Jedna budova, několik režimů. Co všechno zažila Hanácká kasárna?
Stojí v srdci Olomouce, nejde však o obyčejnou budovu. Hanácká kasárna je živoucí kronikou města Olomouce. Odráží proměny času, politické zvraty i každodenní život místních. Jaká je její historie?
„Impulzem ke stavbě moderních kasáren v Olomouci se stala potřeba ubytování pro rostoucí vojenskou posádku v důležitém strategickém městě Rakouska-Uherska,“ uvádí na svém oficiálním webu Centrum hanácká kasárna. Zahájení výstavby proběhlo už v roce 1885. Budovy měly vyrůst na tehdejším předměstí Olomouce v novorenesanční podobě.
V původním názvu nesla budova jméno císaře Františka Josefa I. Sloužila jako ubytovna pro pěší pluky rakousko-uherské armády a tím ovlivnila život v okolí a ekonomiku města. Po vzniku Československa v roce 1918 se kasárna stala útočištěm pro československou armádu. Spolu s novými obyvateli získala budova i nový název „Hanácká kasárna“. Ten odkazoval na úrodnou a svébytnou hanáckou oblast.
I nadále však budova plnila svou vojenskou funkce a stala se důležitou součástí obranného systému nového státu. „Po německé okupaci v roce 1939 byla Hanácká kasárna zabrána Wehrmachtem a sloužila potřebám nacistické armády. Během války v ní byly ubytovány německé jednotky. Budovy sloužily i pro další účely související s válkou.“
Do správy československé armády se budova opět dostala až po osvobození Československa v roce 1945. Ve své vojenské funkci pokračovala a stala se důležitým výcvikovým centrem. „V tomto období došlo k několika úpravám a modernizacím v areálu. Původní charakter budov se však zachoval.“
Role Hanáckých kasáren se znovu změnila až s pádem komunistického režimu. „S restrukturalizací po roce 1989 byla část areálu postupně armádou uvolňována. Budovy začaly nacházet i civilní využití. Dnes v nich sídlí nejrůznější instituce, firmy, školy a obytné jednotky. Tím se areál otvírá veřejnosti a stává se živou součástí města.“ Svůj architektonický i historický význam si Hanácká kasárna uchovala dodnes.
