Obavy okolo větrných elektráren: Meteorologové vyvracejí časté mýty
Zatímco Moravský Beroun vládní plány na akcelerační zóny pro větrné elektrárny z obavy o krajinu rázně odmítl, obec Jívová už za jejich provoz inkasovala první milion korun. Aktuální návrh počítá v Olomouckém kraji s osmi zónami pro větrné elektrárny. Mezi veřejností se však často objevují obavy ohledně jejich vlivu na počasí a mikroklima v regionu. Mohou stovky rotujících listů za stále častější sucho v krajině, nebo extrémní projevy počasí? A souvisí častější tornáda a blesky s výstavbou těchto elektráren? Na tyto otázky odpovídali meteorologové z ČHMÚ.
Čeští meteorologové a klimatologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se rozhodli vysvětlit a vyvrátit nejčastější mýty a dezinformace, které se ohledně větrných elektrárnách šíří veřejností i internetem.
Mýtus č. 1: Větrníky způsobují sucho
V první řadě meteorologové vyvracejí mýtus, že velké větrné parky brání proudění vlhkého vzduchu a způsobují úbytek srážek. Podle odborníků z ČHMÚ je taková obava neopodstatněná. „Ani ty největší větrné parky nemají zásadní vliv na velkoškálové proudění větru a vlhkosti,“ vysvětlují s odkazem na dlouhodobé sady naměřených dat o teplotě i vlhkosti, které tyto závěry jasně potvrzují.
Klimatologové naopak zdůrazňují, že za extrémní výkyvy počasí, ať už jde o dlouhá sucha, nebo přívalové srážky, může probíhající klimatická změna. „Změna rozložení srážek je důsledkem antropogenní produkce skleníkových plynů, nikoliv existence větrných elektráren,“ dodávají.
Mýtus č. 2: Větrníky mohou způsobovat tornáda
Druhou častou obavou je představa, že větrníky mohou způsobovat tornáda, nebo je přinejmenším zesílit. Tato úvaha se opírá o zdánlivě logické spojení: větrník se točí, tornádo se točí, musí v tom tedy být souvislost. Vědci však i tento mýtus vyvrací.
„Větrné elektrárny do určité míry promíchávají přízemní vrstvu atmosféry (to má vliv třeba na teplotu během noci),“ přiznávají, ale zároveň dodávají, že „tornádogeneze je složitý, citlivý a komplexní proces, vázaný často na konkrétní bouřku nebo přeháňku a vhodné vlastnosti prostředí (velká vlhkost, proudění větru a jeho stáčení s výškou).“ Na nic z toho nemají větrné elektrárny žádný vliv a proto rozhodně nemohou způsobit vznik tornáda. Meteorologové k této dezinformaci ještě dodávají, že větrné elektrárny mají tendenci způsobovat lokálně přesný opak, a to rychlost větru a vlhkost „po větru“ snižovat.
Fakt: Větrníky zvyšují četnost blesků
Na rozdíl od předchozích mýtů je třetí obava, a to zvýšená četnost blesků, vědecky prokázaným faktem. Jde o jeden z mála jasně doložených lokálních vlivů, které větrné elektrárny mají na své okolí.
Vysoké konstrukce totiž fungují jako obří hromosvody. Výboje do nich a do jejich blízkého okolí uhodí prokazatelně častěji. „To se děje zejména v zimě, kdy se výboje velice často realizují právě do větrných elektráren,“ potvrzují meteorologové z ČHMÚ. Jde o fyzikální vlastnost vysokých objektů, která sice ovlivňuje místní elektrickou aktivitu v bouřkách, ale nemá vliv na celkové klima regionu.
Pro více informací odkazují meteorologové na text Davida Hansliana a Pavla Sedláka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří se vlivu větrných elektráren na krajinu a atmosféru věnovali už před šesti lety.
Aktuální návrh počítá v Olomouckém kraji s osmi zónami pro větrníky, přičemž v okolí Moravského Berouna by jich mohlo vyrůst až 120. To je pro region, kde již nyní stojí 25 větrných elektráren, podle místních neúnosné. Proti záměru se vymezují i okolní obce jako Dětřichov nebo Norberčany, jejichž starostové plánují společný postup. Definitivní výběr lokalit pro celou republiku představí vláda 15. května a dotčené obce i veřejnost budou mít následně čas na oficiální připomínky do 1. června 2026.
