Haná hostí vzácné orly královské. V srpnu je pozorují opakovaně
Ze vzácných opeřenců, kteří se nad Hanou objevili, se raduje Moravský ornitologický spolek. Během srpna specialisté vzácné orli královské opakovaně pozorovali na Olomoucku i Přerovsku. Čím je druh zajímavý a proč se objevil právě u nás?
O radostné novince informoval Hynek Pečinka, který je členem spolku. „Na začátku měsíce zaznamenalo několik pozorovatelů na pískovnách u Krčmaně a Majetína na Olomoucku i na polích u Měrovic nad Hanou a Uhřičic na Přerovsku, také přímo na území Přerova a u Žalkovic na Kroměřížsku výskyt orla královského,“ popsal na webových stránkách spolku. Jednat se mělo konkrétně o mladé jedince i o imaturní, tedy nedospělé, ptáky.
Pozorovatelé své nálezy a poznatky pravidelně zaznamenávají v rámci Olomouckého kraje do databáze eBird.org. V prvních srpnových dnech do databáze přibylo hned sedm nových záznamů, všechny se týkaly právě výskytu orla královského. Do databáze je zaznamenalo hned šest ornitologů – Marek Přidal, Daniel Zaoral, Pavel Shromáždil, Jiří Šafránek, Patrik Amazouz a Tomáš Kedzior.
Orel královský je, podle ornitologa, původně stepní druh s těžištěm výskytu v jihovýchodní Evropě a v Asii. „Jižní Morava a část střední Moravy tvoří absolutní severozápadní hranici celosvětového hnízdního areálu orla královského. Své jméno nezískal jen pro majestátní zjev a rozpětí křídel dosahující až 210 cm, ale také pro charakteristické bílé skvrny na ramenou (lopatkách) dospělých ptáků, které připomínají hermelínový plášť,“ vysvětlil Pečinka.
Než orel úplně dospěje, trvá to podle něj zhruba pět až šest let. „Do té doby prochází několika fázemi (šaty mladých a imaturních ptáků), během kterých se mění i barva duhovky ze tmavé na stříbřitě zlatou.“ Dospělí ptáci jsou stálí a zůstávají v blízkosti hnízdišť po celý rok. „V Česku sice hnízdí jen nízký počet párů (historicky převážně na jižní Moravě), v posledních letech se však pomalu šíří dále na sever.“
Výskyt jedinců na Hané však není jen šťastnou náhodou, ale má jasné biologické a ekologické souvislosti. „Srpen je obdobím, kdy se letošní vyvedená mláďata osamostatňují a začínají opouštět hnízdní teritoria svojí mateřské populace, nejčastěji z jižní Moravy nebo ze Slovenska. Mladí a dosud nehnízdící ptáci podnikají potulky krajinou a hledají potravně bohaté oblasti,“ popsal Hynek Pečinka.
Svůj podíl na tom mají i vrcholící žně. „Ze zemědělské krajiny na Hané mizí kryt plodin. Po podmítce a sklizni zůstávají na polích obnažené populace hrabošů polních i drobná mršina. Pro orla královského, který se specializuje na lov drobných až středně velkých savců na otevřeném prostranství, představují čerstvě sklizená pole ideální lovecký revír,“ vysvětlil. Místo k odpočinku zase nabízí ptákům pískovny u Krčmaně a Majetína, kde se nachází vysoké hromady substrátu či výhledové stromy, odkud mají orli skvělý přehled o svém okolí.
