Dolní náměstí skrývalo vykřičenou čtvrť. Stála tu Villa nuova
Ne jedním, ale rovnou dvěma centrálními náměstími se může Olomouc chlubit. Řeč je o náměstích Horním a Dolním. Obě jsou orámovaná okázalými domy a paláci. Podívali jsme se blíže na historii těchto olomouckých skvostů. Jak dobře ji znáte vy?
Tím opravdu hlavním olomouckým náměstím je náměstí Horní. „Je tomu tak především proto, že na jeho ploše vznikla v roce 1261 provizorní dřevěná tržnice, jež byla na základě privilegia moravského markraběte Jošta z roku 1378 nahrazena kamennou budovou související s budovou olomoucké radnice,“ popisují v knize Olomoucké proměny z roku 2006 její autoři Jiří Fiala a Zdeněk Kašpar.
Radniční věž byla podle nich zastřešena až v roce 1443. „Trochu záhadnou je kruhová základová zeď stavby, která pochází zřejmě z doby renesanční, nachází se poblíž východního křídla radnice. Dřívější podoba Horního náměstí je datována až do druhé poloviny 19. století.“ Nejpodstatnější změnou v prostoru je podle historiků přestavba radnice z roku 1904, která souvisela s návratem městských úřadů do radniční budovy. „Severní křídlo tehdy dostalo novogotickou fasádu, navrženou Georgem Bergerem.“
Ne všechny paláce, které však náměstí obklopují, se dochovaly do dnešní doby v původní podobě. „Z doby gotiky tu zbyla většinou jen jádra budov a sklepy, například v renesančním kupeckém domě číslo 13. Vzácnou stavbou ve slohu italské renesance je Edelmannův palác, jehož původně otevřená lodžie byla bohužel v letech 1869 až 1871 zazděna,“ popsali vysokoškolští pedagogové.
Dvoupatrové renesanční arkády se zachovaly v barokním Petrášově paláci. Na náměstí stojí také Dietrichštejnský palác. „Ten byl v letech 1877 až 1878 přestavěn v novorenesančním slohu. Nejrozsáhlejším objektem na Horním náměstí je Salmův palác.“ Původně barokní šlechtickou rezidencí je také dům U Zeleného stromu s kamenným znakem Podstatských z Prusinovic, který se nachází na průčelí budovy. Klenotem náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice a Herkulova kašna sochaře Michaela Mandíka z let 1687 a 1688.
Dominantou Dolního náměstí měla být podle obou historiků původně jeho zúžená část navazující na Horní náměstí, zvaná Kramářská ulice, kde vznikaly honosné domy olomouckých kupců. „Tradice domovních znamení je nejvíce patrná právě na Dolním náměstí, a to i pověstí spjatou s domem U Černého koně. S někdejšími masnými krámy souvisí historie olomouckého divadla, jež se zde provozovalo v letech 1770 až 1830, do té doby se hrávalo zejména v sále hostince U Černého orla v renesančním Hauenschildově paláci.“
Barokní prvky na Dolním náměstí nese také kapucínský kostel Zvěstování Panny Marie z let 1655 a 1661, Neptunova a Jupiterova kašna nebo Mariánský sloup, který vybudoval Václav Render v letech 1716 až 1723. Za okázalými stavbami západní části se v 19. a 20. století skrývala také olomoucká vykřičená čtvrť. „Nacházel se tu pověstný nevěstinec Villa nuova,“ zakončili Kašpar s Fialou.
