REPORTÁŽ: Káva jako druhá šance. Naše Café pomáhá lidem po léčbě závislosti
Při příchodu do prostorů kavárny mě přivítá zvuk mlýnku na kávu, šum zákazníků a milý personál. Ve vitríně na zákazníky čekají dorty a baristka akorát dokončuje latté. Naše Café na olomouckém Dolním náměstí působí jako jakákoliv jiná kavárna. Její denní provoz má však trochu jiný rozměr. Práce za barem nebo v kuchyni zde pro některé zaměstnance představuje již od roku 2013 důležitý krok na zpět do běžného života. Podobně je tomu také v dceřinném espresso baru na Námětí republiky, který funguje od roku 2021.
„Projekt Naše Café je určený lidem po léčbě se závislostí. Ale máme více cílových skupin – dlouhodobě nezaměstnané nebo lidi po odchodu z vězení. Naším cílem je pomoct jim získat pracovní zkušenosti a návyky potřebné pro další profesní život,“ vysvětluje mi provozní manažer kavárny Martin Klouda, který se mě ujal hned po příchodu. Společně si chvíli povídáme o chodu kavárny.
Práce, která pomáhá začít znovu
„Uchazeči o pracovní pozici nám zasílají životopis a motivační dopis. Následně se s nimi sejdeme na pohovoru, kde mu představíme náplň jeho budoucí pracovní pozice a společně se usneseme na nějakém cíli, kterého by během práce dosáhl,“ říká Klouda.
Klienti jsou na všech pracovních pozicích – jak za barem, tak v kuchyni. „Někteří z nich nikdy nepracovali, nebo pracovali v úplně jiném oboru, do kterého se nemohou vrátit, protože v něm užívali látky, jaké užívali. I proto s nimi diskutujeme o tom, o jakou pracovní pozici by v kavárně měli zájem,“ říká Klouda.
Dozvídám se, že přístup k zaměstnancům je individuální, protože každý má úplně jiné potřeby. Zatímco se někteří teprve učí pracovním návykům a fungování v kolektivu, jiní už pracovní zkušenosti mají, ale potřebují si znovu nastavit priority nebo najít rovnováhu mezi zaměstnáním a volným časem. Nováčci proto mají posílenou směnu a vedle sebe zkušeného kolegu, který jim pomáhá s orientací v provozu.
Dále mě zajímají největší rozdíly provozu Naše Café od jiných kaváren. Dozvídám se, že zde zaměstnávají více zaměstnanců, něž by běžný podnik potřeboval. „Snažíme se, aby člověk nepřišel do úplného stresu. Potřebuje víc času a prostoru na učení než standartní zaměstnanec,“ vysvětluje Klouda.
Zaměstnanci se mohou postupně zapojovat do obsluhy nebo se učit práci v kuchyni. Začínají u jednodušších činností a podle svých schopností se posouvají k náročnějším úkolům. Absolvují různá školení a kurzy, postupně přebírají čím dál větší zodpovědnost. Někteří se vypracují až na vedoucího směny.
Víc než šálek kávy
Během mé návštěvy se dveře podniku netrhnou, přesto si najdu čas oslovit jednu ze zaměstnankyň. Ta v kavárně pracuje již dva a půl roku. Když do Naše Café nastupovala, měla za sebou léčbu závislosti a zkušenost s doléčovacím centrem.
„Hned od začátku jsem cítila, že se jedná o sociální podnik. Byla zde velká podpora a pochopení. Všichni věděli, čím si procházím. Bylo příjemné, že jsem nemusela nic tajit,“ říká.
Podpora pro ni neznamenala jen pochopení ze strany kolegů. Zaměstnavatel ji například uzpůsobil směny tak, aby mohla docházet na programy v doléčovacím centru. Když potřebovala řešit osobní nebo pracovní problémy, vždy se měla na koho obrátit.
„Podporu jsem také od začátku vnímala i od zákazníků. Nikdy jsem necítila žádnou antipatii. Občas někteří nechápali, proč tu máme omezený sortiment, třeba že se zde nepodává alkohol. Naopak mi ale pomohlo s nimi o mých problémech otevřeně mluvit,“ dodává.
Všichni zákazníci na mě působí spokojeným a uvolněným dojmem. V kavárně panuje veselá a přátelská atmosféra. Personál mezi sebou konverzuje a směje se. V jeden moment všichni sborově zpustí narozeninovou písničku. Moje respondentka se zrovna zvedla od stolu a já tak zjišťuji, že má dnes narozeniny.
To, že k sobě mají zaměstnanci blízko, mi potvrzuje i Martin Klouda. Kolegové pro sebe podle něj mají navzájem velké pochopení. Zároveň mezi nimi dobře funguje princip předávání zkušeností: ti, kteří si podobnou cestou prošli se stávají vzorem pro nově příchozí.
Narozeninová píseň mezi tím doznívá a kavárna se vrací k běžnému ruchu. Dvě dámy u stolku pod oknem pijí kávu, pán na vozíku si vybírá zákusek z vitríny, v rohu se za monitorem mračí postraší muž. Zatímco je pro zákazníky Naše Café pouhá zastávka na šálek kávy, pro zaměstnance je podnik mnohem víc – místo, kde mohou začít znovu, aniž by museli skrývat svou minulost.
