Lidé v klubu fotbalem obrovsky žijí, řekl Jan Podolák
Fotbalisté 1. SK Prostějov na jaře bojují o body do druholigové tabulky pod vedením trenéra Jana Podoláka. Eskáčko nyní, po sedmi měsících, ukončilo čekání na vítězství, doma na stadionu Za místním nádražím porazilo Ústí nad Labem 2:1. Tříbodový zisk je v boji o záchranu velmi důležitý. „Jsem strašně rád, že to byl týmový výkon. Vidíme, že lavička tím žije. Kluci zkrátka respektují to, že momentálně musíme prostřídat určité posty. A potom nás to odmění jako tým a na konci sezóny jako klub,“ řekl Jan Podolák.
Na jaře jste poprvé vyhráli, navíc Prostějov zvítězil po sedmi měsících. Je to velká úleva?
Úleva je z toho, že jsme to zvládli dohrát do vítězného konce. A samozřejmě mám radost z toho, že nám taktický záměr vyšel, protože jsme tam do první části dali kluky, kteří nastoupili ve velkém případě i v předchozím středečním utkání. A chtěli jsme to potom hodně prostřídat do druhé části hry. A to, že první půlku bylo lepší Ústí, o tom se nemusíme bavit. Ale druhou půlku jsme to zase přehodili na naši stranu a bylo vidět, že se i Ústí bojí o výsledek. Zvládli jsme to a konečně si tady mohli diváci, hráči, všichni lidé, co kolem fotbalu dělají, udělat jako radost a společně to oslavit.
Obě branky dal záložník Jan Koudelka. Ukázalo se, jak je to pro tým důležitý hráč?
Tak Koudy je zkušený hráč. Takoví hráči jako je on, kteří v únavě pod tlakem dokážou přemýšlet o hře, jsou výjimeční. Dokáže vidět zkrátka hlavně věci do ofenzivy, a proto hraje. A věřím tomu, že ještě nějaký ten pátek hrát bude. Je vidět, že ho fotbal baví. S prominutím, se z toho nikdy neposere. A tentokrát ho to odměnilo, dal dva góly. Ale jsem strašně rád, že to byl týmový výkon. Vidíme, že lavička tím žije. Kluci zkrátka respektují to, že momentálně musíme prostřídat určité posty. A potom nás to odmění jako tým a na konci sezóny jako klub.
Nemá po výhře smysl polemizovat o tom, jestli jste třeba hrál i o sebe, o své další angažmá. Ale vnímáte to tak, že hrajete za vedení, za celý klub?
Na tohle se vůbec nedívám. Opakuju každý den, že se připravuju na každý zápas, který následuje. Každý zápas. Mě nic jiného nezajímá. A samozřejmě, ono to není vidět zvenku, ale my máme velkou podporu vedení. Rozebíráme to doopravdy do detailu. A zkrátka říkám, mě zajímá každý týden ten konkrétní zápas. Teď mě nezajímá nic jiného než Vlašim. Nezajímá mě, co bude za čtrnáct dnů, za tři týdny. Zkrátka Vlašim. A dobře se na ni připravit. Věřím tomu, že když každý z nás odvede sto procent, tak budeme úspěšní.
A situaci s vedením klubu tedy pečlivě a podrobně rozebíráte?
Podívejte se, lidé v klubu fotbalem obrovsky žijí. A ono myslet si, že by sem přišli top hráči v přestupním zimním období, tak je fakt naivní. My jsme skutečně vybrali hráče, kteří chtějí hrát za Prostějov a kteří mají nějaký potenciál. Dobře, jsou to mladí hráči. Ale my jsme do toho s tím šli, protože trh byl, dejme tomu, takový jako pro nás nedostupný. I z důvodu toho, že jiné kluby byly schopné do toho zainvestovat trošku víc. A dneska tam ti hráči sedí ne na lavičce, oni sedí na tribuně. Místo toho, aby hráli za Prostějov. To je realita. Šel jsem to toho s tím, že jsem věděl, jak tým bude moct být posílený. Věděl jsem, jací tady jsou hráči. A byl jsem přesvědčený o tom, že to zvládneme. A samozřejmě má to nějaké své úskalí, ale vedení v tomhle udělalo fakt maximum. Jsem rád, že ta výhra přišla, že maličko třeba ten tlak spadne. Ale opakuju, teď se připravujeme na Vlašim. A uděláme zase maximum pro to, aby takových pozápasových rozhovorů a pozápasových pocitů pro fanoušky a všechny ostatní bylo co nejvíc.
Ve Vlašimi to asi nebude nic lehkého, je to zatím nejlepší tým jara.
Pro nás každý tým vzbuzuje respekt. Můžete tady porazit Zbrojovku nebo s ní remizovat. Můžeme vyhrát nebo remízovat v Opavě. Nepodařilo se nám to, stejně tak můžeme vyhrát nebo remizovat ve Vlašimi. Tak to zkrátka je. A jedeme tam s tím, že chceme udělat dobrý výsledek. Musíme se odrazit od druhého poločasu proti Ústí. Ten tým umí hrát. Ale na nás je vidět, když prohráváme. Protože najednou hrajeme o život a najednou to jde. Ale do té doby je to takové vyčkávání, jestli něco přijde nebo nepřijde. Máte strach. Zkrátka to tak je. To je realita.