Olomoucké tajemno: Poslední noc krále Václava III.

Začátkem srpna roku 1306 bylo v Olomouci nečekaně živo, vrcholily žně a do hlavního města markrabství moravského měl přijet tehdy šestnáctiletý král Václav III. K několikadennímu pobytu si Václav vybral rezidenci kapitulního děkana Budislava na starém zemském hradě, v sousedství svatováclavského chrámu. Náhle oblohu pročísl blesk a přihnala se bouře. Král, který v tu chvíli pobýval venku a kochal se pohledem na Jeseníky, se vyděsil. Blesk zasáhl mladou lípu a zlomil ji vejpůl. Tu noc měl král neklidné spaní. Zprvu se mu vracel otcův pohřeb a poté obraz bleskem usmrcené lípy.

Dne 4. srpna po poledni přepadli krále najatí vrazi a třemi ranami do srdce jej usmrtili. Stráže dopadly ze skupiny zločinců pouze durynského Němce Konráda z Mulhova a ten byl na místě rozsekán. Jeho tělo pohodily psům, kteří nechali ruku, jež vraždila, netknutou. Tak skončil poslední Přemyslovec na českém trůnu.

Jádro pověsti odpovídá skutečnosti. Po příjezdu do Olomouce se král ubytoval v Dómském náměstí 3-5 u děkana Budislava, 4. srpna byl však v paláci (nejspíše ve svrchní síni) zavražděn. V době příjezdu se chystala válka s polským králem Vladislavem Lotkietkem a král zde měl dovybavit armádu. Ostatky krále byly přeneseny 3. října 1326 do Zbraslavského kláštera odkud za husitských válek zmizely.

Vrah stejně tak jako možný motiv vraždy je však předmětem spekulací. Nejčastěji jako vrah bývá uváděn Konrád z Botenštejna, Němec z Durynska, někdy označovaný jako Konrád z Mulhova. Toto jméno  je uvedeno v prvním záznamu o vraždě v „Knize kapitulních statut a nekrologia olomouckého“ a rovněž v „Olomouckém nekrologiu“. O Konrádovi se zmiňuje i Zbraslavská a Dalimilova kronika, jenže zmíněný Konrád měl dle jiných pramenů žít až do roku 1320 a sloužit jako voják českému království.

Štýrská kronika Otakarova označuje jako vraha českého pána Odelina z Wildensteinu, který byl vylosován z řad české šlechty, která se obávala králova vlivu a moci. Podle kroniky Petra Žitavského byl motiv královraždy Zbraslavský poklad, kteý mladý král vezl s sebou pro své potěšení. Ze zbraslavského pokladu zmizelo dvacet nejcenějších pokladů. Zachráněn byl pouze zlatý kříž s drahokamy.

Ve změti spekulací a domněnek se královražda stává olomouckou záhadou číslo jedna. Úvahy už dnes připouští variantu, že by za vraždou mohla stát žárlivost manželky Violy Těšínské. Také se připouští možnost, že by se mohlo jednat o hladké vyřešení sporu mezi českým a polským královstvím.

Příběh byl zpracován dle knih Olomoucký pitaval: skutečné kriminální příběhy ze 14. až 20. století. od Radima Fialy a Pověsti: O Olomouci a přilehlých městech od Radima Bezi.