Olomouc v čase: Jaká je historie chrámu Panny Marie Sněžné?
Ozdoba centra Olomouce, místo pro konání svatých mší, ale i hudebních a dalších kulturních akcí. To je Chrám Panny Marie Sněžné. V současnosti je kostelem Římskokatolické akademické farnosti Olomouc.
Kostel postavili jezuité v letech 1712-1722 jako univerzitní chrám ve stylu vrcholného baroka na místě původního gotického kostela. Ten byl před příchodem jezuitů do města součástí minoritského kláštera. „Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 byl chrám Panny Marie Sněžné kostelem armádním, poté jako kostel filiální spadal pod správu dómské farnosti sv. Václava až do roku 2006,“ uvádí informace z oficiálního webu farnosti.
Od roku 1993 působí v kostele opět jezuité. Základní kámen chrámu položili stavitelé v červnu 1712. „Jezuité se rozhodli postavit nový chrám, protože původní gotický kostel už nestačil pojmout rostoucí počet studentů jezuitské univerzity a gymnázia. Navíc byl během švédské okupace města za třicetileté války poničen.“
Konkurz na stavbu nového kostela vyhrál olomoucký stavitel Lukáš Glöckel. „Chrám byl vybudován za 4 roky a už 16. února 1716 byl vysvěcen, až do roku 1722 však pokračovaly práce na přístupovém kamenném schodišti s balustrádou. Interiér a výzdoba kostela byly dokončeny roku 1743.“ Ze starého hrámu se některá vzácná díla zachovala, například gotická socha Panny Marie na hlavním oltáři.
Základní půdory kostela podle zveřejněných informací vychází z jezuitského chrámu del Gesú v Římě. Prostorná jednolitá chrámová loď umožní snadné sledování dění u hlavního oltáře, po bocí lodě je osm postranních kaplí, dvě prostorké kaple stojí i po stranách presbytáře.
„Oválný obraz nad hlavním oltářem zobrazuje scénu vážící se k zasvěcení kostela. Ten souvisí s výstavbou první mariánské baziliky v Římě, kterou podle legendy nechal postavit papež Liberius ve 4. století na základě pokynu ve snu. Panna Maria mu v něm měla ukázala pahorek za městem, přikrytý sněhem, s přáním, aby jí zde vystavěl kostel. Proto tento chrám nese titul Panna Maria Sněžná.“
Upoutat vaší pozornost můžou i monumentální varhany z roku 1729 varhanáře Jana G. Halbicha. Sochařskou a řezbářskou výzdobu zajistil vídeňský řezbář Jan Pirner. „Od dokončení výstavby a výzdoby sloužil kostel jezuitům a univerzitě, kterou vedli až do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Kostel sloužil dál ještě pět let jako kostel univerzitní, spravovali jej premonstráti, po přeložení univerzity do Brna přešel do majetku armády.“
Jako posádkový kostel soužil za Rakousko-uherskkké monarchie, za první Československé republiky potom až do roku 1952. „Tehdy přešel do majetku města, které jej spravovalo až do skončení komunistického režimu. Bohoslužby se v něm konaly pouze v neděli, církevně chrám spadal pod farnost dómu sv. Václava. Arcibiskupství olomouckému byl chrám předán roku 1990 a to jej pak roku 2007 převedlo do majetku nově zřízené Akademické farnosti Olomouc.“
