ACHO pomáhá po protržení hráze Kachovky. Na Ukrajině zajišťuje i pitnou vodu

Je to již dvanáct týdnů, kdy 6. června došlo k protržení hráze Kachovské přehrady na Ukrajině, což způsobilo jednu z největších ekologických katastrof v Evropě. Tato událost těžce dopadla na obyvatelstvo již tak velmi trpící válečným konfliktem. Nyní byli zasaženi i obrovskou povodní. Arcidiecézní charita Olomouc okamžitě zareagovala podporou partnerské organizace Caritas Mariupol, pomáhající v těchto postižených oblastech. Jak konkrétně, komu a ve kterých místech?

Reklama
Reklama

„Sledovali jsme zprávy a protože zkušenosti z povodní máme bohaté, věděli jsme, co je potřeba. Navázali jsme okamžitě kontakt s kolegy na Ukrajině a ihned zaslali finanční částku 20 000 EUR pro okamžitou pomoc,“ vzpomíná na červnové dny Martin Zamazal, vedoucí humanitárního oddělení Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO).

Nejprve bylo nutné pomoci s evakuací lidí do bezpečných oblastí. Následně po opadnutí vody, když se obyvatelé začali vracet do svých bydlišť, se pomoc Charity ještě vystupňovala. „Okamžitě se objevilo mnoho problémů. Jedním z hlavních byl nedostatek pitné vody. Všechny studny byly zanesené. Potřebovali jsme nutně dezinfekci, zabezpečit praní a sušení prádla a dalších věcí, nové lůžkoviny na spaní a plenky pro dospělé lidi s handicapem, gumovou obuv a podobně. Problémy se objevovaly postupně, jak oblast vysychala,“ vysvětluje Yevhen Chako, pracovník Caritas Mariupol: „Zvládli jsme to. Nejdůležitější je konkrétně reagovat na potřeby zranitelných skupin obyvatel, které se během humanitární katastrofy o sebe obtížně postarají samy.“

Následně bylo nutné zajistit materiální pomoc, která probíhala v několika vlnách. První nákupy materiálu proběhly již 14. června. Šlo o sušáky na prádlo (50 ks), dezinfekční prostředky na obyvatelné prostory (160 ks), plenky pro dospělé (250 balení), chemii na mytí nádobí (976 ks), prací prášky (877 ks), antiseptika (2 160 ks) a ložní prádlo (542 ks). Distribuci provedli sociální pracovníci Caritas Cherson, a to jak v samotném Chersonu, tak ve vesnicích Miroliubivka, Antonivka, Inzhenerne, Sonyachne a Zelenivka v Chersonské oblasti.

Druhá dodávka materiálu proběhla 21. června. Nakoupeno bylo 20 tun pitné vody v celkem 4 000 pětilitrových lahvích, které byly distribuovány v zatopených obcích Komyshany a Pryozerne.

Třetí dodávka začala pořizováním materiálu v Záporoží 29. června. Seznam pořízených věcí obsahoval tyto položky: gumové boty (60 párů), prostředky dezinfekce místností (52 ks), sady ložního prádla (104 ks), ručníků (52 sad), dámského spodního prádla (60 balení), sady hrnců a pánví (52 ks), ale také třeba led žárovky (10 ks). Tuto distribuci provedli sociální pracovníci ve městě Cherson ve prospěch žen s dětmi, které se nacházely v záplavových oblastech. Čtvrtá dodávka materiálu ze 14. července obsahovala celkem 158 sad ložního prádla.

Činnost mobilních skupin provádějících šetření v zasažené oblasti byla velmi omezena z důvodu bezpečnosti. „Každý den dělostřelectvo způsobí velké škody na civilní infrastruktuře a smrt civilistů. Vzdálenost od frontové linie není větší než 2 km přes řeku Dněpr, a to znamená nebezpečí,“ říká Chako. „V tomto ohledu bylo rozhodnuto doručit humanitární náklad mobilním týmem Caritas Mariupol do Chersonu přímo do center Caritas Cherson, kde místní sociální pracovníci provedli předání potřebného materiálu konkrétním lidem zasaženým touto katastrofou. Pitná voda byla dodávána přímo mobilním týmem Caritas Mariupol do zaplavených vesnic Komyshany a Pryozerne a okamžitě předána zasaženým lidem“, upřesňuje Chako.

Pomoc byla poskytnuta především seniorům. Ženy a děti ve městě Cherson byly také přijaty do programu pomoci jako nejzranitelnější část populace. V rámci celkové dosavadní reakce na událost obdrželo pomoc celkem 1 560 osob, z toho bylo 351 žen s dětmi, 125 osob se zdravotním postižením.

Martin Zamazal objasňuje také spolupráci s partnerskou organizací na Ukrajině: „Charita z Mariupolu se stala naším partnerem už v roce 2016.“ Tehdy ACHO podpořila jídelnu pro uprchlíky z Doněcké oblasti. „Pozvali jsme také pracovníky Caritas Mariupol, aby se přijeli seznámit s našimi projekty, které realizuje Charita tady u nás a aby se mohli inspirovat při rozvoji své Charity,“ vysvětluje podrobněji vedoucí humanitárního oddělení ACHO. Vše ale překazila válka. „V okamžiku, kdy Mariupol obsadila vojska Ruské federace, musela se Charita Mariupol přesunout a přestěhovala se právě do oblasti Záporoží, kde nyní pracují.“

ACHO aktuálně podporuje zajištění pitné vody a jídla pro uprchlíky, kteří přesídlili do oblastí působnosti Caritas Mariupol tj. neokupované části Doněckého regionu. „Tam jsme podpořili jejich aktivitu s pitnou vodou v rámci Pokrovského okresu. Jde o vrtání 11 studní, které zajistí nejprve pouze užitkovou a následně také i pitnou vodu pro jedenáct obcí,“ doplnil Zamazal. Pomoc je tak efektivní a reaguje na místní potřeb.

Nyní je celá pobřežní zóna nádrže Kachovka a Cherson v tzv. červené zóně frontové linie, tzn. že vzdálenost k nepříteli přes řeku je cca 1 km. „Každý den dochází k chaotickému ostřelování a civilním obětem. V poslední době jsou velkou hrozbou drony. Odhazují výbušniny na domy, civilní dopravu,“ vysvětluje Yevhen Chako. „Existuje mnoho případů ostřelování míst humanitární pomoci. Shromažďování lidí pro humanitární pomoc je nebezpečné. Každá návštěva této zóny vyžaduje analýzu bezpečnostní situace a koordinaci humanitárních zdrojů,“ doplňuje pracovník Caritas Mariupol. Rozhovor s ním končí pro nás zásadním sdělením: „Další projekty se již realizují nebo připravují. I nadále počítáme s těsnou spoluprací mezi Arcidiecézní charitou Olomouc a Caritas Mariupol. Jsme za ni velmi vděční. Děkujeme,“ sdělil Yevhen Chako.

K díkům se přidáváme, protože bez podpory veřejnosti, která přispěla do naší finanční sbírky, bychom pomáhat nemohli. I další pomoc je závislá na finanční podpoře. Chcete-li se na pomoci podílet, prosíme Vás o jakýkoli peněžní dar na konto sbírky ACHO pro Ukrajinu.

Reklama
Reklama

Související

  • Ve Slatinitích chtějí postavit přečerpávací elektrárnu. Jak je to nyní s projektem?
    Společnost

    Ve Slatinitích chtějí postavit přečerpávací elektrárnu. Jak je to nyní s projektem?

    Přečerpávací vodní elektrárnu chce vybudovat na kopci Malý Kosíř lázeňská obec Slatinice na Olomoucku. Tento záměr spatřil světlo světa v roce 2024, od té doby je kolem tohoto projektu ticho. Report zjišťoval, jak přípravy dál pokračují a odpovědi hledal u starosty Slatinic Ondřeje Mikmeka. Ten nám sdělil, že projekt musí kvůli komplikacím doznat velmi výrazných změn.

  • Olomoucká porodnice sečetla srpen. Narodilo se 143 dětí, rekord je daleko
    Společnost

    Olomoucká porodnice sečetla srpen. Narodilo se 143 dětí, rekord je daleko

    Srpnové vysvědčení Fakultní nemocnice Olomouc přineslo hned několik zajímavých čísel. Do počítání se lékaři v porodnici pustili hned první zářijový den. Je tady statistika srpnových miminek.

  • Družina v prostějovské škole vyroste z pěti kontejnerů. Město přidá 800 tisíc
    Společnost

    Družina v prostějovské škole vyroste z pěti kontejnerů. Město přidá 800 tisíc

    Prostějovská Základní škola E. Valenty získá nové prostory pro školní družinu. Rada města schválila rozpočtové opatření, které umožní dokončení kontejnerového rozšíření jedné z tříd družiny v areálu školy. Na práce vyvolané nepředvídanými okolnostmi během stavby a na dodatečné úpravy bude uvolněno 800 tisíc korun.

  • Táborová sezóna v Olomouckém kraji je u konce. Jak proběhla?
    Společnost

    Táborová sezóna v Olomouckém kraji je u konce. Jak proběhla?

    S koncem letních prázdnin končí také letošní sezóna letní dětské rekreace. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) hodnotí její průběh pozitivně. Hygienici během prázdnin nezaznamenali žádné závažné situace, které by významně ovlivnily podmínky pobytu nebo zdraví dětí. Pochybení se objevila pouze u několika kontrolovaných akcí.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOV
    Město Prostějov získá finanční podporu na modernizaci sportovního areálu RG a ZŠ Otto Wichterleho. Na realizaci projektu „Rekonstrukce sportovního areálu RG a ZŠ Otto Wichterleho“ obdrží z rozpočtu Olomouckého kraje dotaci ve výši 3,5 milionu korun. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA
    Před 99 lety usedla Eliška Junková v Karlově Studánce za volant své bugatky a vyrazila na Pradědský okruh. V pátek 28. srpna se do míst spojených se závodní kariérou legendární československé automobilistky vydal její vnuk Jiří Junek. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Školní rok už pro všechny školáky a školáčky začal. Podívali jsme se, co na ně v průběhu roku čeká. Kdy budou vánoční prázdniny, pololetní vysvědčení nebo velikonoční prázdniny? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Prezident Petr Pavel zahájil v Brodku u Konice školní rok. Proč zrovna tam?
    Společnost

    Prezident Petr Pavel zahájil v Brodku u Konice školní rok. Proč zrovna tam?

    Ručně psaný dopis tehdejších čtvrťáků proměnil dnešní první školní den v Brodku u Konice v mimořádnou událost. Školní rok zde v malé škole se 113 žáky v lavicích otevřel prezident republiky Petr Pavel, jeho návštěva se navíc symbolicky spojila s oslavami stého výročí založení brodecké školy. "Vůbec jsme v jeho návštěvu nedoufali," řekla ČTK ředitelka školy Kateřina Dostálová. Prezidenta přivítala polkou kapela Lipovanka a zhruba 300 zdejších obyvatel. Nechyběl ani čestný nástup dobrovolných hasičů.

  • Majitelé památek v Šumperku mohou získat až polovinu nákladů na opravu
    Společnost

    Majitelé památek v Šumperku mohou získat až polovinu nákladů na opravu

    Vlastníte nemovité kulturní památky v městské památkové zóně Šumperk? Můžete tedy požádat o zařazení do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón pro rok 2027. Žádost však musíte podat nejpozději do 30. října.

  • Obce Nízkého Jeseníku půjdou k soudu. Chtějí zrušit akcelerační zóny
    Společnost

    Obce Nízkého Jeseníku půjdou k soudu. Chtějí zrušit akcelerační zóny

    Moravský Beroun a další obce Nízkého Jeseníku dál bojují proti akceleračním zónám. Ve středu 19. srpna se právě v Moravském Berouně zástupci obcí a jejich starostové sešli za účelem koordinačního jednání. Šlo o reakci na nejnovější krok Vlády ČR, která svým usnesením schválila Změnu číslo 2 Územního rozvojového plánu a související územní opatření.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama