Přerované mají jasno. Chtějí víc zeleně, třetí projekt ale bojuje o peníze
Pátý ročník participativního rozpočtu Chci v Přerově zná své vítěze. Největší podporu získal projekt ‚Stromy jsou víc!‘, jehož autorem je Jan Horký. Počítá s výsadbou sedmi stromů v Palackého ulici a úpravou okolního prostoru. Druhé místo obsadila ‚Revitalizace hřiště ve vnitrobloku U Tenisu‘, kterou navrhla Gabriela Adámková. Na hřišti by měla přibýt čtyřhoupačka, herní sestava se skluzavkami a lezeckými prvky, lavičky a venkovní pingpongový stůl. Třetí skončil návrh Jana Možného na ‚Dětské hřiště Petřivalského‘. Do hlasování se zapojilo celkem 853 lidí.
„Na letošní participativní rozpočet jsme vyčlenili 1,5 milionu korun, přičemž jeden projekt mohl stát maximálně 750 tisíc korun. Pravidla stanovují, že se podle výsledků hlasování vybírají nejúspěšnější návrhy až do vyčerpání vyčleněné částky. Návrhy přitom musí být realizovány na pozemcích nebo v budovách ve vlastnictví města a jejich smyslem má být zlepšení života ve městě pro širokou veřejnost,“ popsal pravidla primátor města Petr Vrána (ANO).
Právě finanční limit letos vytvořil zajímavou situaci. Vítězný projekt Stromy jsou víc! má předpokládané náklady 400 tisíc korun a druhá Revitalizace hřiště ve vnitrobloku U Tenisu 750 tisíc. Společně tedy představují částku 1 milion 150 tisíc korun a do limitu participativního rozpočtu zbývá 350 tisíc korun.
Třetí Dětské hřiště Petřivalského je ale vyčísleno na 750 tisíc korun, takže se už celé do zbývající částky nevejde. Přesto by právě třetí nejúspěšnější projekt mohl dostat šanci na realizaci. V participativním rozpočtu na něj zbývá 350 tisíc korun a město nyní hledá cestu, zda je možné chybějících 400 tisíc korun zajistit z jiného zdroje městského rozpočtu.
„Hlasující letos vybírali z dvanácti projektů, které hodnoticí komise pustila do finále z celkových 28 podaných návrhů. Šestnáct námětů komisí neprošlo například kvůli překročení maximálních nákladů, umístění na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví města, nebo kvůli kolizi s připravovanými či stávajícími investicemi města,“ vzpomněl vedoucí odboru rozvoje města Pavel Gala.
Veřejnost mohla hlasovat od 2. září do 2. října. Každý hlasující měl k dispozici šest kladných a tři záporné hlasy, přičemž jednomu projektu mohl udělit nejvýše tři kladné hlasy. Celkem bylo v hlasování rozděleno 4070 kladných a 1044 záporných hlasů.
