Sportovní deník fanouška: Srby jsme smetli, Brazilce poslali domů a míříme do osmifinále

A jeden takový zázrak právě prožívá český volejbal! Protože přesně to, co nahoře popisuju … se nám zatraceně povedlo. Po letech zmaru … nyní JEDEME NESKUTEČNÉ BOMBY.

Holky skončily na 11. místě v Lize národů, ve které dokázaly mimo jiné porazit Turecko a v dnes už legendárním pětiseťáku Spojené státy.

Junioři postoupili do semifinále mistrovství světa a sahali po první medaili v této kategorii v historii samostatné české reprezentace.

No a Áčko? To právě zažívá svou nefalšovanou generační pohádku. Nejen … že ti frajeři postoupili na světový šampionát, což se jim nepovedlo dlouhých 15 let. Oni se s tím nespokojili. Oni předvedli zázrak.

Po losu základních skupin nám vůbec nikdo nevěřil. Brazílie, Srbsko a Čína. Tři účastníci Ligy národů. Dva účastníci poslední olympiády (kam postupuje jen 12 nejlepších). A hlavně Brazílie se Srbskem jsou fakt světová extratřída. A ze skupiny dál jdou samozřejmě jen dva. A Čechy na postup netipoval skoro nikdo.

Jenže už v prvním zápase proti Srbům jsme vzali všechny předpoklady … udělali z nich papírovou kuličku … a spláchli ji do záchodu. Nejen, že jsme Balkánce porazili. My je smetli 3:0 na sety. A to se ukázalo jako naprosto klíčové.

Nad Srby jsme vyhráli po 12 letech. Naposledy v přáteláku v srpnu 2013. A už to dalo tušit, že se jako mohou dít veliké věci. A že se děly. Následně jsme sice dostali ťafku od Brazílie, ale s tím se tak trochu počítalo. A soustředili jsme se na zápas s Čínou. Měl rozhodnout o postupu dál.

JENŽE … Srbové se dnes v noci ztopořili … a naopak oni Brazilce porazili. A tím to celé naprosto zamotali. A rozhodoval poměr setů. Brazilci ztratili jednu sadu s Číňany. A tak jsme k postupu potřebovali právě Asiaty porazit 3:0 (anebo nějak brutálně 3:1 a o více jak 31 bodů).

Jako ono se to zdá jako easy task. Nějaká Čína. Ale tamní liga je fakt skvělá, v minulosti dokázala nalákat spoustu evropských hvězd … a hlavně … Čína hraje poslední roky (až na jednu sezónu) pravidelně Ligu národů, o které se nám může jen zdát.

Pro představu … kurz na naši výhru 3:0 … byl 2,98. Takže spíše méně pravděpodobná varianta. A hned první set ukázal, jak složité to dnes bude. Soupeř měl dokonce setbol. To byl okamžik, kdy jsme byli jednu jedinou chybu od krachu. Jenže jsme tu sadu nakonec otočili. A nakonec jsme to … světe div se … celé zvládli.

V každém dalším setu jsme se zlepšovali, a nakonec to frajeři fakt dokázali bez ztráty kytičky. A domů jedou Brazilci. Dámy a pánové … my jsme opravdu nepřímo vyřadili ze základní skupiny Kanárky. Kdyby mi tohle někdo před turnajem řekl, tak ho považuju za blázna, co si plete volejbal s hokejem.

Zase zkusím trochu přiblížit. Brazilci letos vyhráli základní část Ligy národů i Copu Americu. A historicky na šampionátech naprosto válí. Od roku 2002 z nich vozí medaile. Nepřetržitě. Jakože fakt. Oni za posledních 23 let a 6 mistrovství světa neskončili hůře než třetí. A v základní skupině vypadli naposledy v roce … držte si klobouky … 1970! A teď se musí koukat, jak slaví nějací Češi! To je naprostý šílený úlet.

A těch je letos plný šampionát. Doma už jsou Japonci. Doma už jsou Němci. A doma už jsou i úřadující olympijští šampioni z Francie. Všechny tyhle mančafty skončí v celkovém pořadí za Českou republikou. Tohle je volejbalový sen, ze kterého se nechci nikdy probudit.

Jako pojďme si říct … že tohle není žádný šťastný postup. Žádná haluz. Žádná shoda okolností. Celé jsme si to uhráli sami a jsme mezi 16 nejlepšími týmy planety naprosto zaslouženě.

Proč? Protože máme zatraceně dobrý kolektiv a úžasnou partu. Protože trenér Jiří Novák ví, co dělá, nehledí na jména a staví sestavu podle aktuálního rozpoložení každého frajera. A hlavně … my máme i parádní individuality a neskutečně dobré volejbalisty.

Honza Galabov má zkušenosti ze Sportingu, zahrál si Challenge Cup a umí zarvat parádní smeče. Marek Šotola má dokonce starty v Lize mistrů a jeho tým Halkbank Ankara patří mezi TOP světa. Navíc dokáže přijmout i svou nižší minutáž v klíčových zápasech. Funguje nám blok, na kterém řádí Antonín Klimeš (dnes naši celkem 10 bodů v této činnosti). Luboš Bartůněk nahrává jako Bůh a jeho čarování na druhou přes je jak z Harryho Pottera. Celé to pak tmelí kapitán Adam Zajíček.

A hlavně … máme parádně smečaře. A ne jednoho. Hned dva! Lukáš Vašina je hvězda týmu. Pořád je pozitivní. Pořád se směje. A taky jen tak mimochodem hraje za Asseco Resovia Rzeszów velmi kvalitní polskou ligu. A je to vidět. Na turnaji má více jak 55% úspěšnost v útoku. Jenže … proti Číně po pár minutách odstoupil s bolavými zády.

A tak dostal příležitost vyniknout Patrik Indra. Další krajánek z Polska. A to, jak ničil Číňany, vejde do dějin. 29 bodů za 3 sety … je brutální numero. A právě on se nejvíce zasloužil o to, že teď křepčíme blahem.

A můžeme klidně křepčit dál. Protože … v osmifinále jdeme … na Tunisko. Jako bude to fakt těžké. Ale taky ne nehratelné. Afričani sice na šampionátu vyhráli svoji skupinu, ale žádného tak těžkého soupeře jako my zatím neporazili. A třeba vloni v olympijské kvaldě ztratili všech 7 zápasů. Tohle je prostě schůdné!

A tak je v ohrožení historický výsledek. Zatím nejlepší umístění samostatného Česka je 10. místo z mistrovství světa 2010. Paradoxně z toho posledního šampionátu, kde jsme byli. No a ve čtvrtfinále … to nebyla naše zemička … ještě nikdy! Tady se píšou dějiny … a my můžeme být u toho!

A i kdyby to náhodou nevyšlo … nevadí. Kluci už jsou daleko nad plán. A nesou prapor českého volejbalu tak vysoko, jak před pár lety ani nikdo nedoufal, že se to ještě povede! Oheň se rozhořel. Majáky Minas Tirith vzplály. Naděje na budoucnost českého volejbalu žije! A další cíl? … známe ho všichni. Los Angeles. První účast pod pěti kruhy nemusí být utopií. Po uplynulých hodinách už totiž víme, že všechno na světě je prostě možný!

Další komentáře Sportovního deníku fanouška najdete zde.