Extrémní teploty mají vliv i na vodní plochy. Město kvalitu vody monitoruje
Pracovníci odboru životního prostředí i olomoučtí rybáři sledují, jak jsou na tom vodní plochy na území města. Informovala o tom mluvčí města Olomouce Lenka Jedličková. Na kvalitu vody mají totiž dopad extrémní teploty, které Českou republiku v posledních dnech sužují.
„Čím vyšší teploty jsou, tím horší je rozpustnost kyslíku ve vodě, a naopak roste jeho spotřeba rybami a vodními živočichy,“ vysvětlila Jedličková. Podle ní ani v následujících dne nelze vyloučit kritický stav. Tím se rozumí stav, kdy v některých úsecích toků nebo v uzavřených vodách nastane kritická situace po období teplotních rekordů a tropických nocích.
K aktuální situaci se vyjádřila i primátorka města Olomouce Miroslava Ferancová (ANO). „Činnost havarijní služby a především spolupráce úředníků magistrátu a rybářů je v tuto chvíli klíčová. Situaci monitorujeme, vyhodnotíme a budeme se zabývat i dalším dovybavením magistrátem ustanovené rybářské stráže.“
Podle mluvčí není rozhodující, kolik kyslíku se přes den ve vodě nachází, ale kolik ho tam zůstane v noci. Právě v tu dobu ho totiž živé organismy ve vodě spotřebovávají. „Předpokládané bouřky přinesou sice srážky, ale situaci mohou i výrazně zhoršit. V létě bouřkám často předchází pokles tlaku, a tedy i pokles kyslíku ve vodě, a to až na spodní, kritické hodnoty,“ vysvětlila mluvčí.
Jádro problému popsal také vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. „Vydatné lokální srážky se rychle ohřejí na velkých zpevněných plochách, vypláchnou a teplou vodou i vyčistí kanály, a problém je umocněn. Zejména v případě menších toků je totiž množství po dešti ohřáté a znečištěné vody často větší, než je aktuální průtok.“
Dříve podle Loyky trval silný déšť v rozmezí od 10 do 15 minut. „Co doteklo v jednotné kanalizaci, v níž jsou splaškové i srážkové vody, směřovalo do záchytných nádrží. Nynější intenzivní deště ale směřují nevyčištěné odpadní vody do odlehčovacích komor a z nich nevyčištěné přímo do toků. Současně je při nich často odnášena nejúrodnější hlína z polí.“
Ne všechny plochy jsou v ohrožení
Optimističtější pohled na věc drží Loyka v případě větších, stojatých, uzavřených vod. „Kvalita vody a celková situace je zatím uspokojivá. Například v případě Poděbrad je stabilní a příznivé prostředí dáno i tím, že jde o uzavřenou jámu po těžbě štěrkopísku, která nemá na rozdíl od vodních nádrží přítok obsahující často nevyčištěné odpadní vody plné fosforu.“ Právě ten je podle vedoucího odboru hlavní živinou pro sinice.
„Od rekreantů někdy zaznívá kritika výskytu vodních rostlin. Těch je na Podebradech však méně než v minulosti. Pokud by tam ale nastala situace bez rostlin, lze předpokládat rozvoj sinic,“ zakončil vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
