Dobrovolníci a potomci vysídlených rodin vysadili na Prostějovsku Alej svobody
Potomci obyvatel 33 obcí vysídlených za druhé světové války spolu s dobrovolníky vysadili na Drahanské vrchovině takzvanou Alej svobody. Nachází se mezi Bousínem na Prostějovsku a vesnicí Repechy, která je jeho místní částí. Alej tvoří 110 stromů, z nichž některé nesou jména tehdy zaniklých vesnic, sdělil ČTK za spolupořádající Nadaci Partnerství David Kopecký.
Výsadba se uskutečnila u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Stalo se tak pod hlavičkou nadace a její iniciativy Sázíme budoucnost ve spolupráci s obcí Bousín. "Do sázení se zapojilo na 250 dobrovolníků a dobrovolnic," uvedl Kopecký.
Alej je podle organizátorů připomínkou odvahy a návratu života do regionu i příspěvkem k obnově a oživení krajiny. "Představte si, že musíte vyklidit dům od nábytku i osobních věcí, zamést, umýt podlahy a klíč od rodného domu odevzdat na četnické stanici. Takový osud potkal více než 18 500 lidí z Drahanské vrchoviny, když zde v letech 1942 až 1945 vznikl vojenský výcvikový prostor Wehrmachtu. Místní tehdy ztratili domov i půdu, ale neztratili odhodlání - po válce se sem dokázali vrátit a znovu obnovit život," řekla vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost Anna Poledňáková.
Výsadba aleje se uskutečnila dopoledne, a to od rozhledny Kopaninka směrem k Bousínu. Odpoledne na ni navázal doprovodný program. Jeho součástí bylo posezení s pamětníky, světelná instalace a promítání dokumentu pojmenovaného Vystěhování obcí Drahanska 1940–1945, který připravila historička Dana Vedra z Moravského zemského muzea v Brně.
Do programu se zapojily obce i rodiny vystěhovaných, které zasadily stromy za své předchůdce. "Chceme poděkovat našim předkům za odvahu k návratu, za houževnatost při obnově poničených vesnic a života v nich a za poselství, že domov není místo, ale vztah, který nelze zničit," řekla iniciátorka doprovodného programu Marie Horáková ze spolku Barvínek.
Bousín si podle současné starostky obce Moniky Tmé (STAN, za Zelená pro Bousín a Repechy) nese hlubokou stopu válečného vysídlení. "Polovina původních obyvatel se už do vesnice po válce nevrátila, třetina domů se neobnovila. Alej u nás nebude jen novým stínem u cesty - bude to místo, kam se rodiny z celého okolního regionu mohou vracet, aby věděly, kde mají kořeny," uvedla starostka.
Akci podpořilo ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Do výsadby se zapojil také ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Označení Alej svobody dostala i lipová alej, kterou dobrovolníci vysadili v Pardubicích. I tam připomíná kulaté výročí konce druhé světové války, zároveň je upomínkou listopadových událostí v roce 1989.
