Olomoucké tajemno: Nešťastná láska z domu U černého koníčka
Kolikrát jste procházeli Dolním náměstím a minuli bustu černého koně, který jakoby vyskakoval z fasády domu? Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se tam vzal? V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na příběh o nešťastné lásce, která dala domu č. 21 jméno i domovní znamení.
Ve starém měšťanském domě č. 21 na olomouckém Dolním náměstí bydleli v polovině 16. století bohatí manželé. Byli bezdětní a s přibývajícími léty se stále více museli spoléhat na své služebnictvo. Paní měla nejraději svou komornou Markétu. Pán zase nedal dopustit na svého mladého správce Pavla. Pavel byl vysloužilý voják, ve válce s Turkem přišel o cit v levé ruce, ale i přesto zastal nejvíce práce. Pán nebyl jediný komu se Pavel zamlouval. Měla jej ráda i mladá komorná Markéta, avšak štěstí jí nepřálo. Pavel si hleděl pouze své práce a o nic jiného se nezajímal.
Nešťastná Markéta se svěřila bábě kořenářce z Dolan, která jí dala recept na elixír lásky, jehož síla byla taková, že ten, kdo se ho napije, už nikdy z Markéty oči nespustí. Uvařený lék Markéta nechala stát v kuchyni, kde jej omylem převrhl čeledín do džberu vody pro koně. Jako první se napil černý hřebec, který byl chloubou stáje. Kůň začal být neklidný a když se na dvoře objevila Markéta utrhl se a běžel rovnou k ní. Markéta se lekla a dala se na útěk. Utíkala do domu, ale kůň se hnal za ní. Čeledínovi se ho podařilo chytit, ale neudržel ho. Markétka vyběhla na schodiště, kůň za ní. Zoufalá vyběhla až do svého pokoje a zabouchla za sebou dveře. Myslela si, že už je v bezpečí. Kůň však vyběhl po schodech až nahoru, vyrazil dveře a byl v pokoji. Markétka otevřela úzké okénko v arkýři, protáhla se jím, vyskočila a pádem na dlažbu se zabila. Černý hřebeček se i do okna hnal za ní, ale protože bylo úzké, uvázl v něm. Nepodařilo se ho vyprostit a tak musel být utracen. Byla to náhoda či osud, že ani kouzelný nápoj nepřinesl Markétce štěstí?
Dnešní dům čp. 21 na Dolním náměstí, kterému se také říkalo "kde kůň vyskakuje", byl vybudován na základech dvou starších středověkých domů. Jeho majitelé měli právo zde vařit a čepovat pivo a prodávat víno. Pojmenování "U Černého koníčka" však vešlo v obecné povědomí až v polovině 19.století, kdy byl dům za tehdejších majitelů podnikatele Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové opraven. Tehdy také byla do průčelí domu vsazena plastika koně, který jakoby chtěl vyskočit z okna.
Článek byl zpracován podle knihy Pověsti: O Olomouci a přilehlých městech od Radima Bezi.
