V jeskyni našli stovky ametystů. Částečně je uvidí i návštěvníci
Stovky ametystů a dalších polodrahokamů tuzemského původu skrývaly po staletí štukové dekorace v umělých jeskyních Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Unikátní objev učinila historička umění Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci.
Grotty – dvě barokní umělé jeskyně v suterénu zámku – byly vyzdobeny polodrahokamy v rozsahu, který nemá podle odborníků ve světě obdoby. Výzdoba se nachází na stěnách, klenbách i podlaze a zahrnuje ametysty, další minerály a lastury.
„Když jsem vylezla za sochu Apollóna, která je dominantou jedné ze dvou jeskyní, všimla jsem si třpytivých odlesků. V tu chvíli mi došlo, že ametysty pod vrstvami depozitů jsou téměř všude,“ popsala moment překvapivého objevu docentka Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP.
Barokní symbolika i ztracené kameny
Nejvíce ametystů zdobí prostor kolem sochy boha slunce Apollóna, který měl symbolicky představovat samotného stavebníka zámku – olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.
„Na různých grafikách byl biskup spojován se zářícím kamenem či sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen,“ doplnila Zapletalová.
Podle geologa Radka Hanuse pocházejí ametysty z nedaleké Květnice u Tišnova. Z historických pramenů vyplývá, že byly na stavbu dováženy v pivních sudech. Větší část výzdoby se však v průběhu let ztratila – především stěna za Apollónem. „Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, není dosud jasné,“ uvedla Zapletalová.
Památka v havarijním stavu, restaurování bude trvat roky
Objev odstartoval rozsáhlý průzkum a přípravy na náročnou obnovu památky. „Nyní je hlavním cílem Arcibiskupství olomouckého zajistit restaurování památky, abychom tyto výjimečné prostory, aktuálně v havarijním stavu, uchovali do budoucna,“ uvedla Alena Tobolková, vedoucí památkového oddělení Arcibiskupství olomouckého.
Za poslední měsíce proběhly například mineralogické, uměleckohistorické a archivní analýzy, radiografický průzkum štukové výzdoby, monitoring klimatu, odvlhčování i detailní 3D skenování. V dalších fázích se počítá se zapojením zahraničních restaurátorů a hledáním finančních zdrojů. „Restaurátorské práce potrvají řadu let,“ dodala Tobolková.
Částečný přístup pro veřejnost zůstává
Přestože jsou grotty nyní předmětem výzkumu a restaurátorských zásahů, zůstávají omezeně přístupné veřejnosti. Díky speciálním krycím podlahám a vyhlídkám si mohou návštěvníci prohlédnout alespoň části této unikátní barokní památky.
