450 metrů městu nestačí. Přerov žádá prověřit 3,5 kilometrový tunel pro VRT

Přerov uplatnil své požadavky už v červnu loňského roku v rámci zjišťovacího řízení EIA. Týkaly se především respektování opatření navržených krajinářsko-technickou studií, detailního řešení klíčových míst stavby a prověření tunelové varianty v oblasti Vinar.

Město tehdy podpořilo také požadavky místních obyvatel a místního výboru Vinary.

„Od počátku nám jde o to, aby tak významná dopravní stavba co nejméně zatížila území, kterým bude procházet. Proto chceme, aby byly relevantní varianty skutečně porovnány a posouzeny nejen z technického, ale také z environmentálního hlediska. Varianta delšího tunelu si podle nás zaslouží důkladné prověření,“ uvedl primátor Petr Vrána (ANO).

Původní ověřovací studie proveditelnosti počítala v této lokalitě s rozsáhlejším vedením VRT v tunelu, mimo jiné s ohledem na tehdy předpokládaný provoz nákladních vlaků. V další fázi přípravy byla nákladní doprava z tohoto úseku vypuštěna, což umožnilo změnu výškového vedení trati a projekt se posunul k řešení převážně v hlubokém zářezu.

Proti jeho dopadům do území se město výrazně vymezilo. Po dalších jednáních a prověřování variant vzniklo současné řešení s tunelem pod Čekyňským kopcem v délce přibližně 450 metrů.

„Chápeme, že se technické zadání VRT v průběhu přípravy změnilo. Pro nás je ale podstatné, jaký dopad bude mít výsledné řešení na Čekyni, Vinary a okolní krajinu. Už se podařilo dosáhnout významného posunu od zářezového řešení k dnešnímu návrhu s tunelem pod Čekyňským kopcem. Je tedy vidět, že má smysl zájmy našich místních částí důsledně hájit,“ uvedl náměstek Tomáš Navrátil. A doplnil:

„Netvrdíme, že delší tunel je automaticky jediným správným řešením, požadujeme ale jeho skutečné odborné posouzení a porovnání se současným návrhem. Pokud má být nakonec zvolena kratší varianta, musí být přesvědčivě doloženo proč.“

Mezi obyvateli Vinar jsou také autorizovaní projektanti v oboru dopravních staveb, kteří se problematice VRT podrobně věnovali a na základě svých odborných znalostí zpracovali návrh podélného profilu varianty s tunelem dlouhým přibližně 3,5 kilometru.

Město požaduje, aby Ministerstvo životního prostředí dokumentaci EIA vrátilo k doplnění a aby bylo delší tunelové vedení řádně porovnáno se současným řešením z hlediska vlivů na životní prostředí, technické proveditelnosti i ekonomické výhodnosti.

Další zásadní výhrada města směřuje k hluku. Přerov požaduje posoudit celkovou hlukovou zátěž území, včetně skutečně naměřeného hluku z dálnice D1, hluku při jednotlivých průjezdech vlaků a dopadů dopravy během výstavby.

„V území už dnes působí několik zdrojů hluku, a proto považujeme za důležité hodnotit jejich skutečný souběh. Do posouzení chceme zahrnout také reálně naměřené hodnoty hluku z dálnice D1 a zabývat se i hlukem, který vznikne během samotné výstavby,“ vysvětlil vedoucí odboru rozvoje města Pavel Gala.

Přerov upozorňuje také na dopad stavby na krajinný ráz. Požaduje kvalitní architektonické řešení exponovaných staveb, například přemostění údolí nad Vinary či viaduktu pod Vlčím hrdlem, a přírodě blízké řešení objektů pro zadržování dešťových vod. 

„Vysokorychlostní trať nebude jen technickou stavbou. Mosty, viadukty a další prvky se na desítky let stanou součástí prostředí, ve kterém lidé žijí. Proto považujeme za důležité řešit také jejich architektonickou kvalitu a začlenění do krajiny,“ doplnila architektka města Alice Michálková.

Krajinářská studie zároveň navrhla opatření ke zmírnění dopadů VRT. Podle města však byla do projektu zapracována pouze částečně.

„Když už má tak významná stavba tímto územím procházet, musíme udělat maximum pro zmírnění jejích dopadů. Krajinářská opatření doporučená odbornou studií proto nemají zůstat jen možností do budoucna, ale mají být minimálním standardem, se kterým bude projekt skutečně počítat,“ doplnil Tomáš Navrátil.

K vyjádření města budou připojeny také připomínky aktivních obyvatel Vinar. Vlastní stanoviska k dokumentaci EIA podávají rovněž obyvatelé Čekyně.