stromečku potom vznikla v roce 2006. Každoroční soutěž pořádá město Olomouc i v současnosti a zapojit se do ní můžou všechny olomoucké školy a školky. Spočívá ve vytvoření a grafickém zpracování výtvarných návrhů vánočního stromu a samozřejmě vymyšlení jména stromečku. Ten první, v roce 2006, se jmenoval Stromovous. Poslední z roku 2025 nesl jméno Štědřínek. Jak se bude jmenovat ten letošní?