Včelstva přečkala zimu lépe, úhyny na Jesenicku jsou přesto extrémní
Po rekordních úhynech z minulého roku se letos chovatelé včel těší dobrým zprávám. Tuzemská včelstva chladné měsíce přečkala výrazně lépe, než ty předchozí. Zimní úhyny letos klesly na 11,3 procent. To představujenávrat k běžné úrovni ztrát. Data uveřejnil mezinárodní projekt COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Do něj se zapojilo přes 8 tisíc chovatelů.
Na projektu spolupracovalo celkem 8610 chovatelů. Data od tuzemských včelařek a včelařů sbírali vědci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů. O výsledcích studie nyní informoval Egon Havrlant, tiskový mluvčí Univerzity Palackého.
„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepulikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ okomentoval výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v celé republice registrováno bezmála 600 tisíc včelstev. Na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že ztráty dosahují téměř 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak podle Havrlanta navazují spíše na mírnější období 2023/2024. V tu dobu chovatelé zaznamenali úhyn 12,2 procent.
V letošním roce jde tedy o obrak k lepšímu. „Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, se dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. Řeč je zejména o Praze, Libereckém i Ústeckém kraji,“ řekl Havrlant. V konkrétních číslech hovoříme o 9,9 procent v Ústeckém kraji a 9,1 procent v Praze. Nejnižší míru úhynů v celém Česku hlásí Pardubický kraj (8,5 procent), nejvyšší naopak Olomoucký kraj (14,8 procent) v těsném závěsu s Plzeňským krajem (14,7 procent).
Přesto se však některé oblasti musí vyrovnávat s extrémními ztrátami. Jednou z nich je například Jesenicko, situace pro chovatele je nadále velmi nepříznivá. Včelaři zde přišli až o 43,1 procent včelstev. Vysoké ztráty hlásí i Rokycansko (20,7 procent) nebo Tachovsko (19,8 procent).
Některé regiony si ovšem vedou naopak výrazně lépe, než například Jesenicko. Zlepšení eviduje Českolipsko, kde v minulém roce včelaři přišli o polovinu včelstev, s letošní hodnotou 5,3 procent. Radují se také chovatelé na Mělnicku (4,4 procent) či Litoměřicku (4,9 procent).
Výrazným problémem pro chovatele je zejména nevyzpytatelné počasí. Zimní období se zkracuje, včelstva tak dlouho plodují a vyčerpávají se. „Často narázíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ vysvětlil Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.
„Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v aných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s roztoči a upravit harmonogram ošetřování,“ doplnil Brus.
